Dolní Sasko označilo stranu Alternativa pro Německo (AfD) za extremistickou hrozbu. Je tak už sedmou spolkovou zemí, která tvrdí, že nejsilnější opoziční strana je zásadním nebezpečím pro demokracii v celé zemi. V Německu se opět rozhořela debata o tom, zda stranu nezakázat. Kritiku to vyvolává například v Bílém domě. Rovněž čeští politici jsou v hodnocení pravicové populistické strany rozděleni.
Dolnosaské ministerstvo vnitra označilo stranu AfD za „pravicovou extremistickou skupinu“, čímž umožnilo policii používat metody od odposlechů telefonů až po nasazení tajných informátorů.
Názor jako sabotáž
Tato nálepka má totiž právní váhu. Jakmile zemský Spolkový úřad pro ochranu ústavy dospěje k závěru, že politická strana projevuje pohrdání demokratickým řádem, tajní agenti civilní kontrarozvědky mohou u členů strany číst e-maily, sledovat peněžní toky, a pokud s tím soudci souhlasí, i prolomit šifrovanou komunikaci v mobilních aplikacích.
Ministryně vnitra Dolního Saska Daniela Behrensová uvedla, že vyšetřovatelé zjistili, že vysoce postavení představitelé AfD zesměšňují státní instituce a lobbují za „remigraci milionů lidí“.
Ministerstvo trvá na tom, že se klasifikace zaměřuje na struktury strany, nikoli na konkrétní názory politiků. „Nedovolíme, aby naše demokracie a naše společnost, která je založena na respektování základních hodnot, byla destabilizována,“ zdůraznila.
Rozčilení Washingtonu
Rozhodnutí německé spolkové země vyvolalo reakci až na druhé straně Atlantiku. Americký ministr zahraničí Marco Rubio jej odmítl. „Je to tyranie v přestrojení,“ řekl. Republikánští jestřábi kritizují takzvaný evropský sanitární kordon, který ostatní strany vytvářejí okolo populistické pravice.
Česká politická scéna je v názorech na AfD rozdělena. Bývalý premiér Petr Fiala (ODS) opakovaně vyjádřil znepokojení nad volebními úspěchy německé strany, kterou označil za krajně pravicovou a populistickou. Politici z řad TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů dlouhodobě AfD kritizují především za její proruské postoje a snahy o oslabení evropského bloku.
Mohlo by vás zajímat
Okamura AfD hájí
Současné vládní strany mají pro AfD větší pochopení. Šéf sněmovny a předseda SPD Tomio Okamura s německou stranou dlouhodobě spolupracuje. Vítá její volební zisky jako vítězství vlasteneckých sil nad „bruselským diktátem“.
„Na pozvání AfD, která je nejsilnější opoziční německou stranou, jsem vystoupil v saském parlamentu v Drážďanech. Spojuje nás odvaha říkat věci otevřeně a hájit zájmy vlastních občanů,“ pochlubil se v lednu na sociálních sítích.
Velkým fanouškem AfD je bývalý prezident Václav Klaus, který rovněž vystupoval na jejich mítincích. Kritizoval ostatní německé strany za to, že se snaží stranu „démonizovat“.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zastává k AfD pragmatický postoj. Němečtí politici z Alternativy jeho politiku i názory v minulosti chválili. Zejména oceňovali jeho odpor k uprchlickým kvótám. Spolupředsedkyně strany Alice Weidelová také loni v říjnu poblahopřála Babišovi k vítězství v českých parlamentních volbách.
Proti uprchlíkům i Ukrajině
AfD, založená v roce 2013 jako protest proti finančním balíčkům na záchranu eurozóny, se proměnila ve stranu, která kritizuje migraci, klimatickou politiku Evropské unie, nebo finance a zbraně pro Ukrajinu. V únorových volbách do německého parlamentu zdvojnásobila svůj zisk hlasů na téměř 21 procent a stala se druhou nejsilnější stranou. Celostátní průzkumy ji nyní přisuzují až 27 procent.
Německý Spolkový úřad pro ochranu ústavy už loni v květnu označil AfD za „pravicovou extremistickou organizaci“. Strana se odvolala. Dokud němečtí soudci v této věci nerozhodnou, toto označení nemá právní důsledky.
Také čtyři východní spolkové země – Sasko, Durynsko, Sasko-Anhaltsko a Braniborsko – již označily své místní pobočky AfD za extremistické. Rozhodnutí Dolního Saska je jiné. Signalizuje, že skepticismus vůči AfD sílí i v regionech, kde je její podíl hlasů stále nízký.
Německo není samo
Německo není samo v boji s tím, kde končí politika a začíná policejní práce. Francouzská vláda v říjnu 2023 rozpustila organizaci Civitas, krajně pravicovou katolickou frakci. Obvinila ji z „vedení války proti republice“. V Řecku soudy v roce 2020 zakázaly neonacistickou stranu Zlatý úsvit. Byla označena za zločineckou organizaci a její lídři byli odsouzeni ke 13 letům vězení.
