Dnes a zítra se sejde evropská Rada pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO), na programu má několik bodů týkající se zdravotnictví. Jedním z nich je výměna názorů o Evropské zdravotní unii s ohledem na zprávu Maria Draghiho o budoucnosti evropské konkurenceschopnosti, která byla zveřejněna v září 2024. Dokáží se ministři shodnout na relevanci jejích závěrů a implementaci do národních systémů?
Jak totiž uvádí podkladový dokument z dílny generálního sekretariátu Rady, pro maďarské předsednictví je konkurenceschopnost průřezovou prioritou. Tento cíl se pak propisuje do řady dílčích témat, jako je například farmaceutický balíček. Ministři se ale zaměří i na další klíčová témata a výzvy evropského zdravotnictví.
Draghiho zpráva, připravená na žádost předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, se (mimo jiné) zaměřuje na snižující se konkurenceschopnost Evropské unie v oblasti farmaceutického průmyslu. Upozorňuje na roztříštěnost evropského výzkumu a vývoje, komplikovanou regulaci a nedostatek soukromých investic. Přestože EU stále zůstává lídrem v oblasti farmaceutické výroby a akademických znalostí, zpráva varuje, že rychle ztrácí pozice v inovativních oblastech, jako jsou biologické léky nebo pokročilé terapie.
Navržená opatření zahrnují zjednodušení schvalovacích procesů, větší koordinaci mezi členskými státy v oblasti cenotvorby a úhrad léků a lepší využívání zdravotních dat a umělé inteligence. Zpráva také navrhuje vytvoření světových inovačních center a posílení evropských investičních fondů pro podporu soukromého kapitálu.
Mohlo by vás zajímat
Diskuze ministrů zdravotnictví členských zemí se proto budou točit kolem tří klíčových otázek – která doporučení ze zprávy považují za nejdůležitější pro své zdravotnické systémy, jak mohou členské státy a Evropská komise lépe koordinovat implementaci těchto doporučení a jaký vliv může mít realizace těchto návrhů na národní zdravotní systémy a dokončení Evropské zdravotní unie.
Jednání Rady EPSCO představuje příležitost sladit ambiciózní cíle stanovené ve zprávě s konkrétními potřebami členských států. Cílem je nejen zvýšit konkurenceschopnost EU na globálním trhu, ale také zlepšit přístup pacientů k inovativním léčebným terapiím, posílit zdravotnické systémy a obecně přispět k lepšímu zdraví Evropanů.
Zdravotníci pod tlakem
Kromě konkurenceschopnosti Evropy v oblasti léčivých přípravků leží maďarskému předsednictví na srdci i další témata, která budou předmětem schůze ministrů. Jsou jimi dárcovství orgánů, kardiovaskulární zdraví či zajištění prostředí bez kouře a aerosolů, které je součástí boje proti rakovině.
Již v pondělí si však ministři posvítí na nedostatek pracovních sil v EU se zaměřením na mobilizaci nevyužitého potenciálu pracovních sil. Vycházet přitom budou z akčního plánu Evropské komise, který na toto téma vznikl a podrobně mapuje celou problematiku znepokojivého nedostatku zdravotníků, včetně očekávaných demografických změn, zvyšující se poptávky po zdravotních službách a nevyhovujících pracovních podmínkách, které potenciální pracovníky odrazují.
V podkladovém dokumentu se píše, že mezi lety 2009 a 2023 se počet obyvatel v produktivním věku v EU snížil z 272 milionů na 263 milionů a očekává se, že do roku 2050 dále klesne na 236 milionů. Současně se zvyšují potřeby v oblasti péče o starší obyvatele. „Kombinovaný účinek snižování počtu obyvatel v produktivním věku a zvyšování poptávky po specifických službách, jako je zdravotní péče a dlouhodobá péče, ve střednědobém až dlouhodobém horizontu, nepochybně významným způsobem přispěje k nedostatku pracovních sil,“ konstatuje se v úvodu plánu.
Bylo přitom zjištěno, že pracovní zátěž byla nejvyšší právě u pracovníků ve zdravotnictví, kde jich tuto skutečnost uvedla téměř polovina. „Nedostatek pracovníků ve zdravotnictví a v oblasti rezidenční péče, zejména zdravotních sester a pracovníků zajišťujících primární péči, je způsoben především vysokou pracovní zátěží a nevyhovujícími podmínkami v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví, včetně rizika násilí na pracovišti,“ píše se dále v dokumentu.
I proto Komise vyzvala členské státy, aby vypracovaly politiky pro přilákání a udržení zdravotních sester zlepšováním pracovních podmínek a poradenství pro mladé odborné pracovníky, a to s využitím podpory z programu EU4Health.
Filip Krumphanzl
