Zachování exekučního trhu ve spojení s nadměrnou byrokracií a prodražením exekučního řízení povedou podle Exekutorské komory k oligopolizaci. „Velké exekutorské úřady se díky úsporám z rozsahu snáze vyrovnají s bariérami, které jim nová legislativa klade do cesty,“ uvádí komora, která se tak vymezuje proti vlastním členům. Které úřady podle ní ale patří mezi ty „velké“, není jasné.
Proti velkým úřadům se v březnovém rozhovoru vymezil i současný prezident Exekutorské komory Jan Mlynarčík. „Rozdíly mezi velkými a malými úřady jsou, to nebudu zastírat. Ale je to jen proto, že je zde volná soutěž soudních exekutorů. Ne všichni jsme byli na stejné startovní čáře. Navíc jsou průběžně jmenovaní noví exekutoři, kteří to mají velmi složité. Je pro ně velmi problematické se uchytit,“ řekl portálu Info.cz s tím, že on sám prosazuje přerozdělování trhu s exekucemi.
Partnerský portál Ekonomického deníku – Česká justice – proto oslovil několik exekutorů s dotazem, které úřady lze počítat mezi ty velké. Ve výčtu se opakuje osm jmen. Exekutorská komora ale na dotaz, zda může tyto úřady vyjmenovat, nereagovala.
Zákon exekutorské úřady na malé a velké nedělí. „Považuji za nešťastné v tomto směru členit na velké a malé úřady. Stejně tak neexistují zákonná objektivní kritéria, která by členila exekutorské úřady podle velikosti. Označení velký exekutorský úřad vnímám jako marketingový nástroj,“ míní soudní exekutor z Hradce Králové Martin Štika.
Připravovaná novela exekučního řádu podle něj navýší náklady všech úřadů. „Náklady na zachování přiměřené kvality práce exekutorských úřadů jsou enormní. Veřejnost, ale i odborníci považují odměnu exekutora za čistý zisk, což je bohužel velmi špatná úvaha. Z odměny se hradí chod celého úřadu. Exekuční tarif je navíc postupně snižován, ale mzdy i inflace stále roste,“ doplnil Štika.
I Lukáš Jícha, jehož úřad patří k těm největším, výroky Exekutorské komory rozporuje. „Úspory z rozsahu jsou nesmysl. Máme stejné náklady jako jiné úřady, možná ušetříme něco na automatizaci, ale to je něco, do čeho investujeme peníze, které by jiný exekutor utratil. Nicméně není to tak významné, abychom měli natolik významné úspory, aby nás to také nesemlelo,“ uvedl Jícha s tím, že s Komorou souhlasí ve smyslu negativního postoje ke schvalované novele.
Změnu zákona, jejíž části míří po poslaneckých úpravách i na řešení některých dluhů z minulosti, schválila Sněmovna. Snahy o zavedení krajské místní příslušnosti exekutorů dolní komora opět odmítla.
Předloha zavede po sněmovních úpravách šestiletou lhůtu, po jejímž uplynutí by exekutor bezvýslednou exekuci při splnění určitých podmínek zastavil. Bezvýsledná exekuce by mohla trvat nejdéle 12 let. Sněmovna schválila také omezení mobiliárních exekucí důchodců, tělesně postižených lidí a u dluhů z dětství. Dlužník by mohl odvrátit prodej movitých věcí také v případě, že bude nad rámec zákonných srážek z příjmů dobrovolně hradit aspoň 1500 korun.
Eva Paseková
Článek původně vyšel na webu Česká justice, který stejně jako Ekonomický deník náleží do mediální skupiny Media Network.
