To, co se dalo po slovenských parlamentních volbách očekávat, se naplňuje do posledního slova i písmene. Slovenský premiér Robert Fico zahájil obří čistku v bezpečnostních složkách, které se za éry předchozích kabinetů věnovaly řadě přátel, příznivců či sponzorů Ficova Směru-SD. Aktuálně chce vláda Roberta Fica do Vánoc zrušit speciální prokuraturu, jež má na starosti korupční i politicky citlivé kauzy. Skončit by měl i její šéf a Ficův politický oponent Daniel Lipšic.
Návrh, který se už objevil na veřejnosti, prozatím nepočítá se zrušením Specializovaného trestního soudu. Živé případy mají po speciální prokuratuře převzít krajská státní zastupitelství.
Už zítra by vláda ukázat postup zrušení či případné obměny Úřadu speciální prokuratury, v jehož čele nyní stojí zvláštní prokurátor Daniel Lipšic.
Na veřejnost se dokonce dostalo i paragrafované znění verze návrhu národní rady, který počítá s úplným zrušením úřadu do konce února příštího roku.
Premiér Robert Fico, ministr obrany Robert Kaliňák a ministr spravedlnosti Boris Susko už o změnách jednali s eurokomisařem pro spravedlnost Didierem Reyndersem.
„Nechceme riskovat, že přijmeme něco, co by nám způsobilo problémy při čerpání finančních prostředků,“ vysvětlil Robert Fico v pořadu Sobotní dialogy. Ke Specializovanému trestnímu soudu se nevyjádřil.
Medializovaná varianta prozatím podle serveru Aktuality.sk počítá se zachováním Specializovaného trestního soudu v Pezinku, s nímž je kancelář zvláštní prokuratury úzce propojena. Změnili by se pouze státní zástupci, kteří se dostavují na soudní jednání. Podle nového návrhu jsou „krajský státní zástupce a státní zástupce krajského státního zastupitelství, v jehož obvodu byl trestný čin spáchán, příslušní k řízení před Specializovaným trestním soudem“.
Krajští žalobci to umí
Ficův tábor se záměrem změnit speciální prokuraturu a specializovaný trestní soud před volbami netajil. Slovenské vládní strany Směr a Hlas na toto téma ovšem slibovaly širší debatu, ta ale podle všeho nakonec neproběhne.
Instituce, které na Slovensku stíhají a soudí korupci, zneužívání pravomocí, organizovaný zločin nebo extremismus, tak čeká rychlá proměna zřejmě už letos v prosinci.
Podle autorů návrhu mají krajská státní zastupitelství „dostatečný, nestranný a odborně způsobilý status státního zástupce“. Úřad zvláštního prokurátora čelí kritice ze strany představitelů současné vládní koalice. Podle Roberta Fica se Daniel Lipšic navíc nikdy neměl stát zvláštním žalobcem.
Úřad speciálního státního zástupce byl dosud odpovědný za dohled nad vyšetřováním úkladných vražd, trestných činů založení, spiknutí a podpory zločinecké skupiny a zvláště závažných trestných činů spáchaných zločineckou skupinou, korupce, terorismu, extremismu, poškození finančních zájmů Evropské unie nebo hospodářských trestných činů s vysokou škodou.
V minulosti se speciální prokurátoři úřadu zabývali například úkladnou vraždou Jána Kuciaka a jeho partnerky Martiny Kušnírové, mafiánskými skupinami, ale i korupcí na nejvyšších úrovních státu. Pod dozorem specializovaných státních zástupců byla vyšetřována mafie v policii, hospodářská trestná činnost, například korupce ve finanční správě či úplatkářství při rozhodování Státní zemědělské platební agentury či Slovenského pozemkového fondu.
Státní zástupci Speciální prokuratury podali v posledních letech u Specializovaného trestního soudu obžalobu například proti podnikateli Norbertu Bödörovi, policejnímu exprezidentovi Tiboru Gašparovi, exřediteli tajné služby Vladimíru Pčolinskému, či oligarchům Jozefu Brhelovi a Miroslavu Výbohovi.
Podle poslaneckého návrhu by měla speciální prokuratura předat živé spisy příslušným krajským státním zastupitelstvím do 1. března 2024. V praxi to pravděpodobně znamená, že na tyto případy budou od března dohlížet státní zástupci krajských státních zastupitelství.
Přejdou na Nejvyšší státní zastupitelství
Definitivně ukončené případy budou předány Nejvyššímu státnímu zastupitelství. Tam také skončí současní žalobci z úřadu speciálního prokurátora.
„Rozpuštěním Úřadu zvláštní prokuratury není dotčeno postavení jeho státních zástupců, kteří zůstávají státními zástupci Nejvyššího státního zastupitelství a budou přiděleni k jeho jednotlivým složkám, aby vykonávali funkci státního zástupce,“ uvádí se v návrhu.
