Evropská komise rozjela projekt, kterým chce řešit “nejrůznější sociální problémy”. Finančně podpoří mladé dobrovolníky, aby utvořili takzvaný “sbor solidarity”. Od zájemců zatím dostala více než 30.000 přihlášek, první mise už byly zahájeny. Z Evropského parlamentu zaznělo přání, aby dobrovolnické oddíly pomohly taky tuzemským vyloučeným lokalitám.

Europoslanec Jan Keller (ČSSD, S&D) považuje sbor solidarity za “prvek občanské společnosti”. Vzpomíná však na dřívější doby – zejména 19. století, kdy lidé dokázali podobné aktivity financovat sami, bez pomoci státního aparátu. Právě v autonomii vidí Keller sílu. “Jestliže je fungování občanské společnosti závislé na financování zvenčí, jde o velice nezdravý jev, který popírá její základní smysl a může vést k jejímu zneužití,” říká Keller.

Europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) označuje větší solidaritu a příležitosti pro mladé lidi jako “bezpochyby dobrou myšlenku”. Upozorňuje však, že “už 20 let velmi dobře funguje Evropská dobrovolná služba (EDS), financovaná z programu Erasmus+”. Zároveň příliš nevěří, že mladí účastníci solidárního sboru později svoje zkušenosti využijí na pracovním trhu. “Komise riskuje, že stoupne nezaměstnanost a frustrace,” varuje Šojdrová.

Europoslanec Jaromír Kohlíček (KSČM, GUE-NGL) nechce, aby byl projekt financovaný na úkor infrastruktury nebo chudých regionů. Právě vyrovnávání životní úrovně jmenuje mezi svými prioritami. Zatím sice postrádá jasnější informace o sboru solidarity, přesto však vyjadřuje optimismus. “Pokud půjde například o pomoc vyloučeným lokalitám (jenom v Ústeckém kraji máme takových míst 36), potom projekt rád podpořím,” shrnuje Kohlíček.

Mohlo by vás zajímat

[mn_protected]

Konkrétní projekt může navrhnout veřejný i soukromý subjekt

Evropská komise mezitím vyhověla prvním zájemcům a představuje například Francouzku Manon Levrey, kterou vyslala do Budapešti jako “reportérku”, aby “sbírala a sdílela příběhy” o soudržnosti podunajských států.

Zároveň Evropskému parlamentu a Radě národních ministrů navrhla nové nařízení, “kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity”. Tam mimo jiného předpokládá, že potřebný rozpočet odčerpá především ze stávajících programů: Erasmus+ (197,7 milionu eur), zaměstnanost a sociální inovace (10 milionů eur), dalšími zdroji budou Evropský sociální fond (35 milionů eur), mechanismus civilní ochrany Unie (6 milionů eur), program LIFE (4,5 milionu eur) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (1,8 milionu eur).

Celkem chce Komise rozdělit 340 milionů eur (v přepočtu zhruba 9,18 miliardy Kč), aby do konce roku 2020 “zprostředkovala 100 000 pracovních příležitostí”. Navržený sbor solidarity přitom v lecčems připomíná dosavadní Evropskou dobrovolnou službu: Je určený lidem do 30 let, mise mají trvat 2 týdny až 12 měsíců, dobrovolník dostane proplaceny základní životní náklady. Za novinku lze považovat snadnou registraci přes webový formulář.

Konkrétní projekty smí navrhnout “jakýkoli veřejný či soukromý subjekt, který splňuje přísné požadavky na kvalitu”. Půjde třeba o obnovu škol po přírodní katastrofě, prevenci lesních požárů, pomoc azylantům a zdravotně postiženým nebo “komunitám s nejrůznějšími sociálními problémy”. Svoji představu tedy mohou předestřít také třeba Ústecký a Moravskoslezský kraj, kde se v posledních letech poměrně hodně rozrostly sociálně vyloučené lokality.

[/mn_protected]

Petr Woff