Zajištění provozu lékařských pohotovostí nebo dostupnosti lékáren v odlehlých oblastech či podpora místních podnikatelů a projektů s vyšší přidanou hodnotou, anebo třeba slevy na jízdném, to vše jsou oblasti, na které by se měl Plzeňský kraj více zaměřit, v rozhovoru na to upozornil kandidát na hejtmana Plzeňského kraje, poslanec a člen sněmovního výboru pro zdravotnictví Kamal Farhan (ANO).
V nadcházejících krajských volbách kandidujete v Plzeňském kraji na post hejtmana, co byste rád v kraji změnil? Na jaké oblasti je potřeba se zaměřit?
Rozdělím to na dvě části, které spolu souvisí. Za prvé je potřeba zcela změnit pohled na funkci hejtmana. Ten dnes funguje hlavně jako prodloužená ruka vlády premiéra Petra Fialy (ODS). Podle mě by ale měla být funkce do jisté míry nadstranická. Hejtman má být člověk, který hájí primárně zájmy lidí a ne stávající politické garnitury. Za druhé bych se rád zaměřil na konkrétní kroky, které jsou popsané v programu. Hlavní je zajistit provoz lékařských pohotovostí nebo dostupnost lékáren v odlehlých oblastech. Co se týká dopravy, chtěli bychom zavést slevy na jízdném, které tato vláda seniorům a studentům vzala. Mohl bych takto pokračovat, ale poslední co bych připomněl, je zvýšení bezpečnosti.
Co v Plzeňském kraji v současnosti funguje dobře?
Lidi. V nich je naše ohromná síla. Jezdím po kraji a potkávám spoustu skvělých lidí a podnikatelů, kteří odvádí pro svůj region hodně práce. Setkal jsem se spoustou učitelů, kteří obětují své práci strašně moc bez ohledu na to, že s nimi vláda Petra Fialy za tichého souhlasu našeho hejtmana poměrně vyběhla. Řekl bych, že bohatství kraje spočívá v lidech, kteří ho mají rádi a je chyba, že se jim často nedokáže za jejich nadšení odvděčit. Třeba i tím, že jim pod nohy už nebude házet další klacky.
V prvním čtvrtletí letošního roku zaznamenali zaměstnanci v Plzeňském, a mimo jiné i ve Středočeském kraji, nejvyšší nominální nárůst mezd v rámci celé České republiky. Podle Statistického úřadu se kraj může za toto období pochlubit i čtvrtou nejvyšší průměrnou mzdou v zemi. Co k tomu přispělo? Nakolik se daří podnikatelskému prostředí v kraji?
Máme velkou výhodu v naší poloze, kterou bychom měli ještě více využívat. Naším cílem by už nemělo být jen lákat nové investory za každou cenu, ale měli bychom se starat o to, aby produkovali vyšší přidanou hodnotu. To pak umožní lidem získat vyšší výdělky. Je tu ještě jedna věc, kterou bych chtěl zdůraznit. Často vedení kraje i vláda investují čas a prostředky do zahraničních firem a zapomínají na místní podnikatele. Přál bych si, aby podpora nešla pouze k velkým firmám, ale i k menším, českým, firmám. Ty mají totiž k zemi a místu, kde podnikají, daleko větší respekt, než velké firmy, pro které může být Plzeňský kraj jen dalším špendlíkem na jejich globální mapě.
Co by mohl ještě Plzeňský kraj udělat pro další rozvoj podnikatelského prostředí a firmy v regionu?
Plzeňský kraj má k dispozici studii, která přesně definuje jeho silné a slabé stránky. V minulosti nám do kraje ODS a ČSSD přivedly developery, kteří postavili obrovské sklady a montovny, často na velmi cenné půdě. Práce v těchto skladech často není dobře placená, takže to s sebou přineslo i příliv zahraničních dělníků z rozvojových zemí. K tomu se váže jeden negativní jev – menší pocit bezpečí lidí, kteří v těchto regionech žijí. Jak jsem řekl, osobně vidím budoucnost v projektech s vyšší přidanou hodnotou a hlavně podporou místních podnikatelů. Chci, aby také konečně vzniklo Inovační centrum Plzeňského kraje, kde by se soustředil na jedno místo veškerý inovační potenciál.
Co pro přilákání projektů s vyšší přidanou hodnotou může udělat právě kraj?
