Ukončit závislost na amerických a čínských technologiích. To je cíl, kterého chce Evropská unie dosáhnout tím, že bude stavet vlastní takzvané AI gigatovárny. Navzdory značnému financování se ale experti obávají, že úspěch evropské sedmadvacítky není ani zdaleka zaručen.
V rámci Unie v současnosti funguje 11 superpočítačů, které spadají pod iniciativu European High-Performance Computing Joint Undertaking (EuroHPC JU). K dispozici jsou evropským startupům v oblasti umělé inteligence, malým a středním podnikům a širší komunitě lidí podnikajících v oblasti AI. Ti tak mohou využívat špičkové technologie, ke kterým by se jinak nedostali. Cílem je posilování konkurenceschopnosti, ale také technologické bezpečnosti evropské ekonomiky.
Iniciativa se teď rozšiřuje. Se sílící potřebou umělé inteligence se v rámci iniciativy chystá výstavba pěti AI gigatováren. Vyčleněných je na to 20 miliard eur (484 miliard korun).
AI definuje naši budoucnost
„Učinili jsme další krok k založení gigatováren AI v Evropě. AI je jednou z nejdůležitějších technologií naší doby, která definuje naši digitální budoucnost, a investice do potřebné infrastruktury pro AI jsou nezbytné pro posílení odolnosti, konkurenceschopnosti a suverenity Evropy,“ oznámil nedávno kyperský náměstek ministra pro výzkum, inovace a digitální politiku Nicodemos Damianou, jehož ostrovní země nyní předsedá Radě EU.
Superpočítače umožňují provádět experimenty, které by jinak firmy nebo výzkumná pracoviště nemohly dělat. Například testy, které analyzují data na atomární úrovni. Mohou také detailně zkoumat účinky léčby rakoviny. Lotyšská společnost Tilde již spustila open-source model s 30 miliardami parametrů využívající zdroje EuroHPC.
Mohlo by vás zajímat
Jak konkurovat americkým technologiím?
Může ale Unie konkurovat technologiím, které nabízí americká Open AI nebo Google? Hlavní inženýr společnosti Cisco Systems a člen Koalice pro bezpečnou AI (CoSAI) Nik Kale považuje evropský krok za správný. „Otázkou je, zda investice do infrastruktury povedou k trvale vysokému výpočetnímu výkonu počítačů,“ řekl Kale. Tím by Evropa zamezila závislosti na dodávkách špičkových technologií z dalších regionů světa.
Zároveň musí ale gigatovárny nabídnout přístup k datům špičkovým expertům v rámci celé Unie, aby jejich potenciál naplno využívala. „Bez toho hrozí, že se gigatovárny stanou nevyužitými národními aktivy namísto motorů inovací. Hlavním rizikem není to, že Evropa buduje příliš málo infrastruktury, ale že infrastrukturu považuje za strategii, nikoli za jednu vrstvu v širším systému,“ varoval pro EU Perspectives Kale.
Kavalírek: Pro Česko bude AI Gigafactory přínosem
O výstavbě AI Gigafactory se debatuje také v rámci Česka. Ambasador středoevropského průmyslu pro AI Jan Kavalírek v rozhovoru pro Českou justici popsal plán, jak dostat Česko do centra rozvoje umělé inteligence. Investice z českého rozpočtu za 16 miliard korun se může vrátit české ekonomice už za sedm let, upřesnil.
Česko má podle něj vysoké šance, že podporu získá. „Reálně se bavíme také o česko-polském konsorciu. Tato spolupráce dává smysl strategicky, finančně i z hlediska velikosti instalace,“ uvedl. Velký výpočetní výkon by se dal použít také na trénování velkých generativních modelů.
Projekt musí získat podporu českého ministerstva průmyslu a obchodu pod vedením Karla Havlíčka z ANO. „Vychází nám, že pokud Česko přihlášku podá a investuje potřebných 15 až 16 miliard korun, ekonomice se to mnohonásobně vrátí. Navíc nás to dostane do pozice jednoho z AI lídrů Evropy, mezi něž chceme patřit,“ řekl Kavalírek.
Obrovský výpočetní výkon by Česko mohlo využít nejen pro firemní sféru, ale také k digitalizaci státní správy, pro modely na zlepšení efektivnosti zdravotnictví nebo investic do obrany. Až 80 procent českých firem v průzkumu České asociace umělé inteligence uvedlo, že by výpočetní výkon gigatovárny chtělo využívat.
Firmy na AI stále více spoléhají
Průzkum Eurobarometru ukázal, že v roce 2025 používalo technologie AI k podnikání 20 procent podniků v Unii s 10 a více zaměstnanci. Nejvyšší podíl těchto firem byl v Dánsku (42 %), Finsku (37,8 %) a Švédsku (35 %).
Na opačném konci žebříčku se nacházely Rumunsko (5,2 %), Polsko (8,4 %) a Bulharsko (8,5 %). Nejčastějším využitím technologie AI v evropských podnicích je analýza psaného jazyka. Následovalo využití AI k generování obrázků, videí a zvuku.
Porazit Ameriku? Nemožné
Ředitel výzkumu v bruselském think-tanku CEPS Andrea Renda nicméně varoval, že nadměrný důraz na generativní AI může být chybou. Evropa by měla přestat se snažit porazit Ameriku nebo Čínu v její „vlastní hře“.
Unie by měla v první řadě usilovat o vytvoření umělé inteligence, která je zároveň zaměřená na člověka, je udržitelná a odolná. Experti na vývoj umělé inteligence jsou přesvědčeni, že v závodě o vytvoření největších jazykových modelů s mnoha parametry nemůže Unie při současném technologickém vývoji vyhrát.
Desetileté zpoždění v oblasti IT
Zakladatel britské společnosti NexaTech Ventures Scott Dylan tvrdí, že výstavba AI gigatováren je sice nezbytná, ale soba o sobě nestačí k tomu, aby si evropský blok zajistil technologickou soběstačnost.
„Evropa potřebuje upřímnější diskusi o tom, co technologická nezávislost znamená v praxi, když máte desetileté zpoždění v oblasti výpočetní techniky, dvacetileté zpoždění v oblasti rizikového kapitálu a jste zcela závislí na zahraničních dodávkách čipů,“ řekl pro EU Perspectives.
Brusel by neměl napodobovat americký model, který má úplně jiné kapitálové zázemí. „Partnerství s Evropskou investiční bankou je krokem vpřed, ale 20 miliard eur (484 miliard korun) rozložených na pět gigatováren v průběhu několika let se nevyrovná tomu, co sama společnost Microsoft vynaložila na infrastrukturu umělé inteligence v roce 2025,“ uvedl.
