V pořadu Otázky Václava Moravce dnes premiér Fiala nastínil plány na zvýšení obranných výdajů s cílem mít rozpočet připravený splnit závazky NATO, odmítl obnovu česko-slovenských mezivládních konzultací kvůli odlišným zahraničněpolitickým aktivitám a zároveň představil návrh na podporu flexinovely zákoníku práce, která má za cíl přinést větší flexibilitu na pracovním trhu.

Ze dvou na tři procenta HDP

V příštím volebním období je pro Česko reálné zvýšit výdaje na obranu ze současných dvou procent HDP na tří procenta, pokud bude nynější koalice ve vládě. V rozpočtu na příští rok chce dosáhnout zvýšení částky na obranu na 2,1 nebo 2,2 procenta HDP, aby měla vláda rezervu a s jistotou dosáhla minimálně dvouprocentní hranice výdajů.

Jedno procento HDP navíc v nynějších číslech podle premiéra činí asi 85 miliard korun. „To nejde navýšit z roku na rok,“ řekl. O postupném zvyšování peněz na obranu se pak chce bavit i na pondělní schůzce prezidentů a premiérů členských států Evropské unie v Bruselu, která bude zaměřená právě na obranu. Dalšími tématy bude například posílení a větší koordinace nákupů techniky nebo posílení výrobních kapacit obranného průmyslu, dodal.

Z krátkodobějšího hlediska chce premiér dosáhnout mírného navýšení peněz na obranu na příští rok tak, aby s ohledem na případné neúplné plnění rozpočtu Česko s jistotou splnilo dvouprocentní závazek NATO. „Bylo by bezpečnější, abychom ten rozpočet sestavovali s určitou rezervou,“ řekl premiér. O navýšení rozpočtu na obranu na příští rok bude jednat s ministryní obrany Janou Černochovou (ODS) a koaličními partnery. „Třeba se domluvíme na něčem vyšším,“ uvedl premiér k záměru zvýšit výdaje na 2,1 až 2,2 procenta HDP.

Dodal, že z pohledu české ekonomiky je navyšování peněz na zbrojení dobrou investicí. „Má z toho hodně český průmysl, jsou to často věci s vysokou přidanou hodnotou, podporujeme tím výzkum. Lidé se nemusejí bát, to jsou skutečně dobře vynaložené peníze,“ uvedl.
Vrcholní zástupci zemí EU se v pondělí k otázkám obrany sejdou v Bruselu na jednání, které svolal předseda unijních summitů António Costa a zúčastní se ho i generální tajemník NATO Mark Rutte a britský premiér Keir Starmer. Bude to první podobné setkání unijních vůdců zaměřené na téma obrany, rovněž i první summit po nástupu nového amerického prezidenta Donalda Trumpa a také první podobnou schůzku s britským premiérem od odchodu Británie z EU před pěti lety.

Mohlo by vás zajímat

Česko-slovenské mezivládní konzultace

K obnovení česko-slovenských mezivládních konzultací nejsou podle premiéra podmínky ani důvod. Příčinou jsou nynější zahraničně politické aktivity slovenské vlády v čele s Robertem Ficem (SMER), například jeho jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Kritika takových aktivit, které nejsou v zájmu ČR, není podle Fialy vměšováním do slovenských vnitřních záležitostí a žádný z vládních představitelů na rozdíl od předsedy opozičního ANO Andreje Babiše se toho nedopouští.

„Myslím, že za této situace a za těchto zahraničně politických aktivit Slovenska by takovýto formát nebyl na místě. Zatím pro to nevidím ani důvod, ani podmínky,“ uvedl Fiala k možnosti po roce obnovit mezivládní konzultace. Uvedl, že dvoustranně spolu premiér a ministři obou zemí jednají, s Ficem by se měl setkat v rámci pondělního unijního jednání v Bruselu.

