Tváří v tvář nedostatku bytů a masovému turistickému ruchu se deset velkých evropských měst obrátila o pomoc na instituce Evropské unie. Chtějí plošnou regulaci Airbnb.
Radnice v desítce evropských měst publikovaly otevřený dopis adresovaný Evropské unii, v němž politici žádají o pomoc. Nelíbí se jim vyjádření Soudního dvora Evropské unie, v němž stojí, že Airbnb je digitální platformou spíše než poskytovatel ubytování. Informoval o tom portál CityLab.com s odkazem na dopis zveřejněný amsterdamskou radnicí.
Amsterdam, Barcelona, Berlín, Bordeaux, Brusel, Krakov, Mnichov, Paříž, Valencie a Vídeň se obávají, že takový judikát jim vyrazí z rukou účinný nástroj, kterým dokáží regulovat právě takové služby, jaké poskytuje Airbnb. A tím pádem se nebudou moci bránit negativním efektům, které na města v důsledku rozvíjejícího se krátkodobého ubytování přes digitální platformy dopadají.
Obavy ze Soudního dvora EU
„Evropská města věří, že obydlí by v první řadě měla sloužit k bydlení,“ stojí mimo jiné v otevřeném dopise. „Častější nepříjemnosti, pocity menšího bezpečí a ´turistifikace´ jejich okolí není to, co naši obyvatelé chtějí. Proto by lokální politici měli mít možnost zavádět svá vlastní pravidla a regulace, a to v závislosti na situace v tom kterém místě,“ pokračují lídři zmíněných měst.
Celá záležitost má původ v dubnovém soudním líčení, kde proti sobě stála evropská pobočka Airbnb sídlící v Irsku a Francie. Ta se nakonec obrátila na Soudní dvůr EU s tím, aby rozhodl, co je vlastně Airbnb za podnik. Generální advokát Soudního dvora EU ale usoudil, že Airbnb je digitální platforma, a tak na ni není možné vztahovat pravidla, která upravují trh s krátkodobým ubytováním. Pokud tento výrok potvrdí v nadcházejících měsících také Soudní dvůr EU (v 80 procentech případů se judikát shoduje s předchozím postojem generálního advokáta), může to mít mnoho nedozírných následků pro evropská města.
Hlavním zájmem měst je mít přístup k data o hostitelích, jež platforma Airbnb schraňuje. Pokud by v tom ale radnice neuspěly, nemohly by ubytování tohoto typu prakticky vůbec žádným způsobem regulovat, neboť by neměly páky na to, jak někomu dokázat, že na tomto trhu podniká.
Hrozí nemožnost regulace
„Platformy jako Airbnb mají naprosto přesné údaje o tom, kdo, kdy a na jak dlouho svůj byt pronajmul. Podle generálního advokáta by neměly žádnou povinnost tyto údaje poskytovat municipalitám, a tedy ani sdělovat počty ubytovaných hostů, což je jinak standardní povinností klasických hotelů,“ stojí také v dopise.
Takový stav by také zcela otupil jakékoli snahy radnic nabízet byty pro regulérní rezidenty. Například Barcelona využívá možnosti udělit pokutu až 600 tisíc eur za porušení pravidel při nabízení krátkodobého ubytování. Právě katalánská metropole se vydala cestou udělování licencí, čímž pádem mají místní politici v rukou poměrně účinný nástroj pro vymáhání takových regulaci.
Obavy zástupců uvedených měst se dají celkem snadno pochopit. Nicméně jejich pozice není zcela beznadějná. Evropský soudní dvůr totiž již v podobném případu rozhodoval. Stalo se tak před dvěma lety, kdy řešil, zda je společnost Uber pouhou digitální platformou, nebo poskytovatelem taxi služby. A rozhodl, že Uber je taxi služba, která má zaměstnance, s nimiž by mělo být také podle toho zacházeno.
Je, nebo není Airbnb jako Uber?
Je otázkou, nakolik lze Uber a Airbnb srovnávat. Názory na to se poměrně liší, shoda však víceméně existuje v tom, že Airbnb a podobné aplikace mohou být na trh bydlení ve městech, ale i na soužití, zničující účinky. „Mnoho měst doslova trpí ukrutným nedostatkem bytů pro bydlení. Pokud lze byt využívat lukrativněji pro krátkodobé pronájmy, dochází tím k podstatnému snižování nabídky rezidenčních nemovitostí,“ píší dále starostové. „Ceny tím pádem neustále rostou a obyvatelé, kteří ve městech žijí a pracují, na to tvrdě doplácejí.“
Dopis končí apelem na Evropský parlament a budoucí Evropskou komisi, tedy instituce, které jsou kompetentní k implementaci celoevropských pravidel nejen v této oblasti. Soudní dvůr Evropské unie pak může pouze rozhodovat v rámci platné legislativy a není sám jejím tvůrcem.
-zm-
