Stigma je zapomenuto. Evropský obranný sektor, dříve černá ovce opomíjená investory kvůli morálním a ekologickým nedostatkům, nově vyvolává nebývalý zájem. Historická otočka Bruselu a tlak na vojenskou expanzi láká také soukromé investiční firmy.
Posun v obranné politice unijní sedmadvacítky urychlily geopolitické otřesy a nově definovaná agenda Evropské unie, která odráží změnu pohledu evropského bloku na vlastní bezpečnost. A také na to, kdo ji bude financovat.
Velké investiční firmy, jako jsou Tikehau Capital, CVC Capital Partners a Advent International, se přehánějí v tom, kdo nejlépe této nové dynamiky využije. Pařížská společnost Tikehau chce investovat až 800 milionů eur (19,8 miliardy korun) do leteckého a obranného průmyslu. Polovinu cílové částky už má zajištěnou. Chce podpořit letecké a zbrojní firmy Airbus, Safran neb Thales. Tedy evropské průmyslové titány, kteří stojí za strategickým propojením soukromého kapitálu s budoucností evropské bezpečnosti.
Očekávání investorů jsou obrovská. Francouzská společnost Amundi – největší evropský správce aktiv – připravuje podle Financial Times v létě spuštění evropských burzovně obchodovaných fondů (ETF) zahrnujících zbrojní firmy. Očekává totiž nárůst vojenských výdajů na celém kontinentu. „Nastává závod v zakládání podobných produktů,“ uvedl analytik americké datové společnosti Morningstar Kenneth Lamont. Dodal, že se správci fondů zaměřují na zbrojní firmy nejvíce, co kdy zažil.
Mohlo by vás zajímat
Vzestupný trend
Britská společnost BAE Systems je připravena navýšit kapitálové investice nad rámec 1,15 miliardy eur (28,5 miliardy korun), které ročně vynakládá na zvyšování své produkce. Největší britský vojenský dodavatel pro armádu se připravuje na „supercyklus“ evropských výdajů na obranu, prohlásil finanční ředitel BAE Bradley Greve.
„Sektor obrany se ukazuje jako výjimka z poklesu, který zažíváme v uzavírání obchodů v jiných odvětvích. Výdaje evropských vlád pravděpodobně porostou,“ potvrdil Frank Bretag, vedoucí oddělení poradenství pro průmysl v německé pobočce banky UniCredit.
„Roste poptávka investovat v obranném a leteckém průmyslu,“ řekl agentuře Bloomberg Roberto Quagliuolo z investičního fondu francouzské společnosti Tikehau Capital, která spravuje aktiva přesahující 50 miliard eur (1,2 bilionu korun). Další francouzská finanční společnost Weinberg Capital Partners nedávno uzavřela svůj fond zaměřený na obranu a bezpečnost Eiréné, jenž má hodnotu 215 milionů eur (5,3 miliardy korun), a překonala tím svůj původní cíl.
Výrazná změna
„Myslíme si, že překážky bránící investicím do obrany postupně zmizí,“ prohlásil Lionel Mestre, partner ve společnosti Weinberg. Až dosud si totiž zbrojní sektor nesl stigma v rámci hodnocení environmentálních, sociálních a správních dopadů investic, souhrnně označovaných jako ESG.
Příliv kapitálu do evropského obranného sektoru znamená výraznou změnu. Za poslední dvě desetiletí překročily výdaje fondů typu private equity jen pětkrát ročně jednu miliardu eur (24,8 miliardy korun). Letos to ale už bylo 725 milionů eur (18 miliard korun) a očekává se, že za celý rok 2025 transakce přesáhnou hodnotu několika miliard eur.
Zakladatel společnosti rizikového kapitálu Lakestar Klaus Hommels, jenž předsedá Inovačnímu fondu NATO spravujícímu jednu miliardu eur – zaměřuje se na technologie dvojího užití jako umělá inteligence a kvantová výpočetní technika – zdůraznil, že se vnímání investic do obranných technologií výrazně změnilo: „Bohatí jednotlivci a miliardáři v Evropě mi říkají, že nejde jen o návratnost investic, ale také o vlastenecké důvody.“
Přejmenujte plán zbrojení
Za výraznou transformací zbrojního průmyslu na starém kontinentu stojí iniciativa EU. Brusel začal být znepokojen přílišnou závislostí na amerických vojenských systémech – od protiraketové obrany až po sledovací systém. Proto Evropská komise v plánu ReArm Europe, jenž má do obrany napumpovat 800 miliard eur (19,8 bilionu korun), výslovně vyzývá k mobilizaci soukromého kapitálu, který bude doplňovat veřejné zdroje.
Jak obtížný úkol to bude, ilustruje typicky evropská hádka o samotný název iniciativy. ReArm Europe musela být přejmenována na Readiness 2030. Italská a španělská vláda se totiž obávaly, že je původní název příliš kontroverzní (Vyrábějte zbraně, ale prosím, mlčte).