Ficovo páteční obvinění, že česká politická a mediální scéna zasahuje do vnitropolitických záležitostí Slovenska, Fiala opakovaně odmítl jako „naprosto nepřiměřené a špatné“. „Nezasahuju do vnitřních záležitostí Slovenska, žádný z mých kolegů,“ prohlásil český premiér. Podotkl, že na rozdíl od Babiše nikomu na Slovensku nedoporučoval, koho mají lidé volit. Premiér ale zdůraznil, že má právo vyjádřit se k zahraničním aktivitám slovenské vlády, které mohou ohrožovat české zájmy.

„Slyším víc kritiky Bruselu než kritiky Moskvy, to mi připadá zvláštní,“ uvedl Fiala na dotaz, zda pokládá Fica za proruského politika. Slovenský premiér má podle českého ministerského předsedy představu zahraniční politiky, „která neodpovídá našim zájmům, bezpečnostním, strategickým, ekonomickým“. Fiala dodal, že to v pondělí klidně Ficovi zopakuje.

Fico už v pondělí obvinil české politiky ze zasahování do záležitostí Slovenska. Tehdy řekl, že cílem výpadů vůči němu, které se šíří v Česku, je hlavně pošpinit expremiéra a šéfa ANO Andreje Babiše. Hnutí vévodí průzkumům před sněmovními volbami, které se uskuteční na podzim. V pátek Fico na schůzce s diplomaty uvedl, že „není správné, když z druhé strany Moravy přicházejí na adresu slovenské vnitropolitické situace jakékoliv postoje, pohledy nebo doporučení“. Čeští vládní politici se vůči tomuto obvinění ohradili

Flexinovela zákoníku práce

ODS s TOP 09 podle předsedy vlády a občanských demokratů podpoří schválení novely zákoníku práce i v případě, že do ní neprosadí výpověď bez udání důvodů.

„Nemáme pro to většinu,“ uvedl ministerský předseda. Pokud se dostatečnou podporu pro navrhovanou změnu najít nepodaří, což je podle Fialy nejpravděpodobnější, ODS naopak podpoří schválení takzvané flexinovely zákoníku práce, která je potřebná kvůli liberalizaci pracovního trhu. „Nebudeme si hrát na ublížené. My kvůli tomu určitě neshodíme flexinovelu zákoníku práce,“ dodal premiér.

Výpověď bez udání důvodu navrhli poslanci ODS a TOP 09 do takzvané flexinovely zákoníku práce. Podle nich by zaměstnavatelům umožnila pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu. Proti změně se kromě opozice postavili zástupci KDU-ČSL a STAN. Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) ve středu pohrozila přípravou generální stávky, pokud by změna byla přijata.

Předseda ČMKOS Josef Středula na rozdíl od premiéra označil ve středu návrh za neakceptovatelný, ohrožující demokracii. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) nepředpokládá, že by výpověď bez udání důvodu měla šanci na schválení. Plán odborů na stávku považuje za zbytečný.

Při výpovědi bez udání důvodu by zaměstnanci náleželo nejméně dvojnásobné odstupné, tedy zpravidla aspoň dva až šest měsíčních výdělků podle doby zaměstnání. Nesměli by ji dostat těhotné zaměstnankyně, lidé na mateřské, otcovské nebo rodičovské dovolené, pracovníci se zdravotním postižením a ti, kterým zbývá pět a méně let do řádného starobního důchodu. Změna by podle předkladatelů umožnila zaměstnavatelům pružněji reagovat na situaci na pracovním trhu.
Flexinovela, kterou by Sněmovna měla schvalovat v únoru, by měla přinést prodloužení zkušební doby či změny v začátku výpovědní lhůty ze zaměstnání. Podpora v nezaměstnanosti se podle Jurečkova návrhu měla zvýšit v prvních měsících ze 65 na 80 procent předchozího průměrného čistého výdělku. V posledních měsících by naopak klesla z nynějších 45 procent na 40 procent vydělané částky. Zvýšit by se měla i při dobrovolné změně práce či rekvalifikaci. Pravidla pro opětovné získání podpory by se naopak zpřísnila, bylo by nutné odpracovat a platit odvody devět měsíců místo šesti.