V okrajových částech Plzeňského kraje je potřeba zajistit dostupnou zdravotní péči, aby z nich neodcházeli lidé. Také je nutné podpořit malé lékárny a zásadní je přilákat nové studenty lékařských fakult a zdravotnických škol, k čemuž by měla pomoci stipendia, popisuje v rozhovoru kandidát na hejtmana v Plzeňském kraji, poslanec a člen sněmovního Výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).
Jaká je dostupnost zdravotní péče v Plzeňském kraji? Je možné říci, které nemocnice v kraji fungují na špičkové úrovni?
Plzeňský kraj je specifický tím, že je rozlohou třetí největší v zemi, ale počtem obyvatel patří k těm menším, více než třetina jeho obyvatel navíc žije přímo v Plzni nebo nejbližším okolí. Dostupnost zdravotní péče v Plzni je v pořádku, problém je ale v regionech, které jsou od tohoto centra dál. A to je věc, na kterou se musíme zaměřit. Pokud chceme, aby měli lidé ve svém regionu kvalitní život, musí mít i dostupnou zdravotní péči. Vím, že čistě ekonomicky to třeba na první pohled nedává smysl, ale pokud se na to podíváte v kontextu dalších nákladů, tak už to smysl dává. A to je něco, co by měl řešit i hejtman, musí umět uvažovat v souvislostech. Pokud nebude dostupná zdravotní péče na okrajích kraje, budou se odtamtud lidé logicky stěhovat do jeho centra. Pro kraj i pro stát pak bude stále dražší lidi v těchto oblastech udržet.
Kde jsou v kraji s dostupností zdravotní péče největší problémy?
Na Tachovsku chybí nemocnice akutní péče. Počítám s tím, že vytvoříme speciální dotační a motivační programy pro zajištění primární péče a podpoříme vznik nových lékařských ambulancí včetně rehabilitace.
Jak se vyvíjí programy a podpora lékařů v odlehlejších oblastech kraje?
Nemocnice Plzeňského kraje vytvořily od roku 2018 vlastní program pro oslovování zdravotníků včetně lékařů, aby je zaujaly a staly se atraktivním zaměstnavatelem. I díky tomu se nám daří v posledních čtyřech letech jejich počty permanentně navyšovat. Je ale fér říct, že to neplatí pro všechny obory stejně. Zejména v oblasti pediatrie je pracovní trh v České republice vyčerpán a dětští lékaři navzdory všem programům a aktivitám ubývají, a to nejen v nemocnicích, ale i z privátní sféry. Demografii nezměníme, ale vytvoříme takové podmínky, aby o práci u nás by zájem.
Poskytuje kraj dotace například na vznik nových ordinací či jejich vybavení?
Ano, ale musím přiznat, že to dělají všechny kraje. A opět se vrátím k potřebě komplexnosti, o které jsem mluvil na začátku. Abychom přilákali lékaře, tak už jim nestačí jen vybavit ordinaci a dát nějaké finanční podmínky. Pro mladé lékaře jsou dnes důležité i další věci – aby měli školku pro své děti, aby fungovala doprava, aby se v kraji dobře žilo. Chci tím říct, že samotné přeplácení doktorů není podle mne cesta.
Jak to vypadá s lékárnami? Má kraj programy i na podporu dostupnosti tohoto druhu zdravotní péče? A měl by je mít podle vás?
Mám připravený program na podporu malých lékáren. Nesouhlasím s praxí vlády Petra Fialy, která i přes petici 600 malých a nezávislých lékáren zatím proti nezávislým lékárnám vystupuje.
Jak vnímáte návrh zastupitelstva Jihočeského kraje na zavedení takzvaného sdíleného vedoucího lékárníka? Věříte, že by to pomohlo zlepšení dostupnosti lékárenské péče?
Je to takový předvolební reklamní trik. Ano, čistě teoreticky v ojedinělých případech to možné je. Ale musím zopakovat, že poté, co zařízli pomoc lékárnám, mi to od vládních politiků přijde jako hodně špatný vtip.
Máte informace, jak daleko jsou krajské nemocnice s rámcovými dohodami s VZP na dalších pět let? Bude se měnit struktura poskytované zdravotní péče krajskými nemocnicemi?
Jednání probíhají. Podle prvních informací to vypadá, že se opravdu vláda Petra Fialy rozhodla v krajích omezovat zdravotní péči. Rovnou proto říkám, že pokud bych se stal hejtmanem, tak něco podobného nepřipustím. Od současného ministra zdravotnictví to vypadá jako nadržování ministerským nemocnicím, a to je nepřípustné.
Podporuje podle vás kraj dostatečně modernizaci a investice v krajských nemocnicích?