Pokud někdo nechce pokračovat v nové struktuře, může se s ním nejvyšší státní zástupce dohodnout na jiném obsahu služby, státní služby a výkonu práce ve veřejném zájmu. Ke změnám by mělo dojít od poloviny do konce února. Oficiální záměry nejvyššího žalobce Maroše Žilinky však zatím neznají.
„Nejvyšší státní zastupitelství si není vědomo toho, že by vláda plánovala změnit organizaci státního zastupitelství, proto není možné se k tomu v tuto chvíli blíže vyjádřit,“ řekla k tomu mluvčí slovenských nejvyšších žalobců Zuzana Drobová.
Nezávislost a nestrannost
Podle předkladatelů ze Slovenské národní rady se jedná o „první naléhavý krok v připravované rozsáhlé reformě trestní politiky vlády Slovenské republiky zaměřené na posílení právního státu ve Slovenské republice“.
V obecné části důvodové zprávy se uvádí, že novela má směřovat „k obnovení důvěry veřejnosti v státní zastupitelství a k naplnění jednotnosti státního zastupitelství tak, aby se pravidla jeho fungování přiblížila obvyklému uspořádání vnitřního útvaru státního zastupitelství ve většině evropských zemí“.
Zrušení úřadu po necelých dvaceti letech existence považují předkladatelé za kompromis.
„Cílem tohoto návrhu zákona je nalézt kompromis mezi protichůdnými názory na existenci Úřadu zvláštní prokuratury a přijetím takové právní úpravy, která povede nejen ke zvýšení efektivity činnosti státního zastupitelství jako celku, nezávislosti státního zastupitelství na politických vlivech a respektu k právnímu státu, ale obstojí i při změně vládního zřízení,“ stojí v obecné části důvodové zprávy, jak ji citují Aktuality.sk.
Předkladatelé petice také tvrdí, že „žádné parlamentní většině nelze dovolit, aby kontrolovala systém státního zastupitelství“.
Právě skutečnost, že věci, které jsou projednávány Specializovaným trestním soudem, mají být převzaty krajskými státními zástupci, má zaručit jejich nezávislost a nestrannost. A chránit svou práci před „nezákonnými pokyny od nadřízených státních zástupců“.
Politické rozhodnutí
Autoři se dle vysvětlujícího komentáře také opírali o názory „občanské společnosti na téměř dvacetileté fungování Úřadu speciální prokuratury“, které jsou podle diametrálně odlišné.
„Činnost Úřadu speciální prokuratury v posledních letech vyvolala nebývalý veřejný ohlas a je odbornou veřejností často vnímána jako politická a nesoucí prvky svévole,“ píší.
Ve své argumentaci poukazují i na některá rozhodnutí slovenského Ústavního soudu či Evropského soudu pro lidská práva.
Předkladatelé si podle svých slov uvědomují, že zřízení nebo zrušení úřadu speciálního státního zastupitelství je obvykle považováno za politické rozhodnutí. Tvrdí však, že nelze přehlížet, že jeho existence jako samostatné součásti Nejvyššího státního zastupitelství „není ideální a nutně vyžaduje strukturální změny“. A těmi by mělo být zrušení speciální prokuratury.
K tématu se zatím jako jediný z politiků vládní koalice otevřeněji vyjádřil předseda SNS Andrej Danko, který plán potvrdil.
„Je to, jako kdybyste měli speciální prezidentku a řádnou prezidentku. Všechno speciální je nemocné,“ vysvětloval Danko důvody, které motivovaly vládu k tak razantním změnám do veřejné žaloby.
Zrušíme i kajícníky, avizuje Fico
Výstupy slovenského premiéra naznačují, že se Ficova vláda chystá zrušit i institut spolupracujícího obviněného na Slovensku takzvaného kajícníka. Ti, často expříslušníci různých složek státu, figurují v řadě politicky exponovaných případů z posledních let coby korunní svědci.
„Musíme jinak upravit postavení udavačů a kajícníků,“ řekl také o víkendu Robert Fico. Konkrétně zmínil jméno bývalého ředitele Kriminálního úřadu Finanční správy Ľudovíta Makó, který vystupuje jako korunní svědek v hned několika korupčních kauzách. Podle Fica jde o udavače, který si „navymýšlel příběhy, aby si zachránil zadek“.
V politicky laděných kauzách je podle slovenských médií aktuálně vyšetřovaných více než sto podezřelých.
Zrušení speciální prokuratury by se dotklo mnoha případů politiků Ficova Směr-SD nebo lidí s ním propojených. Jde především o kauzy z éry druhé a třetí vlády Roberta Fica v rozmezí let 2012 až 2018.
Jan Hrbáček
