Chceme podpořit výstavbu nových plynových elektráren, abychom zvýšili spolehlivost dodávek elektřiny. Tak lze jednou větou shrnout žádost, kterou poslala Evropské komisi k posouzení česká vláda. Komise teď vyzývá zájmové skupiny, ať se k českému záměru vyjádří.
Vlády jiných zemí, energetické společnosti, podnikatelské svazy či spotřebitelské a ekologické organizace. To jsou podle Evropské komise možní účastníci konzultačního procesu k návrhu na zavedení kapacitních mechanismů v Česku. Zájemci mají čas na předložení námitek do 22. prosince. „Komise vydá stanovisko s ohledem na zpětnou vazbu, kterou z této konzultace obdrží,“ uvedla Evropská komise na svém webu.
Jen když to nejde jinak
České ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) předložilo svůj plán k posouzení v polovině listopadu. Evropská komise uznává, že trh někdy selhává a státy musí investory k výstavbě nových elektráren finančně motivovat. „Kapacitní mechanismy by měly být zaváděny pouze k řešení zbytkových problémů s dostatečnou kapacitou, které nelze vyřešit jinak,“ dodává Komise.
To je důvod, proč hned v úvodu žádosti nalezneme důkazy o tom, že své „domácí úkoly“ Česko plní. Jedná se například o dostatečné propojení se sousedními státy, které více než dvojnásobně překonává minimální požadovanou úroveň. Nebo také o dostatečně konkurenční prostředí na trhu s elektřinou. Závěr zní, že bez finanční motivace investorů v podobě kapacitních mechanismů to nejspíš nepůjde.
Riziko zdrojové nepřiměřenosti
Silným argumentem MPO pro jednání s Komisí je také hodnocení zdrojové přiměřenosti, které zpracovalo evropské sdružení provozovatelů přenosových soustav ENTSO-E. Sleduje například počet hodin v roce, kdy podle odhadu expertů dostupné výrobní zdroje nezvládnou pokrýt celou spotřebu elektřiny. Česká republika vyšla z hodnocení jako jedna ze zemí nejvíc ohrožených nedostatkem spolehlivého elektrárenského výkonu.
Počet hodin, kdy elektrárny nepokryjí celou spotřebu (v roce 2028)
Podle žádosti, kterou MPO poslalo Komisi, lze očekávat odstavení uhelných bloků o výkonu 1900 MW už do konce příštího roku. Dalších 2900 MW skončí do prosince roku 2028. Provozovatel přenosové soustavy ČEPS proto doporučuje posílit českou energetiku o nové zdroje v rozsahu 1600 až 1900 megawattů. Vhodné pro tento účel jsou paroplynové či plynové elektrárny s flexibilním výkonem.
Tak snad za půl roku
Vrchní ředitel sekce energetiky na MPO René Neděla v říjnu zmínil, že soutěž na stavbu těchto elektráren chce ministerstvo vypsat ve druhém čtvrtletí příštího roku. Podmínkou je ovšem získání souhlasu Evropské komise. Investoři, kteří v soutěži uspějí, by mohli nové energetické zdroje uvést do provozu v letech 2030 až 2033.
První podmínkou je podle Neděly souhlas Generálního ředitelství pro energetiku. To již teď posuzuje dokument zvaný Market Reform Plan, který popisuje fungování trhu s elektřinou v Česku. Ve druhé fázi českou žádost posoudí ještě Generální ředitelství pro hospodářskou soutěž.