Nic není vyloučeno
„Vlády mohou samy udělat jen omezené množství pro pořízení a vývoj obranných produktů,“ vysvětlil Ian Fujiyama z americké investiční skupiny Carlyle Group. Soukromý kapitál totiž podle něj přináší nezbytný kapitál i odborné vlastnosti.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová formulovala naléhavost zbrojení ve spojení s existenciálními termíny, jako je „ohrožení hodnot, svobod a zákonů celého regionu“ s dodatkem, že „nic není vyloučeno“. Tento druh rétoriky povzbuzuje soukromé investory.
Akcie obranných společností prudce rostou díky slibům o výdajích od evropských lídrů, jako je německý Friedrich Merz a britský Keir Starmer.
Přetrvávají ale i některé komplikace. Zejména omezení ve formě udržitelných investic ESG, které se nyní revidují v souvislosti se změnou priorit evropských vlád. Britské finanční regulační orgány objasnily, že pravidla udržitelných investic neblokují expozice v oblasti obrany, zatímco úředníci EU revidují pokyny, aby usnadnily toky kapitálu.
„Investoři v evropských soukromých investičních firmách měli v oblasti obrany různou úroveň jistoty, ale to se nyní mění,“ vysvětlil David Black z americké poradenské společnosti Renaissance Strategic Advisors.
Ve hře jsou finančníci a právníci
Zbrojní průmysl zasáhla také vlna prodejů, fúzí a akvizic. Americká investiční společnost Advent International nedávno prodala dánskou společnost Cobham Satcom, která je dodavatelem vojenských sledovacích systémů. Zvažuje také odprodej britské společnosti Ultra Precision Control Systems, která vyrábí mechanismy pro odpalování raket.
Společnost Searchlight Capital Partners by se mohla zbavit letecké divize společnosti Survitec, známé pro bezpečnostní vybavení pilotů amerických stíhaček F-35. Do hry ve změně majitelů jsou zapojeny i menší firmy, jako je belgický specialista na avioniku ScioTeq a britský výrobce pyrotechniky Wescom.
Čeští zbrojaři rostou
Největší česká zbrojní společnost Czechoslovak Group (CSG) loni zdvojnásobila příjmy. Patří tak k nejrychleji rostoucím obranným firmám v Evropě. Konsolidované příjmy loni dosáhly čtyři miliardy eur (99,2 miliardy korun). Skupina, kterou vlastní Michal Strnad, očekává nadále růst poptávky. Nevyřízené objednávky velkorážové munice dosahují 11 miliard eur (374 miliard korun). Roste zájem o houfnice a obrněná vozidla.
Skupina vlastní řadu továren po celé Evropě. Nově koupila závod na výrobu nitrocelulózy v Německu. V Řecku založila společný podnik na výrobu trinitrotoluenu a granátů. Firma už loni dokončila akvizici amerického výrobce malorážní munice The Kinetic Group. Růst tržeb i zisku hlásí i další zástupci českého obranného sektoru, jako je společnost Colt CZ Group, která patří k největším světovým výrobcům palných zbraní.
Změnám na trhu se přizpůsobují i právní a bankovní instituce. Přední právnické firmy zřídily týmy zaměřené na obranu. Generální ředitel Deutsche Bank Christian Sewing zase podporuje státní záruky na úvěry, aby přilákal soukromé finance. „Veřejné prostředky musí být efektivně kombinovány se soukromým kapitálem,“ napsal Sewing minulý měsíc.
Nadměrná role Spojených států
Křehkost evropského zbrojního sektoru nadále přetrvává. Dokazuje to přístup britské vlády. Když chtěl bostonský fond Bain Capital koupit britského výrobce obranných technologií Chemring Group, premiér Keir Starmer zdůraznil potřebu zachovat „britské“ vlastnictví. Což je připomínkou toho, že zahraniční investoři ve zbrojní branží čelí politickým nášlapným minám. Pro evropský průmysl se jedná o strukturální problém, pokud bude velká část kapitálu pocházet z amerických fondů.
Bain Capital a KPS Capital usilují rovněž o akvizici obranné divize skupiny Iveco v hodnotě až 1,5 miliardy eur (37,2 miliardy korun). CVC zřídila tým pro letectví, obranu a vesmír pod vedením Jamese Mahoneyho, který pracoval pro firmu na obchodech, jako je investice do britského dodavatele leteckých produktů Ontic.
Valeriya Vitkova z londýnské univerzity Bayes Business School varovala před dalším rizikem. „Potenciální posun v zahraniční politice Spojených států by mohl ve střednědobém horizontu tyto investice učinit méně ziskovými,“ řekla agentuře Bloomberg.
Lobbisté mají žně
Protože transakční přístup administrativy Donalda Trumpa zpochybňuje transatlantické závazky, jsou evropští lídři rozpolceni, zda mají zvolit nákup amerických zbraní, anebo upřednostňovat domácí dodavatele. Oba přístupy každopádně přinášejí příležitost pro lobbisty v oblasti obrany. V tomto ohledu se Brusel stal nově oživeným bojištěm.
