Investice do inovací jsou často uváděné jako nezpochybnitelná podmínka zabezpečení ekonomického růstu. „A já jsem přesvědčený, a existují na to studie, že investování do obrany samotné je zároveň efektivní forma podpory domácího výzkumu a vývoje a také zvyšování počtu kvalifikované pracovní síly,“ zdůraznil na Sympoziu Ekonomického deníku na téma Technologie a obranná strategie České republiky bývalý ministr obrany Slovenské republiky a předseda správní rady Institutu pro střední Evropu Martin Fedor. Vzhledem k rozsahu úkolů a nedostatku finančních prostředků na výzkum na vnitrostátní úrovni však členské státy EU nebo i NATO musí podle něho usilovat o synergie.
„O inovacích se dnes mluví pomalu z každé strany, zdůrazňují se i jejich pozitivní efekty na ekonomiku, na její budoucí růst. Dokonce se předpokládá, že státy bez schopnosti transformovat struktury ekonomiky na proinovativní a bez adekvátní státní podpory inovacím, nebudou schopné obstát v mezinárodní konkurenci a adaptovat se na ekonomiku založenou na nových technologiích. Ekonomický růst v těchto zemích nebude možné dosáhnout v míře, kterou si každý přeje,“ uvedl na úvod svého vystoupení na Sympoziu Ekonomického deníku bývalý ministr obrany Fedor.
Doplnil, že investice do inovací jsou často uváděné jako nezpochybnitelná podmínka zabezpečení ekonomického růstu, nicméně zároveň podotkl, že méně se už mluví o investicích do výzkumu a vývoje obranných technologií, případně do technologií takzvaného dvojího využití (pojem dvojí užití se používá v oblasti exportu zboží pro produkty, jež je možno použít pro civilní i vojenské účely – pozn. redakce).
„Alespoň ve veřejné debatě na Slovensku. Právě tam však inovace mohou přinášet vysoké benefity. A jsem přesvědčený, a existují na to studie, že investování do obrany samotné je i efektivní forma podpory domácího výzkumu a vývoje a také zvyšování počtu kvalifikované pracovní síly,“ zdůraznil.
Podle studie Evropské obranné agentury investice do obrany se až devětkrát znásobují v rozvoji výzkumu a vývoje státu jak platí podle Fedora na Slovensku. Jenže to v podpoře této oblasti výrazně zaostává za průměrem EU i Česka. „Můžeme si myslet, že investice do inovačních technologií necháme na jednotlivých firmách, případně na specializovaných výzkumných ústavech, anebo na jednotlivých státech a vládách. Vzhledem k rozsahu úkolů a nedostatku finančních prostředků na výzkum na vnitrostátní úrovni však i členské státy, EU jako celek, nebo NATO musí usilovat o synergie. A pokusit se zvýhodnit nákladovost projektů v rámci spolupráce na evropské úrovni,“ uvedl.
Na evropské úrovni se tak aktuálně děje především prostřednictvím specializovaného fondu European Defence Fund (Evropský obranný fond). Ten disponuje pro období let 2021 – 2027 rozpočtem ve výši téměř osi miliard euro a má za cíl posílit úsilí členských států ke spolupráci mezi jeho společnostmi a výzkumnými subjekty všech velikostí a zeměpisného původu při výzkumu a vývoji nejmodernější a interoperabilní obranné technologie a vybavení. A podobně i úrovni NATO.
Jak už dříve informoval Ekonomický deník, i Česká republika by se měla zapojit do dvou inovačních fondů Severoatlantické aliance. Konkrétně inovační fond NATO (NIF/Fond) bude investovat do slibných technologických start-upů a univerzitních spin-offů. NIF/Fond na bázi venture kapitálového fondu, tedy fondu rizikového kapitálu, bude disponovat částkou jedné miliardy eur. Obranné a inovační centrum DIANA pak nabídne možnost financování start-upům a spin-offům, které se věnují umělé inteligenci, velkým datům nebo kosmickým technologiím.
