Kromě odbourávání závislosti na fosilních palivech čeká nový Evropský parlament další nelehký úkol. A to vyřešit stabilizaci veřejných financí, inflaci a růst cen. Bylo by také potřeba se soustředit na výjimky, které nahrávají různým lobbistickým skupinám. Myslí si to europoslanec Mikuláš Peksa, který letos opět do Evropského parlamentu kandiduje.
Které tři největší úkoly se rýsují před nově zvoleným Evropským parlamentem? Kterým agendám by se měl prioritně věnovat a přinést celoevropské řešení?
Myslím, že primární problém bude ekonomika. Evropští občané se potýkají s rostoucími cenami, EU by měla mít podobně ambiciózní plán investic do modernizace hospodářství, jaký v USA přináší tzv. Inflation Reduction Act. Kritické při tom bude zajistit, aby naše rozpočty neoslabovala korupce, zkrátka aby se evropské dotace nerozkrádaly a nedocházelo k daňovým únikům. Zároveň potřebujeme rychleji odbourávat naši závislost na fosilních palivech – dovážet draze zkapalňovaný zemní plyn, ropu, nebo dokonce uhlí přes oceán není dlouhodobě udržitelné řešení.
Jaká budou podle vás tři nejvýznamnější témata předvolební kampaně do Evropského parlamentu v České republice?
Myslím, že zásadní problém bude probíhající válka Ruska proti Evropě, krize právního státu, který se v Evropě snaží v Evropě rozvrátit Viktor Orbán a další proruští politici, a ekonomika obecně – závislost na fosilních palivech, nejen těch z Ruska, a inflace vyvolávaná růstem jejich cen. Putinův tlak je prostě cítit nejen na našich hranicích, ale i na vnitřním fungování naší demokracie a my se s tím budeme muset v kampani vyrovnat.
Na které tři prioritní otázky by se měla zaměřit nová Komise a s jakými návrhy by měla přijít?
Poměrně hodně těchto reforem se stalo už během boje proti klimatickým změnám v rámci tzv. Green Dealu.
Hlavní úkol je tedy spíše nenechat se zmasírovat ruskou propagandou a pokračovat v nastaveném směru.
Zároveň je třeba si připsat, že v zákonech je stále dost děr a nespravedlivých výjimek pro různé lobbistické skupiny. Měli bychom se tedy soustředit na jejich odstranění.
Kterou evropskou legislativu, schválenou v průběhu současného funkčního období Evropského parlamentu, považujete za nejpřínosnější a proč?
Obecně vnímám jako největší průlom celý legislativní balíček Fit for 55, protože je to (celosvětově) první skutečně komplexní legislativní nástroj, který má v praxi zajistit dodržení uhlíkového rozpočtu nějakého státu (resp. skupiny států). V rámci balíčku vidím jako nejvýznamnější reformu systému emisních povolenek společně s CBAM (uhlíkové clo), protože tyto zákony určují nastavení trhu, což má zajistit dekarbonizaci ekonomiky na tržním principu.
Kterou stěžejní legislativu by měl současný Evropský parlament a členské státy v tomto funkčním období dotáhnout ještě do konce a proč?
Myslím, že EP dodělá v zásadě vše, co rozdělal, podstatnější otázka je, co nezačal. Myslím, že nám chybí funkční obdoba amerického Inflation Reduction Act, což vnímám jako klíčový nástroj pro překonání současných hospodářských potíží. Potřebovali bychom důslednější pravidla pro ochranu právního státu v Evropě a dobře fungující společný obchodní rejstřík, který by umožnil sledování konečných vlastníků. Tahle opatření vnímám jako důležitá pro ozdravení evropské ekonomiky a její ochranu před korupcí a ruskými hybridními aktivitami zaměřenými proti EU.
Hrozí, že nebude dotažen do konce některý ze zásadních aktuálně projednávaných legislativních návrhů a bude se jim muset zabývat nový europarlament? Který a proč?
Myslím, že je stále značné riziko u reformy eIDAS, resp. tzv. elektronických občanek. Návrh, tak jak je postaven, bohužel není dokonalý a stále jsou v něm mezery, které otevírají dveře pro možná zneužití narušení soukromí, resp. státnímu sledování. Myslím, že bychom tomu měli nechat ještě nějaký čas a opravit nejkritičtější části návrhu, než ho vrhneme do hlasování po trialogu. Reforma eIDAS je klíčová pro digitalizaci Evropy a měli bychom pohlídat, aby proběhla dobře.
Bude se muset s některým tématem začít s novou Komisí a novým parlamentem od nuly?
Se vším, co se nestihne. Myslím, že bychom se obecně měli bavit o účinnosti protiruských sankcí. Díky netransparentní vlastnické struktuře obchodních společností v Evropě mají Putinovci stále přístup k evropským dotacím a veřejným zakázkám, což jim umožňuje udržovat ruskou válečnou mašinérii v chodu. Podobnou roli má reexport přes třetí země. Potřebujeme legislativu, která by tomu učinila přítrž.
Je šance, že se stihne projednat a schválit farmaceutický balíček? EHDS? Považujete tato témata za důležitá?
Upřímně bych s vytvářením Evropského prostoru pro zdravotní data nespěchal, návrh se musí řádně připravit. Zdravotní data patří mezi nejcitlivější osobní data, která uchováváme, a musíme si být velmi jisti tím, jak je ukládáme a sdílíme. Ideální by z mého pohledu bylo zajistit decentralizované řešení, které poskytne plnou kontrolu pacientovi. Proces je bohužel zpolitizovaný díky snaze využívat zmíněná data pro průmyslové účely, čemuž bych nerad dával prostor v míře větší, než je naprosto nezbytně nutné.
Jakou důležitost přikládáte otázce unijní úpravy délky ochrany patentových práv u léčiv, podporující investice do farmaceutického výzkumu, a tlaku na inovativní farmaceutické firmy, aby dodávaly léčiva také do středně velkých/menších zemí EU, které nepatří k nejbohatším členským zemím?
Obecně vnímám patenty jako brzdu inovací a rozvoje ekonomiky, měli bychom najít jiný ekonomický model, jak rozvoj farmacie financovat. Omezené dodávky léků do menších zemí EU jsou bohužel výsledkem nesmyslných patentových restrikcí na evropském trhu. Na mimoevropské ekonomiky to bohužel dopadá ještě hůře.
Eva Paseková