Ano, ale prostor pro zlepšení určitě existuje. Předešlá vláda zajistila financování zdravotnictví a nemocnic a navýšila peníze do veřejného zdravotního pojištění o stovky miliard. Zajistila také podporu z projektu REACT EU, ze kterého šlo do našich nemocnic více než 400 milionu na nové přístroje. Moje krédo ale je dívat se dopředu. Na Tachovsku nás čeká vytvoření nového zdravotnického zařízení – ambulancí a rehabilitace, v Rokycanech modernizace nemocnice či výstava nového urgentního příjmu v Klatovech. Zásadní je podle mne i investice do lékařů, sestřiček a zdravotního personálu. Bez všech těchto lidí jsou nemocnice na nic.
Od srpna je v platnosti novelizovaný zákoník práce, který nově upravuje systém ohodnocování lékařů za přesčasovou práci. Co to znamená pro chod a rozpočty krajských nemocnic?
Pokud mám být pragmatik, tak to znamená zhruba 180 milionů korun z krajského rozpočtu navíc. To je částka, kterou kraj zaplatí za neschopnost ministra z TOP 09 a především za nerozhodnost premiéra z ODS. Existovalo i jiné řešení, kdyby ovšem vláda byla ochotná s lékaři a sestřičkami hovořit. Ale to ona dlouhodobě není, takže se to promítne do jiných kapitol kraje.
Potýká se Plzeňský kraj s nedostatkem zdravotnického personálu. A co by tomu mohlo do budoucna pomoci?
Ano, potýká, stejně jako celá Česká republika. Já nechápu, proč tato vláda nepokračuje v programu navyšování studentů lékařských fakult, který začala vláda Andreje Babiše. Bohužel je to asi jako všechno. Tato vláda ruší vše, co dělala předchozí vláda jen proto, že to udělalo hnutí ANO. Vůbec jim přitom nedochází, že tím trestají občany. Nebo jim to možná dochází, ale nezajímá je to. Podle mého bychom se měli vrátit zpět k navyšování počtu studentů.
Je cestou i větší zapojení ukrajinských zdravotníků do péče?
Jednoznačně, i to je cesta. Bohužel ministr zdravotnictví Vlastimil Válek, stejně jako zbytek vlády, má sice plno řečí o tom, jak je třeba pomáhat uprchlíkům z Ukrajiny, ale sám pro začlenění zdravotníků z Ukrajiny neudělal nic. Je naprostá ostuda, že řada lékařů a sestřiček z Ukrajiny zde nemohou dělat svojí práci, protože je ministr lajdák a nebyl ochotný nic pro jejich začlenění udělat. Ale tak je to u něj se vším.
Jak je na tom Plzeňský kraj se zdravotnickými školami, fungují v kraji nějaké?
Ano, je tu lékařská fakulta Univerzity Karlovy v Plzni, kde fungují obory všeobecné lékařství a stomatologie. Máme tu Fakultu zdravotnických studií Západočeské univerzity v Plzni pro všeobecné sestry, porodní asistentky, záchranáře, zdravotní laboranty, RDG asistenty, zubní laboranty a další. Měl bych také zmínit střední zdravotnické školy v Plzni, Domažlicích a v Klatovech. Toto je správný směr, který bychom měli dále posilovat. Výhledově by bylo dobré se také zaměřit na obory, které budou potřeba v souvislosti se stárnutím populace.
Kraje mají v kompetenci lékařskou záchrannou službu. Jak jste spokojen se systémem jejího financování? Je nastaveno správně?
Záchrannou službu je třeba podporovat. Na rozdíl od této vlády by mě ani nenapadlo rušit v Líních leteckou záchrannou službu provozovanou armádou České republiky. Je příznačné, že krátce po kauze s rušením záchranky v Líních se ukázalo, že se jí ministr za TOP 09 chystá privatizovat a předat do rukou soukromníkům. Těm bude za tuto službu platit a Plzeňský kraj nedostane služby, které je schopná dodávat armáda. Naprosto nepochopitelné.
Jak vidíte v kraji nová pravidla pro pohotovosti? Co očekáváte od návrhu ministerstva zdravotnictví?
Vytváření pohotovostí v rámci urgentních příjmů je logické. Problém však je, že ministerstvo zdravotnictví není celý rok na výstavbu urgentních příjmů schopné vypsat dotační titul. Ale tak je to se vším. Proto také potřebujeme hejtmana, který bude bojovat za lidi a za tyto věci, a ne jen sedět a všemožně podporovat a omlouvat chování vlády Petra Fialy.
Co byste v oblasti zdravotnictví chtěl prosadit, pokud byste ve volbách získal mandát?
Vezmu to taxativně. Zaprvé stipendia pro studenty lékařských fakult a zdravotnických škol, abychom je udrželi v našich nemocnicích. Zadruhé je to senior taxi, proto, aby se lidé mohli dostat k lékaři a zbytečně nezatěžovali záchranky. Zatřetí pohotovostní páteřní službu. Začtvrté on-line pohotovost jako nadstavbu k základní pohotovosti a hlavně ideální řešení především pro mladší pacienty. Zapáté navýšení počtu praktiků a zubařů. A kdybych mohl mít ještě jeden bod jako bonus, tak je to rozšíření dostupnosti zdravotnických služeb v okrese Tachov.
(fk, tč)
Článek původně vyšel na Zdravotnickém deníku, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
