Evropský soudní dvůr na případu čekankového kartelu určí, do jaké míry stojí evropští zemědělci mimo obecná pravidla hospodářské soutěže.
Čekanka obecná, nejoblíbenější belgická zelenina, se zcela nečekaně stala středobodem právní bitvy, která se rozhořela na půdě Evropského soudního dvora. Výsledek případu určí, do jaké míry mohou evropští zemědělci jednat ve shodě při určování cen své produkce, a vymykat se tak standardnímu soutěžnímu právu.
Případ otevřel generální advokát Evropského soudního dvora Nils Wahl, který ve věci vydal stanovisko, na něž se odvolává portál Politico.eu. Wahl v něm dospívá k závěru, že zemědělští výrobci nemohou svévolně stanovovat minimální ceny svých produktů, ačkoli požívají určité volnosti v rámci evropských pravidel hospodářské soutěže.
Deset let starý případ
Kauza se odkazuje na kartel, který na severu Francie vytvořili pěstitelé zvláštní odrůdu belgické čekanky, a který byl odhalen v 2007. Tento druh čekanky tvoří základní surovinu v bruselských restauracích pro řadu tamních specialit včetně chicons au gratin – čekanka zapékaná v plátcích slaniny a sýra.
V roce 2012 francouzský antimonopolní úřad udělil několika organizacím sdružujícím pěstitele čekanky pokutu ve výši 4 milionů eur (přes 100 milionů korun). Důvodem bylo stanovování fixních cen čekanky za použití vysoce sofistikované počítačové aplikace, která ceny mezi farmáři sdílela v reálném čase.
Zemědělci se ale nevzdali. Jejich sdružení namítala, že existují výjimky v rámci společné zemědělské politiky Evropské unie, které jim dávají možnost se soutěžním pravidlům vyhnout a umožňují jim do jisté míry při stanovování cen postupovat ve shodě. Francouzský kasační soud poté případ předal Evropskému soudnímu dvoru, aby rozhodl, kam až mohou zemědělské lobbystické organizace při fixování cen zajít.
Cíle skupin, v nichž se zemědělci sdružují, totiž je posílit jejich pozici při vyjednávání s odběrateli zemědělské produkce o výkupních cenách. Jenže to, jak velkou svobodu při tom mají, aby se ještě nedostali do konfliktu se soutěžním právem, je předmětem široké diskuse.
Protichůdná pravidla
Nils Wahl ve svém stanovisku mapuje oblasti, kde by se podle jeho názoru mělo na zemědělské lobbystické skupiny aplikovat soutěžní právo a nikoli pravidla společné zemědělské politiky. Wahl tvrdí, že farmářské organizace v souladu s pravidly společné zemědělské politiky smějí stanovit jednotnou cenu a kontrolovat množství čekanky na trhu. Pokud by ale šly dále a určovaly například minimální cenu, která by nereflektovala různou kvalitu čekanky v průběhu roku, dostaly by se do konfliktu s pravidly hospodářské soutěže.
Wahl také zdůraznil, že farmáři mohou postupovat ve shodě pouze v rámci jednoho zájmového sdružení. Různé zemědělské organizace však už své chování na trhu koordinovat nesmějí.
Stanovisko generálního advokáta Evropského soudního dvora není právně závazné. Jeho cílem je pouze Evropskému soudnímu dvoru předložit kompletní a nezávislý návrh řešení případu v oblastech, za které zodpovídá. Soudci Evropského soudního dvora se nyní případem začnou zabývat. Až jejich jednání skončí, bude vydán rozsudek.
Kdo je Nils Wahl
Šestapadesátiletý právník získal titul doktora práv v roce 1995 na Stockholmské univerzitě. Tam také působil jako profesor evropského práva. V letech 1993 až 2004 zastával pozici generálního ředitele Vzdělávací nadace a v období 2001 až 2006 byl předsedou švédského sdružení pro studium práva Společenství. Ve stejném období pracoval v Radě pro otázky hospodářské soutěže. Od října 2006 do listopadu 2012 byl soudcem Evropského soudního dvora. Od listopadu 2012 zde působí jako generální advokát.
-usi-