Kraj má v tomto směru trochu těžší pozici, ale nikoliv žádnou. Jedna věc je, že musíme tlačit na vládu, aby konečně začala řešit průmysl. Dosavadní výkony ministra Jozefa Síkely ze STAN jsou totiž tragické. Druhá věc, kterou musíme dělat, je být aktivní sami. Pomůžeme městům s vyčleněním brownfieldů a pak je tu ještě jedna věc. Měli bychom tlačit na změnu rozpočtového určení daní tak, aby zohlednila práci starostů. ODS a STAN nyní chtějí sebrat peníze z rozpočtů měst a vesnic ve prospěch krajů. Vůbec tuto jejich úvahu nechápu. Podle mého by města i vesnice měly být motivovány podporovat podnikatele a průmysl výměnou za to, že dostanou část peněz z jejich daní. To bych považoval za logické.
Na jaký typ investic je potřeba se zaměřit?
Nejsem fanoušek podpory jen velkých projektů. Podle mého je třeba mít strukturu vyrovnanou a je třeba podporovat i menší a střední podnikatele a pomoci jim v růstu. Třeba tím, že se postavíme proti zvyšování daní firmám a živnostníkům. Obecně ale říkám, podpořme investice s vyšší přidanou hodnotou a s minimálním dopadem na životní prostředí.
Kraj může pomoci s nasměrováním investic
Jako hospodářsky a sociálně ohrožená území Plzeňský kraj označuje oblast Horažďovic, Sušic a Nepomuku, co pro ně může udělat?
V případě Horažďovicka bych polemizoval s tvrzením, že se jedná o hospodářsky a sociálně ohrožené území. Pokud jde o kraj, tak ten může pomoci s nasměrováním investic v případě, že tam bude připravený jak prostor pro budování nových podniků, tak i tím, že bude reálně tlačit na CzechInvest, aby se na toto území zaměřil.
Plzeňský kraj patří podle materiálu „Program rozvoje Plzeňského kraje 2022+“ ke krajům s nejvyšším počtem obyvatel žijících v obcích s méně než 250 obyvateli, jak lidi v regionu i nadále udržet?
Jsou lidé, kteří chtějí žít ve městě a lidé, kteří žít na venkově. Oběma skupinám musíme poskytnout přiměřené podmínky k jejich stylu života. Na venkově se snažíme s vedením obcí zajistit základní obslužnost. Dotujeme obchůdky, pošty, pomáháme opravovat obecní majetek, stavíme vodovody, kanalizace, čističky odpadních vod, podporujeme společenský a sportovní život, financujeme hasiče. Klíčové ale je, udržet v menších obcích dopravní obslužnost a infrastrukturu jako jsou třeba školy.
Česká republika letos slaví dvacetileté výročí vstupu do Evropské unie, jak se za tu dobu proměnil Plzeňský kraj? A nakolik mu pomohly právě evropské finance?
Plzeňský kraj se proměnil, to je bez debat a peníze z Evropské unie tomu výrazně pomohly. Podle mého je důležité, že se podařilo zainvestovat do sociálních služeb. Díky těmto financím získal kraj také majetek v hodnotě přes 100 milionů korun. Evropské fondy v kraji pomáhají i v udržení provozu a kapacit sociálních služeb.
Mimo jiné i díky evropskému projektu zprovoznil náš kraj jako první v republice unikátní systém na sledování počtu zájemců o umístění v domovech pro seniory se zvláštním režimem a pro osoby se zdravotním postižením. Tato aplikace, do které zadávají data všichni poskytovatelé těchto služeb na území kraje, umožňuje kraji lépe a adresněji plánovat rozvoj pobytových služeb pro seniory, což vzhledem k očekávanému vývoji křivky stárnutí obyvatelstva bude velmi významné.
Plzeňský kraj v Klatovech buduje nový autobusový terminál, jak obecně hodnotíte kvalitu dopravní obslužnosti v kraji? Je podle vás dostatečná?
Kvalita dopravní obslužnosti v porovnání s ostatními kraji a s ohledem na počet obcí je dobrá. Počet cestujících stoupá a chystáme se na rozšíření autobusové dopravy. Za základní považujeme nutnost odvézt žáky a studenty do a ze škol a lidi do zaměstnání a zpět. Nejen na klatovském terminálu je důležitý i aspekt spolupráce kraje s městy a obcemi. Město Klatovy dotvoří k terminálu místní komunikaci a opraví svoje sítě. Současně bude vytvořenou infrastrukturu udržovat.
Některé kraje, například Středočeský a Liberecký kraj, začínají kvůli nízkému vytížení některých linek hledat alternativy v poptávkové dopravě. Byl by takový doplňkový model vhodný i pro Plzeňský kraj?
Nevím, jestli je to úplně řešení. Podle mého by mělo být naší snahou udržet lidi v hromadné dopravě, protože poptávková doprava je náročnější a dražší na koordinaci. Přesně jste uvedla, že jde o doplňkový model, a tak je potřeba k tomu přistupovat. Představa, že si všichni všechno objednávají přes aplikace nebo přes internet je neskutečně naivní.
