Posílení evropské obrany má zajistit dalších 910 milionů eur, v přepočtu 22,7 miliardy korun. Finance budou směřovat na 62 vybraných projektů z členských států Evropské unie, mimo jiné i z České republiky.

„Cílem investic je odstranit klíčové nedostatky ve schopnostech, jako je mobilita sil a obrana proti dronům, prostřednictvím inovací a spolupráce napříč evropskou vědou a průmyslem,“ uvedla dnes Evropská komise. Do projektů EDF se navíc poprvé může zapojit i ukrajinský obranný průmysl.

Pokročilé letecké systémy

Mezi nově vybrané projekty patří tamní projekt Small UAS, který se zaměřuje na vývoj pokročilých leteckých systémů řízených umělou inteligencí. Po výběru úspěšných návrhů chce Komise zahájit přípravu grantových dohod s konsorcii a do konce roku má v plánu podepsat dohody.

„Výsledné projekty budou mít zásadní význam pro formování budoucnosti evropské obrany, podporují spolupracující a inovativní obranný ekosystém a posílí strategické schopnosti EU v příštích několika letech,“ informovala.

Reakce na nově vzniklé hrozby

Podle eurokomisaře pro obranu Andriuse Kubiliuse vybrané návrhy podporují rozvoj kritických schopností, jako jsou systémy protivzdušné a protiraketové obrany a bezpilotní letouny. To podle něj umožní evropským ozbrojeným silám „reagovat na nově vznikající hrozby a chránit občany EU, ať už posílením kolektivní obrany nebo podporou partnerů, jako je Ukrajina, v jejich úsilí bránit se zahraniční agresi“.

Investice v rámci Evropského obranného fondu podle komise posílí obranný průmysl v souladu s plánem ReArm Europe/Readiness 2030. Unijní exekutiva nedávno zveřejnila takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Nová strategie posílení obrany Evropské unie do roku 2030 předpokládá právě masivní investice do obrany, společné nákupy, ale i prohloubení celoevropského obranného trhu či větší propojení evropského a ukrajinského obranného průmyslu.

Mohlo by vás zajímat

Prostřednictvím plánu vyzbrojení Evropy ReArm Europe/Readiness 2030 chce unijní exekutiva mobilizovat dodatečné výdaje na obranu až ve výši 800 miliard eur (20 bilionů korun) včetně mechanismu půjček ve výši 150 miliard eur (3,75 bilionu korun).

Nebývalý zájem

Čtvrtý ročník výzev v rámci Evropského obranného fondu se podle vyjádření Komise setkal s nebývalým zájmem obranného průmyslu a výzkumných organizací. Přilákal rekordní počet 299 návrhů, které spojily 625 právních subjektů z 25 členských států EU nebo Norska. „To ukazuje rostoucí zájem o celoevropskou spolupráci a společný rozvoj strategických obranných schopností,“ uvedla.

Na projektu nazvaném GARUDA, jehož cílem je vytvořit základní architekturu pro systémy bezpilotních bojových letadel, se například podílí české společnosti AERO Vodochody AEROSPACE a První brněnská strojírna Velká Bíteš.

Na projektu CITADEL Range, který se týká oblasti kybernetické bezpečnosti, se podílí společnost CyberSecurity Hub. Uspěly ale i projekty, kterých se účastní Vysoké učení technické v Brně, České vysoké učení technické v Praze a firmy Argotech, GISAT a Zaitra.