Přestože elektrické autobusy vyjdou v porovnání s dieselovými výhodněji, do městského provozu se prosazují jen těžko. Největší překážkou je jejich vysoká pořizovací cena.
„Některé děti mu říkají zpívající autobus,“ vypráví desetiletá Juliessa Diclo Cruzová z téměř šedesátitisícového města White Plains na severovýchodě USA reportérovi listu The New York Times. Je to první plně elektrický autobus, který ve státě New York začal vozit děti do školy. Není těžké zjistit, proč ho nazývají právě zpívajícím. Oproti klasickému dopravnímu prostředku, který pohání naftový motor, je elektrobus tak tichý, že musí ze svých reproduktorů vypouštět melodii, aby ho vůbec někdo zaregistroval a nevkročil mu do cesty.
Jde o jeden z pěti autobusů poháněných bateriemi, které ve White Plains jezdí. Je ale dost dobře možné, že to na delší dobu bude poslední taková investice, které město provedlo. Jeden plně elektrický autobus totiž stojí 365 tisíc dolarů (8,4 milionů korun), což je více než trojnásobek běžného autobusu s dieselovým motorem.
Ve Spojených státech je v provozu celkem přibližně 480 tisíc školních autobusů, z nichž je ale pouze několik stovek poháněných elektromotorem. Federální vláda i vlády jednotlivých států USA se ale snaží věci změnit. Jednak jim prý leží na srdci zdraví obyvatel, jednak chce zaváděním dalších elektrobusů bojovat proti změnám klimatu. Bez dotací na jejich pořízení to ale zřejmě nepůjde.
Špinavý vzduch zabíjí
Ani v Evropě není situace o moc růžovější. Podle neziskové organizace Transport and Environment se elektrobusy (T&E) podílejí jen asi z devíti procent na celkových prodejích městských autobusů v rámci Evropy. Přestože v absolutním vyjádření počet nově prodaných v loňském roce stoupl 2,5krát ze čtyř set v roce 2016 na rovnou tisícovku. Nicméně stejně jako ve Spojených státech, i na starém kontinentě je tou největší bariérou právě pořizovací cena.
Ta může být dvoj až trojnásobná v porovnání se standardními autobusy, a proto nejsou pro evropské radnice příliš atraktivní. Nejméně dostupné jsou pochopitelně pro ta nejmenší města, která by ale jejich služby využila nejvíce. Právě v menších městech je často ovzduší nejvíce znečištěné automobilovou dopravou.
Jenže právě kvalita vzduchu je hodnotou, která by podle T&E měla být prioritou a také dostatečným důvodem pro to, aby stát městům na pořízení elektrických dopravních prostředků potřebné peníze poskytl. „Znečištěné ovzduší je tichý městský zabiják,“ uvedla pro portál Euractiv.com Anna Lisa Boniová, generální tajemnice sítě evropský měst Eurocities. Podle ní je především na lokálních úřadech, aby byly schopny čistý vzduch ve městech zajistit. „Vedle budování cyklostezek a podpory pohybu pěší dopravy sem patří také výměna flotil městských autobusů za elektrobusy,“ dodala.
Elektrobus vyjde celkově laciněji
Podle nejnovější zprávy, kterou organizace T&E vydala je už dnes zařazení elektrobusů do vozového parku městské dopravy nepatrně výhodnější než autobusy jezdící na naftu. Při zahrnutí veškerých nákladů (pořizovacích, provozních, na údržbu infrastruktury a na financování) vyjde jeden kilometr standardním autobusem asi na 1 euro a 11 centů. U elektrobusu je to asi o šest centů méně.
Největší úsporu přitom elektrobusy přinášejí na samotném provozu, který vyjde v porovnání s naftovým autobusem na třetinu až polovinu. K tomu je ještě třeba přičíst poměrně velkou úsporu nákladů v podobě znečištění ovzduší škodlivými a skleníkovými plyny. Ty jsou u elektrických autobusů až čtyřikrát nižší.
„Elektrobusy jsou nejlepší volbou v každém směru. Nemají výfukové plyny, jsou tiché, pohodlní a ekonomické,“ uvedl Lucien Mathieu, analytik dopravy a e-mobility v organizaci T&E. Tvrdí, že pokud vrcholoví politici měst a regionů skutečně myslí boj za čistý vzduch vážně, jejich jediná racionální volba je odteď už jen nákup elektrického autobusu.
Nicméně brzy úřady ani nebudou mít na vybranou. Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu minulý měsíc podpořil návrh, podle kterého by se do roku 2025 muselo na evropské trhu prodat nejméně padesát procent autobusů s nulovými emisemi. Do roku 2030 by tento podíl měl vzrůst na 75 procent. Tento postoj podporuje také Evropská asociace výrobců automobilů, podle níž jsou „bezemisní technologie nejlepší způsob, jak bojovat proti znečištění vzduchu i hlučnosti ve městech“.
-zm-