Deset největších obranných firem v EU – Airbus, Thales, Rheinmetall a další – zvýšilo výdaje na ovlivňování tvůrců politik. Kumulativní výdaje vzrostly z 3,95 až 5,1 milionu eur (100 až 126 milionů korun) v roce 2022 na 5,5 až 6,7 milionu eur (136 až 166 milionů korun) v roce 2023. Švédský Saab zdvojnásobil svůj rozpočet na lobbování, francouzský Thales ztrojnásobil svůj bruselský tým.
Také američtí zbrojní giganti Lockheed Martin a RTX rozšiřují svou přítomnost v Evropské unii a nasazují lobbisty, aby se orientovali v měnící se situaci. „Banky a investiční fondy, které historicky vnímaly vstup do obrany jako riziko pro svou reputaci, nyní vyhledávají specializované poradenství,“ citoval server Politico.eu Jeana-Marca Vesca z firmy C&V Consulting, která zdvojnásobila svou velikost, aby uspokojila poptávku.
Dohnat, co se zmeškalo
Nic z výše uvedeného nebude snadné ani levné. „To, co Evropská unie navrhuje, se nedá udělat za týden ani za měsíc, ale je to dosažitelné,“ připustil pro server Global Finance Micael Johansson, prezident a generální ředitel Saabu. „Potřebujeme od EU konkrétnější informace ohledně objednávek a objemů. Obranné společnosti budou připraveny podstoupit větší riziko při vyjednávání smluv až budou mít důvěru investovat do rozšíření výrobních kapacit,“ vysvětlil.
Francouzská společnost Dassault, přední evropský výrobce stíhacích letadel, také pozorně sleduje situaci. Možná se jí podaří najít nový trh pro svůj víceúčelový bojový letoun Rafale, doufá ředitel společnosti Dassault Aviation Eric Trappier. „Evropská komise příliš dlouho brzdila celé odvětví nedostatkem investic a zatěžujícími pravidly,“ dodal s tím, že mezitím čínští a američtí výrobci mohli volně rozvíjet své zbrojní průmyslové kapacity.
Vlády toho mohou udělat jen omezené množství. Soukromý kapitál přináší nezbytný kapitál a odborné znalosti. Ian Fujiyama, Carlyle Group
Bezpečnost má přednost před ESG
Pro Evropu je v sázce ale více než zisk. Válka na Ukrajině odhalila rizika vojenské závislosti na Spojených státech a Trumpův nejednoznačný postoj přitahuje naléhavou pozornost k bezpečnosti v Evropě. Přijetí financování obrany ze strany soukromého kapitálu signalizuje pragmatický, i když neklidný konsenzus: bezpečnost má nyní přednost před dogmaty ESG.
Jak poznamenal Jason Thomas z americké investiční společnosti Carlyle Group, „obrat o 180 stupňů u evropských vlád byl něco naprosto neuvěřitelného“. Zda tento obrat dokáže zajistit dlouhotrvající bezpečnost bez ohrožení hodnot evropského bloku, může definovat nejen éru opětovného vyzbrojování Evropy, ale i její samotnou existenci.
Vybrané evropské projekty, které ukazují znovuzrození obranného průmyslu:
- Eurosweep (Forsvarets Forskningsinstitutt, Norsko), 28,5 mil. eur, vyvíjí bezpilotní systém pro odminování
- ENGRT II (Airbus Helicopters), 100 mil. eur, vyvíjí rotorové letadlo nové generace
- iMUGS2 (Milrem, Estonsko, nyní součást skupiny EDGE, Spojené arabské emiráty), 50 mil. eur, testuje bezpilotní pozemní vozidla
- Scepter (Indra Sistemas, Španělsko), 35 mil. eur, vyvíjí interoperabilní a standardizované radarové, elektronické bojové a komunikační systémy pro letecké platformy
- Beast (Diehl Defence, Německo), 34,9 mil. eur, vyvíjí raketu krátkého doletu vzduch-vzduch
- Citadel Range (estonské ministerstvo obrany), 48 mil. eur, modernizuje evropskou kybernetickou obranu
- Fasett2 (Airbus), 30 mil. eur, koncepční studie nového evropského vojenského transportního letadla střední velikosti
- Ninja2 (Rheinmetall, Německo), 29,6 mil. eur, vyvíjí přesnou munici
- Security Action For Europe (Evropská komise), úvěrový rámec ve výši 150 miliard eur na podporu investičních programů v oblasti obrany a bezpečnosti v celé EU
- Různé menší projekty – odolná navigace dronů, schopnost létání v rojích, umělá inteligence pro analýzu satelitních snímků (včetně 78 milionů eur na vývoj obrany proti hypersonickým kluzákům)
Zdroj: defensenews.com