Jak hodnotíte aktuální integraci železnice do dopravních systémů Plzeňského kraje? Je pokrytí dostatečné?
Železniční síť je dostatečně silná, problém je spíše v tom, že nádraží či zastávky bývají umístěny buď na okraji obce, anebo dokonce i několik kilometrů od obce a často na nich není prostor pro celodenní parkování. To je určitě něco, na co je potřeba se zaměřit.
Česká republika se pustila do přípravy vysokorychlostních železničních tratí – trasa přes Plzeňský kraj prozatím v procesu přípravy není, vnímáte to jako problém?
Je to dobrý plán, ale nemyslím si, že je v nejbližší době reálný. Jedná se o investici v řádech stovek miliard korun. Ano, budu to podporovat, ale slibovat lidem budu vždy jen to, co umím zařídit. Musíme podpořit plánování a trvat na zastávce v našem kraji, protože to je určitě velký impuls pro podporu průmyslu.
Na železnici má Plzeňský kraj v plánu do čtyř až pěti let začít využívat na vedlejších tratích elektrické bateriové vlaky. Dávají vám alternativní pohony na regionálních tratích smysl?
Ano, smysl to dává. Jsem velký fanoušek nových technologií, ale zároveň nejsem fanatik. Je třeba říct, že nyní jsme v době rychlého technologického vývoje a je dost pravděpodobné, že dnešní baterie brzy nahradí jejich nějaký nový typ. Nechci udělat ukvapené investice jen proto, že je to nyní módní. Musíme se chovat racionálně.
Měl by mít místo ve veřejné dopravě také vodík?
Smysl má vše, co dokáže nahradit fosilní paliva v případě, že už z jakéhokoliv důvodu nebudou. A my budeme dál vyžadovat služby na nich postavené. Elektřina, vodík, syntetická paliva, bioplyny, cest možného vývoje je spousta a určitě se objeví i další druhy pohonu.
Tradičně strojírenský kraj
Zastupitelstvo Plzeňského kraje schválilo v červnu Dlouhodobý záměr vzdělávání a rozvoje vzdělávací soustavy Plzeňského kraje, strategií kraje je mimo jiné rozšiřovat nabídku atraktivních oborů mimo hlavní centrum kraje, tedy Plzeň-město. Co pro to může kraj udělat?
Na základě vlastních šetření a požadavků zaměstnavatelů by se kraj měl zaměřit na navýšení kapacit technických oborů a podporu oborově zaměřených lyceí. To musí jít ale ruku v ruce s tím, že musíme lidem vysvětlovat perspektivu jednotlivých typu vzdělávání. Na rozdíl od ministrů vlády Petra Fialy nežiji v představě, že nějaký sociální inženýr řekne, jak to bude a všichni rodiče a studenti se pak podle toho budou chovat.
Na které obory by se měl kraj do budoucna zaměřit?
Plzeňský kraj byl tradičně strojírenský. Byl bych rád, kdyby se nám tuto tradici podařilo vrátit, a udělám proto maximum. Ale dojde k tomu jen tehdy, pokud se k nám přidají i firmy, které studentům nabídnou a ukáží, že tento obor má perspektivu. Zároveň musíme reagovat i na rostoucí zájem o netechnické obory.
Nakolik zásadní je umožnit propojení podnikatelského sektoru se školami? Měl by se na to kraj podílet?
To je samozřejmě zásadní otázka. Proto jsem také na začátku říkal, že důležité je kromě nadnárodních firem zapojit do fungování kraje i menší a střední podnikatele. A nejde jen o to, že tyto firmy poskytnou studentům třeba stipendium. Ona podpora musí být širší, a já jsem rád, že některé firmy to dnes již chápou. Třeba takový Doosan Škoda Power, Streicher, Gerresheimer Horšovský Týn, Lasselsberger nebo takový Aimtec. Těch firem je ale více.
Kde může kraj svůj příspěvek ke školství zlepšit? Kde máte rezervy?
Jsme zpět na začátku, když jsem říkal, že se musí změnit fungování hejtmana. Ten stávající jen sedí a přihlíží tomu, jak ministerstvo školství není schopné už tři roky říct, jaká bude další koncepce vzdělávání. Respektive ministr za STAN oznámil, že udělá změnu, ale neřekl jakou. Kraj tak už roky přešlapuje jen kvůli tomu, že ministr za STAN není schopný říct, co plánuje. To nás strašně brzdí. Ale jsou věci, ve kterých pomáháme již nyní. Třeba jsme pomohli školám s obrovským nárůstem cen energií, ke kterému došlo díky neschopnosti současné vlády. Pomohli jsme i s opravami budov jako je třeba zateplování a modernizace budov. Jen pro představu za poslední tři roky jsme takto investovali více než miliardu korun.
Tereza Čapková
