Hospodářský růst v ČR podle podzimní prognózy Evropské komise letos zpomalí na 3 % a i v dalších letech by se měl postupně snižovat na 2.6% v roce 2020. Veřejné finance zůstanou nadále v kladných číslech. Přebytek by se měl snížit z 1.4% HDP v letošním roce na 0.7% HDP v roce 2020. Veřejný dluh by tak měl postupně klesnout až na 31.2% HDP v roce 2020.
Růst v eurozóně se podle prognózy sníží z 2,4 % v roce 2017, což je nejvyšší hodnota za poslední desetiletí, na 2,1 % v roce 2018 a dále na 1,9 % v roce 2019 a 1,7 % v roce 2020. Stejný vývoj se očekává v celé EU-27, kde se předpovídá růst ve výši 2,2 % v roce 2018, 2,0 % v roce 2019 a 1,9 % v roce 2020.
V loňském roce podporovala silnou hospodářskou činnost a investice v EU i v eurozóně výjimečně příznivá globální situace. Navzdory větší nejistotě budou podle prognózy všechny členské státy díky silné domácí spotřebě a investicím růst i nadále, i když pomalejším tempem. Pokud nedojde k větším otřesům, měl by hospodářský růst v Evropě zůstat nad potenciálem, dále vznikat nová pracovní místa a nezaměstnanost klesat. Tento základní scénář však ohrožuje stále více vzájemně propojených rizik nepříznivého vývoje.
Místopředseda pro euro a sociální dialog Valdis Dombrovskis, který je rovněž odpovědný za finanční stabilitu, finanční služby a unii kapitálových trhů, řekl: „Všechny ekonomiky EU by měly letos i příští rok růst, což přinese více pracovních míst. Stoupá však vnější i vnitřní nejistota a rizika a to se začíná projevovat na tempu hospodářské činnosti. Musíme zůstat ostražití a ještě více pracovat na tom, abychom zvýšili odolnost našich ekonomik. Na úrovni EU to znamená přijmout konkrétní rozhodnutí o dalším posilování hospodářské a měnové unie. Na vnitrostátní úrovni je pak zjevně důležité vytvářet fiskální rezervy a snižovat zadlužení, ovšem zároveň je třeba zajistit, aby přínosy růstu pocítili i ti nejohroženější členové společnosti.“
Komisař pro hospodářské a finanční záležitosti, daně a cla Pierre Moscovici doplnil: „
Růst potáhne domácí poptávka
Tempo růstu bude v Evropě tlumit rostoucí globální nejistota, mezinárodní napětí v oblasti obchodu a vyšší ceny ropy. Po letech intenzivního růstu zaměstnanosti jej pravděpodobně zbrzdí také skutečnost, že v některých členských státech se zpomalí růst trhu práce a více se projeví omezení na straně nabídky.
Faktory přispívající k růstu by měly být stále více domácího původu: výraznější růst mezd a fiskální opatření v některých členských státech by měly posilovat soukromou spotřebu. Lze rovněž očekávat, že podmínky financování a vysoká míra využití kapacity budou stále příznivé pro investice. V roce 2019 by se podle předpokladů měly poprvé od roku 2007 investice ve všech členských státech zvýšit.
S přihlédnutím ke všem těmto faktorům by měl hrubý domácí produkt (HDP) ve všech členských státech i nadále růst, tempo růstu však zpomalí a bude zřejmě o něco slabší, než se předpokládalo v létě.
Nezaměstnanost stále klesá
Situace na trhu práce se v první polovině roku 2018 nadále zlepšovala a růst zaměstnanosti i přes zpomalení hospodářského růstu zůstal stabilní.
Trvalý růst a provádění strukturálních reforem v některých členských státech bude nadále podporovat tvorbu pracovních míst. Nezaměstnanost by se měla dále snižovat, ale pomalejším tempem než v minulosti. Růst zaměstnanosti bude totiž tlumen stoupajícím nedostatkem pracovních sil a pomalejším hospodářským růstem.
Nezaměstnanost v eurozóně by se měla v letošním roce snížit na 8,4 %, v roce 2019 na 7,9 % a v roce 2020 na 7,5 %. V EU-27 by měla nezaměstnanost letos dosáhnout 7,4 % a poté klesnout na 7 % v roce 2019 a dále na 6,6 % v roce 2020. To by představovalo nejnižší míru nezaměstnanosti, jež byla zaznamenána od začátku pravidelného sledování tohoto ukazatele každý měsíc od ledna 2000.
Inflaci zvyšují ceny ropy
Předpokládá se, že celková inflace zůstane během období prognózy mírná. V eurozóně by měla inflace v letech 2018 a 2019 činit 1,8 % a v roce 2020 zpomalit na 1,6 %.
V letošním roce zvyšují inflaci rostoucí ceny ropy a silný kladný vliv srovnávací základny se očekává i v prvním čtvrtletí příštího roku. Jádrová inflace, která nezahrnuje ceny energií a nezpracovaných potravin, je sice letos zatím relativně nízká, v roce 2020 se však zřejmě znovu stane hlavní hnací silou celkové inflace, a to v důsledku zvyšování mezd při napjaté situaci na trzích práce.
