Jako by těch problémů nebylo málo. Rostoucí majetková a příjmová nerovnost je dalším problémem, který tíží Českou republiku a o kterém se moc nemluví. Podle mezinárodních studií patří k nejvyšším v Evropě a blíží se státům, jako jsou Mexiko a Indie.
Ekonomka Kamila Fialová ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR se ve výzkumu zaměřuje na trh práce, příjmové nerovnosti a chudobu. „Zatímco v roce 2010 vlastnilo deset procent nejbohatějších lidí 47,7 procenta majetku, o deset let později už to bylo 67,3 procenta. Jedno procento nejbohatších vlastní přes 36 procent veškerého majetku. Průměr Evropské unie je okolo 30 procent,“ řekla Fialová na konferenci Ekonomického deníku a České justice na téma Právo a daně.
Jedná se o odhady, které zpracovala banka Credit Suisse a vztahují se k roku 2020. „Bohužel, nemáme v České republice data, která by oficiálním způsobem zachycovala majetkové poměry obyvatel. V letošním roce Český statistický úřad rozjíždí šetření, které by nám tato data mělo zpřístupnit,“ konstatovala Fialová.
Rovná daň, nerovné příjmy
Velká majetková nerovnost v praxi vede k narušení sociální soudržnosti společnosti. „Často pak také dochází k tomu, že se majetek proměňuje v politickou moc. Může to narušovat demokratické procesy. To už jsou věci, jejichž svědky jsme v našem každodenním životě,“ doplnila Fialová.
Co s tím? Podle socioložky by pomohlo zvýšení majetkových daní a také vyšší progrese ve zdanění příjmů fyzických osob. „Zdanění nízkopříjmových obyvatel je opravdu vysoké. Často tyto lidi motivuje, aby vůbec do oficiální ekonomiky nevstupovali. Máme tady poměrně rozsáhlou ekonomiku s lidmi pracujícími v pololegalitě. Máme tady obálkové mzdy, kdy firmy vykazují jenom minimální mzdu, která bývá zaměstnanci dorovnávána načerno,“ řekla Fialová.
Daňové zatížení nízkopříjmových obyvatel je v Česku o něco vyšší než evropský průměr. Například svobodná osoba bez dětí, vydělávající 67 procent průměrné mzdy, podle Eurostatu odvede státu téměř 40 procent superhrubé mzdy. Hlavním důvodem jsou vysoké platby na zdravotní a sociální pojistné, které odvádí zaměstnanec i jeho zaměstnavatel.
Úlevy na daních pro bohaté
Daňové úlevy jsou podle Kamily Fialové nastaveny tak, že z nich mají prospěch hlavně domácnosti s nadprůměrnými příjmy. Příkladem může být odpočet příspěvků na penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření, životní pojištění či dlouhodobý investiční produkt. Totéž platí v případě odpočtu úroků z hypotéky nebo úvěru ze stavebního spoření.
Podobně se během svého vystoupení na konferenci Právo a daně vyjádřil také člen Národní ekonomické rady vlády Libor Dušek. Studie, na jejímž zpracování se Dušek podílel, ukázala, že míra zdanění zaměstnanců je podobná bez ohledu na výši příjmu. Podíl příjmových skupin na hrubých příjmech totiž téměř přesně kopíruje podíly těchto skupin na zaplacené dani z příjmu a na zdravotním a sociálním pojištění.
Živnostníci a švarcsystém
Dalším specifikem českého trhu je velké množství osob samostatně výdělečně činných (OSVČ), které někdy dělají práci, jež se běžně vykonává na zaměstnanecký poměr. „Rozdíl mezi zdaněním klasických zaměstnanců a OSVČ je tak velký, že často motivuje lidi, aby do zaměstnaneckého poměru nevstupovali,“ upozornila Fialová a zmínila také nízkou podporu částečných úvazků. Výsledkem je nízké procento zaměstnanosti žen s malými dětmi.
Podle dat Eurostatu za loňský rok byl podíl OSVČ na celkové zaměstnanosti v Česku 15 procent. Jedná se o pátou nejvyšší hodnotu mezi státy Evropské unie, před námi je jen Řecko, Itálie, Polsko a Nizozemsko.
Mohlo by vás zajímat
Je tedy správný čas osekat výhody, které mají živnostníci oproti zaměstnancům? Místopředseda Poslanecké sněmovny a stínový premiér Karel Havlíček (ANO) se vyslovil proti takovým změnám. „Ano, dělejme všechno proto, aby se lidé nedostávali do režimu švarcsystému. Na druhou stranu si uvědomme, že živnostníci zabezpečují obslužnost venkova a nedělají žádný velký byznys. S tím, že jsme tady historicky nastavili poměrně výhodné podmínky pro OSVČ, souhlasím a věřím, že to byla v zásadě správná cesta,“ řekl Havlíček.
Hlasy pro vyšší daně z nemovitostí
V následné panelové diskusi došlo i na otázku, jak zvýšit příjmy veřejných rozpočtů. Děkan Právnické fakulty Univerzity Karlovy Radim Boháč doporučil zavést vyšší daně na vlastnictví více nemovitostí. „Tam přece můžeme dát výjimky pro nízkopříjmové domácnosti. To znamená, že pokud mají jednu nemovitost, ve které bydlí, tak má sazbu X. Na pátý byt v majetku stejné osoby už dejme vyšší sazbu Y. Já tam ten prostor vidím,“ řekl Boháč.
Podobně se vyjádřily také Kamila Fialová či prezidentka Komory daňových poradců Petra Pospíšilová. „Pragmaticky mi dává smysl peníze vybírat tam, kde jsou, a ne tam, kde nejsou,“ uvedla Pospíšilová. Obě však upozornily, že prosadit takovou změnu bude politicky velmi obtížné.
Ekonom Libor Dušek navrhl zavést spotřební daň na tiché víno, se kterou podle průzkumů souhlasí 58 procent lidí. Souhlasí také s vyšším zdaněním majetku. „Když se říká, nebudeme trestat za úspěch, tak to znamená, že pro některé lidi jsou daně trest. Já si to nemyslím. Daně jsou prostě cena za civilizovanou společnost,“ řekl Dušek.
Havlíček vyšší daně odmítá
Jediným účastníkem debaty, který se vyslovil proti vyšším majetkovým daním, byl Karel Havlíček. „Uvědomme si, že každé zvýšení daní znamená úbytek něčeho. Dopočtěme si to, když někdo přesune výrobu z Česka někam jinam, co to bude znamenat v národním hospodářství, v zaměstnanosti, ve výběru daní a odvodů. Nesledujme to jen z pohledu fiskálního efektu, ale sledujme to komplexně,“ zdůraznil.
Poděkování za podporu konference Právo a daně patří advokátní kanceláři Bříza & Trubač a poradenské firmě LeitnerLeitner Česká republika.
