Splnění evropských klimatických cílů bude vyžadovat výrazné snížení spotřeby fosilního zemního plynu. Uvádí to studie Institutu pro aplikovanou ekologii (Öko-Institut) a Regulatory Assistance Project (RAP). Navzdory značným důsledkům pro uživatele plynárenské sítě a infrastrukturu současné plánování sítí ve většině členských států EU tuto novou skutečnost dostatečně nereflektuje. „Tento nesoulad představuje podstatnou překážku přechodu k udržitelnému energetickému systému a podtrhuje potřebu holističtějšího plánování,“ lze se dočíst v dokumentu.
Sladění plánování energetické infrastruktury s dalšími plánovacími procesy by podle Institutu pro aplikovanou ekologii a Regulatory Assistance Project mohlo lépe podpořit klimatické a sociální cíle.
„Předpisy týkající se plánování vytápění mají například významné důsledky pro rozvoj infrastruktury plynárenských sítí, předpisy pro teplárenská zařízení a zátěž spotřebitelů. Procesy plánování infrastruktury se také dosud nezabývají podporou potřebnou k zajištění toho, aby se zranitelní uživatelé energie mohli plně zapojit do přechodu na čistší a účinnější technologie,“ varuje studie.
Dokument poskytuje komplexní informace o současném stavu plynárenské sítě, jejím vývoji a regulačním rámci ve vybraných evropských zemích a identifikuje současné regulační bariéry pro postupný odklon od fosilního plynu. Končí doporučeními, jak by členské státy mohly lépe sladit plánování energetické infrastruktury s dosažením vnitrostátních a unijních cílů v oblasti klimatu.
Mohlo by vás zajímat
„Během posledních několika let poptávka po fosilním plynu vykazovala malý nebo žádný pokles ve většině zemí zahrnutých ve zprávě,“ zjistili vědci. Kritizovali skutečnost, že plánování sítě se příliš často spoléhalo na historické vzorce spotřeby a nezahrnulo širší klimatické cíle nebo iniciativy v oblasti plánování vytápění. Doporučili zavedení národních cílů pro postupné vyřazování, mandáty energetických regulačních orgánů k nulovým čistým emisím a přizpůsobení příslušných regulačních rámců.
Autoři provedli studie na úrovni jednotlivých zemí pro Rakousko, Belgii, Dánsko, Německo, Itálii, Nizozemsko a Spojené království, aby zhodnotili jejich distribuční soustavy, včetně spotřeby fosilního plynu, různých předpisů spojených se systémy, sladění plánování sítě a klimatických scénářů a ochrany spotřebitele. České republice se studie nevěnuje. Profily sledovaných zemí jsou ve studii podrobně rozvedeny.
Přizpůsobení stávajících struktur vyvíjejícím se potřebám energetického systému zahrnuje řadu předpisů, jako je přijetí kroků k řádnému vyřazení plynárenské sítě z provozu a zajištění toho, aby zranitelné domácnosti mohly mít z energetické transformace stejný prospěch. Tyto zprávy identifikují mezery v regulaci plynárenské sítě a nastiňují způsoby, jak se mohou zúčastněné strany zapojit do procesu transformace.
Fosilní plyn musí být z velké části vyřazen jako zdroj energie, protože dodavatelský mix Evropské unie se posouvá tak, aby se do roku 2050 stal klimaticky neutrálním, a zaměřuje se na stávající infrastrukturu. Například německá vláda v letošním roce zahájila plánování postupného vyřazování plynárenské distribuční sítě v zemi z provozu, aby zajistila hladký přechod na klimaticky neutrální vytápění pro spotřebitele a provozovatele.
Energetický a klimatický think-tank Agora Energiewende loni uvedl, že síť plynovodů bude s přechodem na klimaticky neutrální zdroje energie z velké části zastaralá a že země musí zajistit řádné odstavení své distribuční sítě plynu, aby se vyhnula enormním nákladům pro spotřebitele a miliardám eur uvízlých aktiv pro provozovatele.
Doporučení studie zní: „Přijmout národní cíle postupného vyřazování a dát energetickým regulačním orgánům mandát k nulovým čistým emisím. Přizpůsobit regulační rámec odklonu od plynného plynu. Přijmout integrované plánování vytápění a sítě. Plánovat budoucí plynárenskou infrastrukturu na základě realistických předpokladů o budoucí dostupnosti technologií vytápění s nulovými emisemi uhlíku. Sledovat a shromažďovat harmonizované údaje na úrovni EU. Chránit zranitelné zákazníky.“
(nik)
