Nic se na tom nezměnilo ani v prvním čtvrtletí letošního roku, kdy se dluh v poměru k HDP vyšplhal v v rámci EU na 88,2 % a překonal 12,4 bilionů EUR.
V relativním vyjádření je na tom ještě hůře eurozóna, kde se dluh přibližuje 93 % HDP. Trend zadlužování evropských zemí stále pokračuje navzdory pozitivnímu ekonomickému vývoji ve většině evropských zemí. V patnácti zemích se zadlužení v úvodu roku zvýšilo, nejvíce přitom v Belgii, Itálii a Chorvatsku.
Trojku nejvíce zadlužených zemí suverénně reprezentuje Řecko (168,8 % HDP), Itálie (135,1 %) a Portugalsko (129,6 %). Více než se za celý rok vyrobí v celém hospodářství, kromě těchto tří zemí, ještě dluží Kypr a Belgie.
Francie, která začala propagovat myšlenku fiskální a politické unie, se díky své rozpočtové politice „úspěšně“ přibližuje hranici zadlužení ve výši 100 % HDP (aktuálně je na 97,5 %) a naproti tomu se vzdaluje méně zadluženému Německu. Jestliže loni byl její dluh vyšší jen o 18,3 procentního bodu, aktuálně je to už přes 23 procentních bodů.
Ve 12 zemích, včetně Německa a ČR, se dluh veřejného sektoru snížil. ČR navíc zůstává sedmou nejméně zadluženou zemí EU. Nicméně české zadlužení klesá jen díky využívání starých finančních rezerv. ČR se totiž nikdy po roce 2000 nevymanila z rozpočtových deficitů.
Jak se zdá, politika omezování veřejného zadlužení je spíše minoritním politickým a ekonomickým směrem v rámci celé Unie.
S tím, jak se většina zemí stále více zadlužuje, roste i nabídka nových dluhopisů. Aktuálně už celkový objem dluhopisů zemí EU přesahuje 10 bilionů eur. „Naštěstí“ je na trhu ECB, která je ochotna absorbovat v rámci svého aktuálního programu kvantitativního uvolňování dluhopisy za více než bilion eur a zbrzdit tak případný růst úročení těchto dluhových papírů.
A růstu zadlužení se většina zemí EU nevyhne ani ve zbytku letošního roku. Zvyk žít na dluh je stále velmi silný stejně tak jako představa, že dalším dluhem se nejen splatí stávající dluhy, ale ještě i nastartuje ekonomický růst.
Petr Dufek, ČSOB
