V uplynulém roce se změnila, anebo vznikla, řada zásadních právních předpisů týkajících se klimatu. V Evropském parlamentu není přechod k dekarbonizaci tak jednoduchý a v některých případech se očekávají zdlouhavé politické boje.
Na začátku července 2025 Komise navrhla změnu evropské legislativy o klimatu, aby stanovila klimatický cíl EU pro rok 2040. Jejím jádrem je doporučení snížit čisté emise skleníkových plynů v EU do roku 2040 o 90 % ve srovnání s rokem 1990. V současné době je EU na dobré cestě ke splnění svého dříve dohodnutého cíle pro rok 2030, kterým je snížení emisí o 55 % do roku 2030.
Klimatický cíl pro rok 2040: těžký boj
Nový návrh vychází z právně závazného cíle pro rok 2030 a stanoví pragmatičtější a flexibilnější způsob jeho dosažení. Neobešlo se to bez kontroverzí. Zejména takzvané klimatické kredity vyvolaly bouřlivé debaty mezi předními politiky EU. Jedná se v podstatě o praxi, která podporuje investice šetrné ke klimatu v zemích mimo EU. Umožňuje odečíst takové snížení emisí CO2 od vlastní bilance.
Cesta vpřed může být obtížná. Vzhledem k tomu, že v červenci Evropský parlament zamítl zrychlení plnění klimatického cíle pro rok 2040, musí novela zákona o klimatu nezbytná pro přijetí průběžného cíle projít běžným schvalovacím postupem.
Navíc pozici zpravodaje pro tento dokument získala krajně pravicová frakce Patrioti pro Evropu (PfE). Ta je silně skeptická vůči klimatickým změnám, což může situaci ještě více zkomplikovat.
Uhlíkové povolenky pro budovy a dopravu
Velké vášně vyvolalo rozhodnutí Komise z loňského prosince. Stanovuje celoevropský objem povolenek vydaných v rámci systému EU pro obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a malý průmysl, na které se dosud nevztahuje stávající systém EU ETS. Nový systém, známý jako ETS2, bude plně funkční v roce 2027.
ETS2 funguje na principu „cap-and-trade“ (omezení a obchodování). Bude se vztahovat na emise „v přední části řetězce“. Povinnost odevzdat povolenky bude spočívat na dodavatelích paliv, nikoli na konečných spotřebitelích. ETS2 má do roku 2030 snížit emise o 42 % ve srovnání s úrovní z roku 2005.
Mohlo by vás zajímat
Společnosti, které budou potřebovat povolenky ETS, si je budou moci koupit na veřejných aukcích nebo od jiných společností, které jich mají přebytek. Část výnosů z aukcí ETS2 má směřovat do takzvaného Sociálního klimatického fondu (SCF). Fond podpoří chudší domácnosti a malé podniky při přechodu na dekarbonizovanou ekonomiku.
Odpor ve východní Evropě
V některých členských státech EU, zejména ve východní Evropě, vznikla silná opozice vůči novému emisnímu pravidlu. Politici v Bulharsku, České republice, Polsku, Rumunsku a některých dalších zemích zdůrazňují, že jejich země jsou do značné míry závislé na uhlí a dalších fosilních palivech. To pro ně znamená vyšší finanční zátěž než pro bohatší západoevropské země.
Obavy vyjádřili také představitelé Španělska, Portugalska a Francie. Všichni se odvolávali na potenciálně negativní sociální důsledky.
Dohoda o čistém průmyslu
V únoru 2025 navíc Evropská komise představila Dohodu o čistém průmyslu (CID). Nastiňuje konkrétní opatření zaměřená na to, aby se dekarbonizace stala hnacím motorem růstu evropského průmyslu. Tento krok je široce vnímán jako reakce na obavy některých podniků, že by ambiciózní klimatická legislativa EU mohla bránit hospodářskému rozvoji a konkurenceschopnosti.
CID se zaměřuje na snížení vysokých cen energie, vytváření kvalitních pracovních míst a správných podmínek pro prosperitu podniků. V centru pozornosti jsou energeticky náročná odvětví, jako je ocelářství, hutnictví a chemický průmysl. Naléhavě potřebují podporu při procesu dekarbonizace. Totéž platí pro odvětví čistých technologií, které je jádrem budoucí konkurenceschopnosti.
Energetický systém založený na integraci trhu, výrobě energie z obnovitelných zdrojů a flexibilitě má vést k průměrnému snížení velkoobchodních cen elektřiny v EU o 40 %.
Daně související s klimatem
V polovině července 2025 předložila Komise návrh víceletého finančního rámce na období 2028 až 2034. V rámci nového rozpočtu EU navrhuje Komise tzv. nové vlastní zdroje, z nichž některé vycházejí z příjmů ze stávajících nebo plánovaných daní souvisejících s klimatem.
Mezi ně patří část příjmů pocházejících ze systému obchodování s emisemi (ETS), který by měl ročně generovat 9,6 miliardy eur. Nový mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích má do rozpočtu EU ročně přispívat přibližně 1,4 miliardami eur. Ještě více – až 9,6 miliardy eur ročně – by měla přinést nová daň z nevyzvednutého elektronického odpadu.
To vše je zatím pouze návrhem Komise a konečná podoba rozpočtu i nových daní může být odlišná. Jisté je, že debaty a politické boje o víceletý rozpočet budou důležitou součástí dalšího programu Evropského parlamentu.
Evropané souhlasí s „bojem“ o klima
Ačkoliv některé legislativní návrhy související s klimatem nemají automatickou politickou podporu, klima si jako téma mezi evropskou populací udržuje vysokou prioritu.
Průzkum Eurobarometru zveřejněný v červnu 2025 ukázal, že většina Evropanů (85 %) souhlasí s tím, že by boj proti změně klimatu měl být prioritou pro zlepšení veřejného zdraví a kvality života. Stejně tak 83 % dotázaných souhlasí s tím, že lepší příprava na nepříznivé dopady změny klimatu zlepší život občanů v evropské sedmadvacítce.