Veřejné finance: zadlužení klesá a souhrnný schodek veřejných financí v eurozóně je nyní pod úrovní 1 %
Schodek veřejných financí eurozóny bude podle prognózy letos v porovnání s HDP nadále klesat díky nižším výdajům na úroky. Příští rok se tento pokles poprvé od roku 2009 zastaví: orientace fiskální politiky má být v roce 2019 mírně expanzivní a v roce 2020 pak v zásadě neutrální. Očekává se, že schodek veřejných financí eurozóny vzroste z 0,6 % HDP v roce 2018 na 0,8 % v roce 2019, načež v roce 2020 klesne na 0,7 %. Pokud jde o EU-27, vzroste schodek veřejných financí z 0,6 % HDP v roce 2018 na 0,8 % v roce 2019 a poté se v roce 2020 sníží na 0,6 %. Celkovým trendem jsou i nadále výrazná zlepšení v porovnání se situací před deseti lety (2009), kdy schodek dosahoval nejvyšší úrovně, a to 6,2 % v eurozóně a 6,6 % v EU.
Poměr dluhu k HDP by se měl v eurozóně i v téměř všech členských státech nadále snižovat, a to díky primárním přebytkům snižujícím zadlužení a pokračujícímu hospodářskému růstu. Očekává se, že míra zadlužení eurozóny klesne z 86,9 % HDP v roce 2018 na 84,9 % v roce 2019 a dále na 82,8 % v roce 2020. Nejvyšší úrovně přitom dosahovala v roce 2014, kdy činila 94,2 %. V EU-27 se má míra zadlužení snižovat z 80,6 % HDP v roce 2018 na 78,6 % v roce 2019 a pak na 76,7 % v roce 2020.
Výhled do budoucna komplikuje mnoho vzájemně provázaných rizik a nejistota
Tuto prognózu provází vysoká míra nejistoty a řada vzájemně propojených rizik nepříznivého vývoje. Jestliže se některé z těchto rizik naplní, mohlo by to zvýšit i ostatní rizika a zesílit jejich dopad.
Přehřátí ekonomiky USA podporované procyklickou fiskální stimulací by mohlo vést k rychlejšímu růstu úrokových sazeb, což by mělo řadu negativních vedlejších účinků i v zahraničí, zejména na rozvíjejících se trzích, které jsou citlivé na změny kapitálových toků a mají dluhy denominované v amerických dolarech. To by mohlo zhoršit napětí na finančních trzích. Vzhledem k jejím silným obchodním vazbám a expozici bank by pak mohla být zasažena i EU.
Očekávaný nárůst schodku běžného účtu USA by rovněž mohl vést k dalšímu napětí v obchodních vztazích s Čínou. Tím by se vzhledem k míře zadlužení podniků a finanční nestabilitě mohlo zvýšit riziko nesourodé korekce v Číně. Případný nárůst napětí v oblasti obchodu by poškodil i EU, protože by ovlivnil důvěru na trhu a investice, a vzhledem k velké míře integrace EU do globálních hodnotových řetězců.
V rámci EU by se mohly pochybnosti o kvalitě a udržitelnosti veřejných financí ve vysoce zadlužených členských státech přenést do vnitrostátních bankovních sektorů, což by vyvolalo obavy ohledně finanční stability a zbrzdilo hospodářskou činnost.
Kromě toho stále přetrvávají rizika v souvislosti s výsledky jednání o brexitu.
V případě Spojeného království byl na roky 2019 a 2020 použit čistě technický předpoklad
Aby se umožnilo průběžné srovnávání, předpovědi obsažené v prognóze zahrnují všech 28 členských států, včetně Spojeného království. Vzhledem k probíhajícím jednáním o podmínkách vystoupení Spojeného království z EU vychází prognózy z čistě technického předpokladu, že obchodní vztahy mezi EU-27 a Spojeným královstvím zůstanou beze změny. Tento předpoklad slouží pouze pro účely prognózy a nemá žádný vliv na probíhající vyjednávání podle článku 50.
Souvislosti
Tato prognóza vychází ze souboru metodických předpokladů, pokud jde o směnné kurzy, úrokové sazby a ceny komodit, s datem uzávěrky 22. října 2018. U všech ostatních vstupních údajů, včetně předpokladů ohledně vládních politik, zohledňuje tato prognóza informace do 22. října včetně. Projekce nepočítají s žádnými změnami politik s výjimkou případů, kdy jsou politiky věrohodně a dostatečně podrobně oznámeny.
Příští prognózou bude aktualizace výhledu inflace a HDP, kterou Evropská komise vydá v únoru 2019 v rámci průběžné zimní hospodářské prognózy 2019.
Evropská komise od letoška znovu vydává každoročně dvě souhrnné prognózy (jarní a podzimní) a dvě průběžné prognózy (zimní a letní) namísto tří souhrnných prognóz ze zimy, jara a podzimu, které vypracovávala od roku 2012. Průběžné prognózy zahrnují roční a čtvrtletní ukazatele HDP a inflace na stávající a následující rok pro všechny členské státy a eurozónu, jakož i souhrnné ukazatele pro EU. Tím se Komise vrací k dřívějšímu modelu prognóz a slaďuje svůj harmonogram prognóz s dalšími institucemi (např. Evropskou centrální bankou, Mezinárodním měnovým fondem či Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj).
-red-
