Evropská unie zatím podle všeho nepodnikne rázné kroky k tomu, aby odpojila Rusko od mezinárodního platebního systému SWIFT. Agentuře Reuters to sdělili nejmenovaní evropští diplomaté. Unie nyní připravuje nový balík sankcí vůči Rusku za vojenskou invazi do sousední Ukrajiny. Pokud by Rusko nemohlo SWIFT vůbec používat, mělo by to na jeho ekonomiku drtivý dopad. Někteří západní představitelé ale varují, že by takový krok mohl být dvousečnou zbraní. Odvetné kroky Ruska by navíc mohly zesílit současnou energetickou krizi.
K odpojení Ruska od systému SWIFT vyzvali ministři pobaltských států, další členské země Evropské unie se k tomu ale stavějí zdráhavě. Takový krok by sice tvrdě zasáhl ruské banky, měl by ale negativní dopady i na unii samotnou.
Zkomplikoval by například obchodování s Ruskem, které je předním vývozcem zemního plynu a ropy. Pro evropské věřitele by pak navíc bylo obtížné získat z Ruska zpět své peníze.
„Naléhavost a konsensus jsou v tuto chvíli nejvyšší prioritou,“ řekl jeden z diplomatů EU a dodal, že v této fázi to znamená, že se SWIFTem se nepohne, protože by to mělo rozsáhlé důsledky, a to i v Evropě.
Jiný diplomat EU uvedl: „Swift je pro nás důležitý… …V tuto chvíli si nejsem vědom dohody (o sankcích přes SWIFT).“
Důvodem může být i skutečnost, že evropští věřitelé mají v Rusku pohledávky ve výši kolem 30 miliard amerických dolarů.
„Pokud bude Rusko odpojeno od systému SWIFT, nebudeme dostávat zahraniční měnu, ale kupci, především evropské země, nebudou dostávat naše zboží – ropu, plyn, kovy a další důležité položky jejich dovozu,“ uvedl podle agentury TASS už dříve jeden z představitelů horní komory ruského parlamentu Nikolaj Žuravljov.
Ani Spojené státy zatím nepočítají s tím, že by sankce vůči Moskvě v první fázi zahrnovaly odpojení Ruska od systému SWIFT. První zemí vyloučenou ze systému SWIFT se stal v roce 2012 Írán, který kvůli tomu ztratil tehdy polovinu příjmů z vývozu ropy a zhruba 30 procent zahraničního obchodu.
Podle českého prezidenta Miloše Zemana je naopak načase sáhnout k výrazně důraznějším sankcím proti Rusku, než byly plánovány. Týkat by se měly takzvaného SWIFT, tedy platebního styku, uvedl.
„Domnívám se, že je načase sáhnout k daleko tvrdším sankcím, než byly původně plánovány, a mám tím na mysli především sankci v oblasti takvaného SWIFTu, což je mezinárodní bankovní či finanční síť, která by znamenala vyřazení Ruské federace z platebního styku,“ řekl k možným sankcím ve svém projevu Zeman.
Poznamenal, že šílence je zapotřebí izolovat a nebránit se vůči němu pouze slovy, ale konkrétními opatřeními. Občany vyzval ke klidu a vyjádřil plnou podporu Ukrajině, jejímu vedení a jejímu lidu.
Zprostředkování zabezpečených transakcí
Do mezinárodní sítě bankovních plateb SWIFT (Society for Worldwide Interbank Financial Telecommunication – Společnost pro celosvětovou mezibankovní finanční telekomunikaci) spadá přes jedenáct tisíc finančních institucí ve více než dvou stech zemích světa.
Jedná se o nezávislou společnost sídlící v Belgii, kterou v 70. letech založily velké evropské a americké banky. Zprostředkovává zabezpečené finanční transakce v rámci vlastní sítě SWIFTNet. Každá banka v něm má svůj vlastní kód BIC. Vzhledem k tomu, jak všudypřítomná je mezibankovní komunikace v rámci SWIFT, lze tento systém použít také k vyvinutí politického tlaku.
Pokud by ale západní velmoci skutečně chtěly Rusko z této sítě odpojit, potřebovaly by souhlas SWIFT. Ten je zastoupený pětadvacetičlennou radou, která se k takovému kroku v minulosti odhodlala pouze jednou.
V březnu 2012 z mezinárodní sítě odpojila Írán jako trest za pokračující rozvoj jeho jaderného programu. Účinek byl pro íránskou ekonomiku devastující. Země ztratila polovinu svých zisků z exportu ropy a 30 procent zahraničního obchodu.
V případě odpojení Ruska od SWIFT by pro finanční instituce bylo téměř nemožné provádět platební transakce mezi Ruskem a dalšími zeměmi. To by znamenalo šok nejen pro ruské podniky, ale i pro jejich zahraniční zákazníky, zejména pro odběratele ropy a plynu, upozornil například server CNN.
(čtk, red)
