Se sepisováním návrhů na oddlužení v té podobě, jak jej přinesla novela insolvenčního zákona, nepočítáme. Na tom se shodli exekutoři, které oslovila Česká justice. Vadí jim, že úhrada za sepsání není vyplácena hned, ale jde jako pohledávka za majetkovou podstatou. Exekutor přitom nemá žádnou možnost ovlivnit chování dlužníka, ani jak ověřit jeho skutečné majetkové závazky.

Jako další důvod exekutoři uvádějí, že by tím připravovali o odměnu své kolegy, protože v případě schválení oddlužení se exekuce zastavují, a argumentují i tím, že exekutor by se měl plně věnovat vymáhání již uznaných pohledávek. O službě by někteří uvažovali pouze tehdy, pokud by byla novela upravena tak, že soudní exekutor může podat návrh na insolvenci u exekucí, jež vede a může následně insolvenční řízení provést. „Tím by se totiž pro povinného celý proces zjednodušil a zrychlil, nedocházelo by k nadměrnému zatěžování soudů ani subjektů poskytující součinnost exekutorovi a následně opakovaně insolvenčnímu správci,“ říká soudní exekutor z Kladna Petr Kučera.

Sepisování nás bude živit místo exekucí po snížení exekutorského tarifu a liberalizaci podmínek oddlužení, která povede k dalšímu propadu vymahatelnosti práva a popírání zásady, že dluhy se mají platit, komentuje ironicky příslušné ustanovení člen prezídia Exekutorské komory Petr Polanský, exekutor z Liberce.

Podle něj jde o naprosto nevhodnou právní úpravu, zejména pokud není možné sepsat návrh vlastnímu povinnému a inkasovat za něj odměnu a náhradu výdajů ihned. „Navíc nejde o zastupování insolvenčních dlužníků, tudíž exekutor naprosto nebude mít kontrolu vliv na splnění případných doplnění návrhů a podobně, takže nemůže ovlivnit ani to, zda bude návrhu vyhověno, natož reálné plnění podmínek oddlužení.“ Polanskému to ale nevychází ani z hlediska ekonomiky. Příjem za sepis návrhů bude velmi nejistý, navíc rozložený zpravidla do mnoha let, jen účtování o drobných úhradách z oddlužení stojí více, než vynesou samotné úhrady, i pokud je dlužník nakrásně platí, vypočítává. „Navíc z odměny je sepisovatel – plátce DPH, což jsou exekutoři na rozdíl od advokátů téměř všichni, musí z odměny hned odvést DPH, nehledě na zaúčtování do výnosů a zdanění daní z příjmů a sociálním a zdravotním pojištěním, které exekutor jako fyzická osoba platí (na rozdíl od společností). Půjde o ztrátovou činnost a nabízet ji nebudeme,“ odmítá Polanský.

„Novelu insolvenčního zákona jako celek hodnotím pozitivně. Věřím, že se díky ní do budoucna omezí nadužívání insolvenčních návrhů a stejně tak možnosti zneužívání některých institutů insolvenčního práva proti jejich smyslu,“ říká Lukáš Jícha exekutor největšího úřadu v Přerově. Je podle něj dobře, že insolvenční návrh za dlužníka bude moci podat pouze kvalifikovaná osoba, která ho před vstupem do insolvenčního řízení vybaví poučením, o čem vlastně insolvenční řízení je a jaká práva a povinnosti bude mít. „Nejsem však přesvědčen, že by se této úlohy měli ujmout soudní exekutoři.  Máme sice tu možnost, ale vnitřně cítím, že bychom se měli stejně jako doposud soustředit na vymáhání soudem judikovaných pohledávek v rozsahu, v němž byly věřitelům přiznány, a od této úlohy bychom se v rámci vedlejší činnosti neměli neodchylovat.“

Mohlo by vás zajímat

protest

Se sepisováním insolvenčních návrhů nepočítá ani soudní exekutor pro Prahu 10 Igor Ivanko. „Neuvažujeme o tom. Znamená to značné vstupní náklady s nejistým výsledkem. Ekonomika u toho prostě nevychází.“ Upozorňuje rovněž na skutečnost, že odměna za sepsání insolvenčního návrhu není splatná hned, ale jde o pohledávku za podstatou, přičemž soudní exekutor nemůže ovlivnit pravdivost dlužníkem uváděných informací. A pokud by došlo ke zrušení oddlužení z důvodů neúplných údajů, exekutor by se mohl vystavit žalobám o náhradu škody, které by převýšily eventuální odměnu.

