Evropský účetní dvůr v týdnu zkritizoval evropský dobrovolný rejstřík transparentnosti lobbistů. Museli by se například registrovat pouze na plánovaná setkání s nejvýše postavenými zaměstnanci orgánů Evropské unie, nikoli však na spontánní schůzky. Telefonní hovory a e-mailové kontakty také nemusí být formálně zaznamenávány.
Lobbing u zákonodárců EU může stále unikat z hledáčku veřejnosti. Uvádí to zvláštní zpráva Evropského účetního dvora. Informace o tom, kdo lobbuje v Komisi, Parlamentu a Radě, poskytuje rejstřík transparentnosti Evropské unie. Má užitečné funkce a informuje občany o možném vlivu lobbistů.
„Má ale také slabá místa a chybí v něm některé informace, v důsledku čehož jsou lobbistické činnosti ve třech největších orgánech EU méně transparentní. Lobbisté se navíc mohou zápisu do rejstříku zcela vyhnout u celé řady kontaktů, během nichž mohou zákonodárce EU ovlivňovat,“ tvrdí Evropský účetní dvůr.
V důsledku těchto zjištění nemá rejstřík transparentnosti EU požadovaný dopad, kritizují auditoři. Lobbisté by se například vůbec nemuseli registrovat na schůzky se zaměstnanci, kteří jsou pod úrovní generálního ředitele.
Rejstřík byl poprvé zaveden v roce 2011 a Rada se k němu připojila až o deset let později. Je to dobrovolné, neexistují žádné sankce. V osmi členských státech, včetně Rakouska, USA a Kanady, je však rejstřík povinný. Každý, kdo v této zemi poruší zákon o lobbingu, musí počítat s pokutou až 60 000 eur.
Lobbing je zásadní demokratický nástroj, který organizacím i jednotlivcům umožňuje podílet se na tvorbě politik a rozhodování. Bez pravidel týkajících se transparentnosti však může vést k nepatřičnému ovlivňování, nekalé hospodářské soutěži, a dokonce ke korupci. EU orgány proto používají vlastní etické rámce, které mají jejich pracovníky odradit od neetického chování. Komise, Parlament a Rada se navíc rozhodly používat rejstřík transparentnosti. Ten je pro lobbisty, kteří chtějí rozhodování a tvorbu politik EU ovlivňovat, hlavní vstupní branou. V roce 2021 se tyto tři orgány dohodly uplatňovat i zásadu podmíněnosti, podle níž mohou některé lobbistické činnosti provádět pouze lobbisté zapsaní v rejstříku transparentnosti.
Absentují odstrašující sankce
Evropský účetní dvůr ve své zprávě také kritizoval dobrovolnou povahu v celé Evropské unii. Rada Evropy doporučuje „účinné, přiměřené a odrazující sankce v případě porušení“.
„Samotná registrace nestačí, jsou nutná i doplňková opatření. „Rejstřík transparentnosti EU se nesmí stát papírovým tygrem,“ uvedl auditor Jörg Kristijan Petrovič.
Auditoři doporučují Evropské radě, Evropské komisi a Evropskému parlamentu, aby měly jednotný rejstřík, aby byly internetové stránky uživatelsky přívětivější a přehlednější a aby lépe kontrolovaly kvalitu zveřejňovaných údajů.
Poučení z Katargate
Rejstřík transparentnosti EU je založen na interinstitucionální dohodě z roku 2021. Ta je obecně v souladu s mezinárodními zásadami transparentnosti a integrity v lobbingu, nestanoví však minimální požadavky na provádění. Orgány EU ji tak mohou uplatňovat nejednotně, například pokud jde o to, u kterých činností je zápis lobbisty v rejstříku povinný nebo jaké kontakty lobbistů se členy a pracovníky orgánů jsou povoleny. Lobbisté se totiž musí do rejstříku zapsat pouze pro některá jednání a činnosti (např. účast na slyšeních nebo odborných skupinách). Například nevládní organizace zapojená do kauzy „Katargate“ v rejstříku zapsaná nebyla, přestože v červnu 2022 spolupořádala konferenci v Parlamentu. A ačkoli orgány EU mohou přijmout donucovací opatření zaměřená na to, aby lobbisté požadavky na registraci a sdělování informací dodržovali, tato opatření nejsou dostatečná. Z administrativních důvodů bylo v letech 2019–2022 z rejstříku vymazáno v průměru téměř 1 000 lobbistů ročně. Oproti tomu na základě vyšetřování bylo vymazáno pouze šest lobbistů.
Počet lobbistů zapsaných v rejstříku transparentnosti EU se od jeho zřízení výrazně zvýšil, a to z 5 500 v roce 2012 přibližně na 12 500 v roce 2024. Rejstřík je založen na interinstitucionální dohodě, která není právně vymahatelným legislativním aktem. Zápis do něj není povinný. Na rozdíl od některých jiných ujednání o lobbingu v zemích EU, která se navíc vztahují na širší okruh zaměstnanců, tedy interinstitucionální dohoda nemůže vést k sankcím.
V prosinci 2022 se objevila obvinění, že Katar při provádění své zahraniční politiky nezákonně ovlivňoval – či dokonce podplácel – poslance Evropského parlamentu. Kauza je známá pod názvem „Katargate“. Parlament od té doby přijal ohledně fungování rejstříku několik rozhodnutí. Audit EÚD, který začal ještě před touto kauzou a zaměřil se na období let 2019–2022, tato rozhodnutí zohlednil. Evropský veřejný ochránce práv nedávno v souvislosti s rejstříkem zjistil, že jeho sekretariát, na jehož chodu se podílejí všechny tři orgány, neprovádí smysluplná vyšetřování.
Zvláštní zpráva s názvem „Rejstřík transparentnosti EU – poskytuje o lobbistických činnostech užitečné, avšak omezené informace“ je k dispozici na internetových stránkách Evropského účetního dvora. Doporučení auditorů budou přínosem pro přezkum interinstitucionální dohody v roce 2025. V roce 2019 vydal EÚD zprávu o etických rámcích v orgánech EU.
(nik)
