Lithium, kobalt, mangan, grafit a vzácné zeminy jsou nezbytné pro elektromobily, baterie i technologie využívající obnovitelné zdroje. V současné době ale Evropa většinu dovozu pokrývá z Číny. Aby tuto závislost snížila, Komise určila desítky strategických projektů, které tomu mají napomoci. Nové projekty ale narážejí na ekologická omezení a často i na odpor místních.
Nařízení o kritických surovinách (CRMA) a iniciativa ReSource EU si klade za cíl zajistit evropskému bloku do roku 2030 alespoň 10 procent kritických surovin z domácích zdrojů. Zpracovat by jich měla v rámci Unie 40 procent a recyklovat až 25 procent. Na celém kontinentu ale mnoho z klíčových projektů naráží na překážky. Poslanci Evropského parlamentu se obávají, že to ohrožuje zelené plány celé Unie.
Hlavní obavou je, zda bude k dispozici dostatek financí k dosažení ambiciózních cílů pro rok 2030. Komise chce na podporu konkrétních projektů uvolnit letos tři miliardy eur (72 miliard korun). Výdaje EU na kritické suroviny však činí pouze 0,05 % HDP. To je mnohem méně než například v USA (0,2 %) nebo v Austrálii (0,39 %).
Bez soukromého kapitálu to nepůjde
Belgický ekonom Peter de Keyzer varoval, že unijní pravidla o kritických surovinách jsou sice plná dobrých úmyslů, ale postrádají konkrétní opatření a zapojení soukromého kapitálu, který je nezbytný pro rozjezd nové těžby. Průmyslové skupiny, včetně evropské asociace pro grafit a evropské aliance pro suroviny, vyzvaly k zajištění financování a zjednodušení povolovacích řízení.
Nové projekty ale často od samého počátku narážejí na kritiku a odpor místních, odborníků na životní prostředí i evropských poslanců. Například finský projekt těžby lithia Sakatti v Sodankylä, který se nachází v chráněné oblasti Natura 2000, má od Komise status strategicky důležitého projektu. Nachází se ale v unikátním biotopu a vyvolává znepokojení ochránců přírody. V minulém roce finské úřady zrušily čtyři povolení k průzkumu pro tento projekt.
Naděje pro Evropu: Český mangan
Zpoždění při vydávání povolení nabírá také největší evropský projekt zpracování manganu, který se nachází v Česku. Projekt Mangan Chvaletice na Pardubicku počítá s těžbou suroviny na třech historických odkalištích, která vznikla v minulosti při těžbě pyritu v letech 1951 až 1975. Mangan je nezbytný pro výrobu lithium-iontových baterií.
Ročně se počítá s produkcí 50 tisíc tun čistého síranu manganatého. To by z projektu ve východních Čechách učinilo jediného dodavatele klíčového materiálu pro baterie v Unii. I když už v březnu 2024 získal projekt od Komise označení strategického projektu a také podporu Evropské investiční banky, stavba závodu ještě nezačala.
Mohlo by vás zajímat
Společnost Mangan Chvaletice, která je dceřinou firmou kanadské společnosti Euro Manganese, stále čeká na nezbytná povolení a vyjasnění pravidel pro zrychlené povolování, která Česko dosud plně neimplementovalo. S výstavbou se počítá nejdříve v roce 2028. Náklady na projekt těžby manganu se odhadují na 15,6 miliardy korun.
Také projekty v Polsku a na Slovensku se při realizaci potýkají s podobnými překážkami.
Odpor proti další těžbě
Obavy o přírodu vyvolává také projekt těžby antimonu na severu ostrova Chios v Řecku. Jde o strategicky důležitý kov používaný hlavně v obranném průmyslu, elektronice a v odvětví obnovitelných zdrojů energie. Podobně jako v případě Finska se projekt překrývá s lesní oblastí chráněnou sítí Natura 2000.
Veřejnost kritizuje také strategický projekt Komise týkající se lithia v Mina do Barroso v Portugalsku. Místní komunita má obavy o životní prostředí a ztrátu zemědělské půdy.
Nedostatek transparentnosti
Kromě environmentálních otázek panují obavy ohledně netransparentního řízení. Financování strategických projektů koordinuje stálá podskupina Rady pro kritické suroviny, kterou tvoří zástupci unijních zemí a Komise.
Poslankyně Evropského parlamentu za Zelené Majdouline Sbaiová (Francie), Maria Ohisalová (Finsko), Ana Miranda Pazová (Španělsko) a Sara Matthieuová (Belgie) nicméně už varovaly před nedostatkem transparentnosti během schvalování těchto nových projektů.
Rizika spojená s řízením jsou velká i mimo Unii. Výzkum neziskové organizace Business and Human Rights Centre (BHRC) zjistil, že osm z třinácti strategických projektů mimo unijní hranice bude realizováno ve státech, které se vyznačují slabým regulačním rámcem, zvýšenou korupcí a riziky spojenými s řízením. Nejméně čtyři projekty se nacházejí v chudých a nedostatkem vody ohrožených regionech Madagaskaru, Jižní Afriky, Malawi a Zambie, kde nová těžba může současné podmínky dále zhoršit.
