Snížení konečné spotřeby energie alespoň o 11,7 procenta do roku 2030 si klade za cíl nová směrnice Evropské unie o energetické účinnosti. Pro členské státy tak bude závazné snížení konečné spotřeby ve veřejném sektoru o alespoň 1,9 procenta ročně. „Členské státy mají dva roky na to, aby směrnici transponovaly do národního práva a zajistily její efektivní fungování,“ uvedl na sympoziu Ekonomického deníku na téma „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor“ vedoucí týmu implementace politik energetické účinnosti DG Energy Evropské komise Radoš Horáček.
Směrnice je součástí evropské Zelené dohody, jejímž cílem je dekarbonizace evropského hospodářství a legislativního balíčku Fit for 55. Novelu směrnice přijala Evropská unie letos 13. září, v platnost vešla 10. října.
Současné cíle Evropské unie pro rok 2030 v oblasti energetické účinnosti jsou ambicióznější o 11,7 procenta, než byla prognóza z roku 2020. Podle Radoše Horáčka nejsou důležité pouze cíle, ale i opatření. A jedno z nejsilnějších opatření směrnice je podle něj článek 8. „Jde o povinné úspory energie. V současné době musí členské státy dosahovat úspor na energiích ve výši 0,8 procenta, závazek se do roku 2029 postupně navýší na 1,9, to je více než zdvojnásobení,“ uvedl Horáček.
Jak dále konstatoval, Česká republika v současnosti nedosahuje ani zmíněných výchozích 0,8 procenta energetických úspor. „V českém prostředí by to mělo znamenat ztrojnásobení státních opatření s cílem zvýšení energetických úspor,“ dodal vedoucí týmu implementace politik energetické účinnosti DG Energy Evropské komise.
Energetická účinnost jako nástroj
Článek 3 směrnice zavádí uplatňování zásady „energetické účinnosti v první řadě“ při rozhodování o plánování, politice a významných investicích, jak v energetických systémech, tak i neenergetických odvětvích s významným dopadem na spotřebu energie. Podle Horáčka jde o to, aby se každý, ať už je to obec, region, stát nebo významný soukromý investor zamysleli při rozhodování, zda se nedá právě energetická účinnost použít jako nástroj k dosažení jejich cílů, které se týkají energetické spotřeby. Potřeba je přitom podle něj uplatňovat metodiky nákladů a přínosů.
„To se týká například pozitivního vlivu energetické účinnosti na životní prostředí nebo na zdraví lidí. V podnicích to může mít vliv na zvýšení efektivity práce. Je potřeba přijmout společenskou perspektivu a nejenom čistě finanční,“ konstatoval na sympoziu Radoš Horáček.
Důležité je podle něj také definovat, co je veřejný sektor. Tomu se přímo věnuje ve směrnici článek 2 v bodě 12. „Veřejnými subjekty jsou celostátní, regionální nebo místní orgány a subjekty, které jsou přímo financovány a spravovány těmito orgány, ale nejsou průmyslové ani obchodní povahy.“
Směrnice také udává, že by měly členské státy zajistit, aby se celková konečná spotřeba energie všech veřejných subjektů dohromady každoročně snížila o 1,9 procenta ve srovnání s rokem 2021. Věnuje se tomu v článku 5 v prvním odstavci. Veřejný sektor může podle Horáčka při výpočtech vycházet například z účetnictví za rok 2021 a tehdejší míry spotřeby energií.
Pro středně velká města s počtem obyvatel pod 50 tisíc začíná povinnost platit v roce 2027, pro obce s počtem obyvatel méně, než pět tisíc pak v roce 2030. Se sběrem dat by ale veřejný sektor neměl podle Horáčka příliš otálet.
Bude potřeba nastavit dlouhodobé plánování
Členské státy také musí zajistit, aby regionální a místní orgány stanovily ve svých nástrojích dlouhodobého plánování, jako jsou plány v oblasti dekarbonizace nebo udržitelné energie, konkrétní opatření v oblasti energetické účinnosti po konzultaci se zúčastněnými stranami, a to případně i s energetickými agenturami a veřejností, zejména včetně zranitelných skupin ohrožených energetickou chudobou nebo více náchylných vůči jejím dopadům. Definici těchto skupin si musí určit jednotlivé státy.
Dalším úkolem, který nová směrnice Evropské unie o energetické účinnosti vytyčuje, je povinnost veřejných subjektů na renovaci tří procent celkové plochy všech budov na budovy téměř nulovou spotřebou energie. Zaobírá se tím článek 6.
Před čím Radoš Horáček varoval, je možnost alternativního přístupu k renovaci budov, který směrnice umožňuje. „Znamená to, že veřejný sektor nemusí renovovat každý rok tři procenta plochy budov, v tom případě ale musí stejné hodnoty úspor každoročně dosáhnout jinými úsporami ve veřejných budovách – jen jinými opatřeními. Navíc je potom ještě potřeba každý rok vytvořit pas pro renovaci,“ uvedl Horáček. „U těchto budov musí být renovace budovy na téměř nulovou spotřebou energie dosažena nejpozději do roku 2040,“ upřesnil Horáček. Hrozí také, že kvůli časovému tlaku nakonec veřejný sektor požadované úpravy nestihne udělat.
Směrnice také podporuje existenci a fungování takzvaných EPC projektů (Energy Performance Contracting) a ESCO společností. Podle Horáčka má jít o jeden z mála způsobů, jak přinést soukromé financování do veřejné sféry. „Evropská unie a Česká republika má v plánu investice ve výši miliard euro do energetické účinnosti, ale i to odpovídá jen přibližně deseti procentům, které je potřeba investovat, abychom dosáhli na dekarbonizaci,“ sdělil Horáček. EPC projekty a ESCO společnosti garantují úspory energií a přinášejí technologické a manažerské know-how.
Evropská unie v souvislosti se soukromým financováním založila Evropskou koalici pro financování. Spojuje Evropskou komisi, členské státy a finanční instituce – a jde o tříúrovňovou strukturu, která má zajistit politický mandát, technické odborné znalosti a vnitrostátní dialog uvnitř členských států.
Finanční prostředky Evropské unie, které rozdělují členské státy, doplňují i další možnosti evropského financování. Jde například o programy Horizont Evropa pro podporu výzkumu a inovací, LIFE Přechod na čistou energii pro podporu místních a regionálních investic či Investiční fórum Paktu starostů a primátorů.
A jak je to s možnými sankcemi za nedodržení termínů směrnice? Směrnice podle vedoucího týmu politik implementace energetické účinnosti DG Energy Evropské komise Radoše Horáčka rozhodně nezmiňuje sankce. Každopádně vývoj naplňování cílů a opatření v členských státech podle něj komise bedlivě sleduje.
Tereza Čapková
Hlavními partnery sympozia Ekonomického deníku „Investice, úvěry a financování projektů energetických úspor“ byly společnosti Veolia Energie ČR a Tiscali Media, kterým tímto děkujeme za podporu akce.