Fedor dále připomněl, že zatímco unijní státy dosahují průměrně výše podpory vědy a výzkumu 2,2 % HDP, Slovensko výrazně v zaostává. „Když jsem se díval na Českou republiku, tak je to zhruba ve výši dvou procent, což je velmi blízko hodnotám, které dosahuje průměr EU. Ale na Slovensku je to jen 0,93 %,“ uvedl.
V konkrétních číslech pak veřejně dostupné dokumenty podle něho zmiňují výdaje na výzkum, vývoj či inovace v oblasti obrany v Čechách zhruba 16 milionů euro v roce 2021, zatímco na Slovensku méně než dva miliony eur. „Rozdíl celkem signifikantní. Samozřejmě že je nutností nejenom státu, ale i mezinárodních organizací, aby podpořili kolaborativní projekty, nebo programy, v rámci kterých se pak dokáží získávat synergie sdružených prostředků. A i i včetně lepšího fokusu na programy a projekty, které si buď přímo vyžadují ozbrojené síly, nebo ministerstva obrany pro kolektivní úsilí anebo jednoduše představují i ‚jen‘ nějaký technologický výzkum, který má perspektivu,“ zkonstatoval.
Spolupráci na poli obrany už inicioval i probíhající konflikt na Ukrajině, připomněl. Zmínil drony, ale i některá inovační řešení, jako třeba působení na veřejnost skrze masivní využívání chatbotů – ty například umožňují podávat zprávy o pohybu nepřátelských jednotek a vojenské techniky. Díky integraci do aplikace, kterou používají stovky tisíc ukrajinských uživatelů, pomáhá při identifikaci techniky nebo přesunu vojsk.
„Můžeme zmínit i masivní využívání terminálů Starlink (iniciativa Elona Muska, který už od prvních okamžiků konfliktu pomáhal s připojením k internetu prostřednictvím svého systému satelitů – pozn. redakce) vojsky Ukrajiny což v některých aspektech změnilo průběh konfliktu na Ukrajině,“ řekl Fedor. Stejně jako umělá inteligence (AI). Jedna z technologických společností tak upravila svojí komerční službu přepisů a překladů pomocí AI tak, aby zpracovávala zachycenou ruskou komunikaci automaticky a jednoduše vyhledávala relevantní informace pro ukrajinské ozbrojené síly. „A dokázala je exportovat v textové databázi s možností vyhledávání,“ uvedl.
Bývalý slovenský ministr dále zdůraznil, že od roku 2014 podpora výzkumu a vývoje a podpora obranných průmyslových technologií v EU akcelerovala. „Je potřeba také připomenout, že tento rostoucí trend je způsobený hlavně dvěma státy, Německem a Francií,“ zdůraznil. „Nicméně, vždy musí být nějaký tahoun, který začíná,“ dodal.
Na závěr připomněl ještě jednu společnou iniciativu odstartovanou konfliktem na Ukrajině. „Celé roky existovala široká diskuse o možnostech společného obstarávání munice mezi členskými státy EU, anebo dokonce NATO. A teď máme konečně první pilotní program, a to na její nákup, od kterého si všichni slibujeme nejen navýšení nějakých kapacit, ale i produktů, které dokážeme poskytnout jako pomoc Ukrajině. A zároveň je to první vlaštovka v pokračující snaze o spolupráci v této oblasti, především v rámci EU,“ doplnil.
Počátkem června totiž poslanci Evropského parlamentu (EP) schválili uvolnění 500 milionů eur (asi 11,9 miliardy korun) na podporu výroby dělostřelecké či pozemní munice nebo raketových střel a jejich součástí v zemích Evropské unie. Šanci na finanční pobídky budou mít firmy ze všech členských zemí, které budou schopny rychle posílit své současné výrobní kapacity nebo vybudovat nové.
Monika Ginterová