[mn_protected]

Ani Exekutorský úřad Kladno, kterému šéfuje Petr Kučera, neplánuje v nejbližší době sepisovat návrhy na povolení oddlužení. Důvodem je například nevyjasněný vztah např. § 390a (6) IZ, kdy soudní exekutor nemůže návrh podle odstavce 1 písm. a) sepsat a podat za dlužníka, proti němuž, nebo proti jehož manželu vede exekuční řízení, když může v průběhu sepisu, či následně napadnout soudnímu exekutorovi exekuční návrh na osoby, jimž návrh sepisuje. Ale zároveň je vázán paragrafem 30 exekučního řádu, kdy exekutor může odmítnout provést požadovaný úkon jedině z některého z těchto důvodů: a)odporuje-li zákonu nebo právním předpisům, b) jestliže oprávněný nesložil přiměřenou zálohu na náklady exekuce, nejde-li o exekuci k vymožení výživného nezletilého dítěte. Uvedené omezení je podle Kučery vůči soudním exekutorům zbytečně diskriminační, i proto, že advokátům, či notářům či insolvenčním správcům zmíněné omezení na vlastní klientelu dáno zákonem není, a k střetu zájmu dojít může.

„Náklady spojené s investicí do poskytování služby sepisování návrhů nejsou zanedbatelné, nutno návrhy vypracovávat spíše hromadně, aby byly vyvážené fixní a variabilní náklady na službu, a náš úřad nemá po zbytečném snížení exekutorského tarifu od dubna 2017 finanční prostředky na rozvoj nové služby. Navíc není jistota, že pokud by úřad zahájil tuto službu, jak by postupovaly kontrolní orgány při kontrole této činnosti, zejména při kontrole např. pracovních smluv zaměstnanců úřadu, bankovních účtů soudního exekutora apod. Mám také obavy, že pokud by byla služba úspěšně zahájena a provozována, že by v budoucnu došlo k jejímu omezení, obdobně jako v případě exekutorských zápisů s přímou vykonatelností, kdy byla tato agenda exekutorům bezdůvodně zcela odebrána,“ vypočítává Kučera další úskalí schváleného ustanovení. Jak dále uvádí, problémem je také odložená platba za vyhotovení návrhu až do zahájení insolvenčního řízení, když není zcela jasné, jak by bylo zaplaceno, pokud dlužník vezme návrh zpět, či např. účelově zatají majetek, protože nelze majetek úpadce lustrovat součinnostmi.  O službě by uvažoval pouze tehdy, pokud by byla novela upravena tak, že soudní exekutor může podat návrh na insolvenci u exekucí, jež vede a může následně insolvenční řízení provést. Tím by se totiž pro povinného celý proces zjednodušil a zrychlil, nedocházelo by k nadměrnému zatěžování soudů ani subjektů poskytující součinnost exekutorovi a následně opakovaně insolvenčnímu správci. „Náš úřad nemá zájem na kvalifikovaném podávání insolvenčních návrhů za nevyjasněných legislativních podmínek, protože na dlužníky jsou vedeny obvykle exekuce, čímž bych na své riziko odnímal práci kolegům soudním exekutorům. Stát by měl hledat jiné způsoby snížení dluhové zátěže některých dlužníků s vícečetnými exekucemi a to zejména odpuštěním např. DPH, úhradou dluhu státem za dlužníky a pod,“ uzavírá Kučera.

Rozhodnut, zda bude sepisování návrhů na oddlužení nabízet, není ani Juraj Podkonický, soudní exekutor Exekutorského úřadu Praha 5. „Za náš úřad mohu uvést, že se novelou insolventního zákona zabýváme a vyhodnocujeme pozitiva či případná negativa takovéto činnosti, neboť se jedná o novou agendu.“

[/mn_protected]

Dušan Šrámek