Francie a Německo se pokoušejí zachránit evropskou stíhačku budoucnosti šesté generace, která by měla být k dispozici evropským armádám okolo roku 2040. Teoreticky by moderní systém mohl nahradit i dodávky amerických stíhaček F-35, které si objednala česká vláda. Úspěch nebo fiasko evropského projektu ukáže, jak na tom je evropská bezpečnostní politika, která nechce být závislá na americké pomoci.
Projekt FCAS (Future Combat Air System) měl být vlajkovou lodí moderního evropského zbrojního průmyslu. Bojový letoun je navržen jako systém 6. generace. Znamená to, že kromě pokročilé neviditelnosti (stealth) a rychlosti může stíhačka řídit roj dronů, využívat umělou inteligenci a zpracovávat obsáhlé datové toky reálném čase. Vývoj nového stroje se odhaduje na 100 miliard eur (2,5 bilionu korun).
Dva kohouti
Naráží ale na neshody dvou klíčových partnerů. Francouzské firmy Dassault Aviation, která vyrábí stíhačky Rafale (dříve také Mirage) a celoevropského výrobce letounů Airbus.
Poslední šance na dohodu, že bude projekt pokračovat, podle německé vlády vyprší do poloviny dubna, napsala agentura Reuters. V opačném případě se projekt definitivně ukončí. Airbus v programu zastupuje Německo a Španělsko.
Spor se točí kolem kontroly a rozdělení prací v další fázi vývoje. Francouzské firmy požadovaly až 80procentní podíl prací na hlavních komponentech letounu. Airbus trvá na zachování stávajících dohod mezi partnery. Neshody v kritické fázi vývoje zpomalily pokrok a vyvolaly otázky ohledně životaschopnosti celého programu.
Válka na Ukrajině ukázala, že se musí evropský zbrojní průmysl od základu změnit. Kromě navyšování průmyslových kapacit se musí urychlit vývoj nových zbraňových systémů. V tomto kontextu by fiasko klíčového společného projektu ukázalo slabost Evropy ve schopnosti dokázat vyvinout a vyrábět moderní stíhací stroje.
Strategický tlak
FCAS má nahradit okolo roku 2040 stíhačky Rafale a Eurofighter v armádách Německa, Francie a Španělska. Pokud se projekt moderní evropské stíhačky nepodaří zachránit, budou evropské letecké složky více závislé na amerických dodávkách vojenských letadel. Zatímco Paříž je pevně odhodlána udržovat jednotný integrovaný program, debata v Německu dokládá obavy ohledně nákladů a realizace výroby nové stíhačky.
Neschopnost dosáhnout kompromisu mezi dvěma největšími ekonomikami Unie by mohlo oslabit důvěru ve schopnost Evropy dodávat klíčové zbraňové systémy v době zvýšených geopolitických rizik. Uzavření dohody by naopak signalizovalo, že spolupráce na zbrojních projektech mezi evropskými zeměmi zůstává životaschopná.
Česko a produkce amerických F-35
Česká vláda se před třemi lety rozhodla pro nákup amerických stíhaček F-35 od americké firmy Lockheed Martin. Chce pořídit 24 strojů za 150 miliard korun. Celkové náklady zahrnující také provoz a jejich údržbu až do roku 2069 se odhadují na 322 miliard korun.
Český průmysl navíc získal možnost se na produkci amerických stíhaček přímo podílet. Zástupci americké zbrojní společností podepsali s českou Ray Service dohodu, která definitivně uzavírá kruh strategických partnerství. Česká republika získala pevné místo v dodavatelském řetězci pro letouny 5. generace.
V Česku bude Ray Service vyrábět kabelové svazky, které zamíří přímo do draků letounů F-35. Tuzemská firma získá špičkové know-how pro produkci komponentů, které tvoří nervovou soustavu celého stroje a zajišťují bezchybný přenos dat mezi senzory a palubním počítačem v extrémních podmínkách nadzvukového letu.
Mohlo by vás zajímat
Na americkém projektu se bude podílet desítka českých firem a institucí. Kromě Ray Service to je například Aero Vodochody, ČVÚT, PBS Velká Bíteš, VZLÚ Aerospace nebo VR Group.
