Nový rozpočet EU počítá s reformou současného Evropského sociálního fondu, který je pilířem sociální politiky EU. Levicoví poslanci v Evropském parlamentu i zástupci odborů už ale upozornili, že budou bojovat za zachování jeho současné podoby. Evropská komise naopak tvrdí, že se musí výdaje na sociální projekty reformovat.
Podle nově navrhovaného víceletého unijního rozpočtu sociální fond „přežije“ jen na papíře. Hrozí mu zásadní změna v důsledku decentralizace a reformy financování. V současné podobě funguje už od roku 1957. Zastánci tvrdí, že zjednodušuje výdaje v době zvýšených nákladů na obranu a podporu průmyslu. Kritici varují, že naopak hrozí „rozklad sociální Evropy“.
Bez závazných cílů
Charakteristika Evropského sociálního fondu, která měla dříve 40 stran, má nyní pouhých 15 stran. Zmizely závazné cíle, jako například povinnost věnovat tři procenta prostředků na boj proti bezdomovectví nebo dětské chudobě.
Na období 2021 až 2027 má Evropský sociální fond plus (ESF+) rozpočet ve výši 142,7 miliardy eur (3,5 bilionu korun). Peníze mají podporovat politiku zaměstnanosti, sociální oblast nebo vzdělávání.
Evropští levicoví politici se ale obávají, že na další období bude finanční podpora nižší. Evropská konfederace odborových svazů (ETUC) požaduje „zaručené“ sociální výdaje, protože se obává jejich oslabení. Europoslankyně Gaby Bischoffová (S&D/Německo) změny ostře kritizovala jako „rozklad sociální Evropy ze strany předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové“.
Obava o sociální investice
Síť pro integraci Romů například varuje, že sociální investice přijdou o politickou podporu na úkor jiných priorit. I samotní úředníci v Bruselu uznávají, že větší provázanost výdajů na sociální projekty s národními rozpočty může vést k tomu, že peněz bude méně.
Tlak Komise reformovat evropské fondy – do jisté míry připomínající podmínky úsporných opatření v Řecku – vyvolal znepokojení mezi levicovými stranami. Země si musí vyjednat národní plány v souladu s cíli evropského bloku. Pro Německo to například zahrnuje úpravy důchodů a revizi stropů nájemného.
Mohlo by vás zajímat
Evropská poslankyně Bischoffová namítá, že ESF+ „hodný svého jména“ potřebuje jasnější cíle. Zemědělci a průmysl si mohou v novém rozpočtu polepšit, ale i oni těží ze sociálních výdajů, poznamenala europoslankyně Iratxe García Pérezová (S&D/Španělsko).
Vnitřní spory
Evropská komisařka pro sociální práva Roxana Mînzatuová bojuje za to, aby byl ESF „označen cenovkou“, jež bude vlády zavazovat k výdajům na sociální programy. Je ale v rámci Komise v menšině.
I zástupci nejsilnější politické síly v Evropském parlamentu, Evropské lidové strany (EPP), připouštějí, že jasné vyčlenění prostředků na sociální projekty má své výhody. „Evropský parlament bude bránit sociální fond,“ slíbil Siegfried Mureșan (EPP/Rumunsko).
Snaha zjednodušit unijní rozpočet
Cílem návrhu Komise sloučit desítky evropských fondů do národních plánů je zjednodušení struktury unijního rozpočtu. Platby se mají nově řídit podle postupu reforem, nikoliv podle předem stanovených alokací. Zastánci tvrdí, že to zvyšuje flexibilitu; kritici to nazývají „kouřovou clonou“, která povede ke snížení rozpočtů na sociální soudržnost.
Europoslankyně Marit Maijová (S&D/Nizozemsko), jež je zpravodajkou pro Evropský sociální fond, uvedla, že je v současné době ohroženo chudobou nebo sociálním vyloučením 25 procent dětí v EU. Což je téměř 20 milionů. Aby se podařilo snížit dětskou chudobu do roku 2030 nejméně o pět milionů, musí být zachován současný sociální fond, tvrdí.
