Evropská unie chce zdaněním emisí a nadnárodních koncernů posílit vlastní zdroje financování. Mimo jiné proto, aby měla z čeho splácet balík finanční pomoci na restart ekonomiky po koronavirové pandemii. Příslušným návrhem se bude zítra zabývat rozpočtový výbor poslanecké sněmovny.
Pandemie covid-19 způsobila v evropských zemích výrazný ekonomický propad. Evropská unie proto na konci roku 2020 přišla s balíkem pomoci ve výši 750 miliard eur. Nástroj Evropské unie na podporu oživení, známý též jako NextGenerationEU, se zaměří na podporu oživení a odolnosti ekonomiky, prioritu mají investice do zelené energetiky a digitalizace. Peníze na financování programu, který je v Česku známý jako Národní plán obnovy, získala EU na kapitálových trzích.
Jedná se tedy o dluhy, které má Evropská unie splatit do roku 2058. Aby nemusela nastat výrazná redukce ve strukturálních fondech či v zemědělských dotacích, tak chce EU tyto dodatečné náklady uhradit z nových příjmů. Ty mají „naběhnout“ postupně do roku 2028. Konkrétně se jedná o následující tři zdroje:
- zdroj založený na příjmech ze systému obchodování s emisemi (EU ETS) ve výši 25 % těchto příjmů
- zdroj vycházející z příjmů plánovaného mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích ve výši 75 % těchto příjmů
- zdroj založený na zdanění zisků nadnárodních společností, které se budou přerozdělovat členským státům EU podle nedávné dohody zemí OECD ve výši 15 % tohoto podílu
Přeloženo do srozumitelnějšího jazyka: Evropská unie chce dodatečné příjmy získat z povolenek k emisím oxidu uhličitého, jejichž cena v posledních měsících a letech výrazně roste. Dále se chystá takzvané uhlíkové clo: zdanění emisně náročných produktů dovážených do Evropy ze zemí, které nezpoplatnily emise skleníkových plynů. Třetím zdrojem peněz bude chystané zdanění zisku nadnárodních společností, mezi něž patří třeba technologické firmy Google, Amazon, Apple a Facebook.
Podle informací ze září loňského roku chce Evropská komise zavést od roku 2026 uhlíkové clo na dovoz emisně náročných produktů – oceli, hliníku, cementu, hnojiv a elektřiny. Po takovém zásahu dlouhodobě volají evropští výrobci, kteří jsou na trhu znevýhodněni oproti producentům ze zemí, kde se za emise oxidu uhličitého nic (nebo téměř nic) neplatí. Současně se však objevují obavy, že uhlíkové clo rozpoutá obchodní válku, která poškodí evropské exportéry na amerických a asijských trzích.
(dtr)
