Podle aktuální zprávy o pokroku v oblasti klimatu dosáhla Evropská unie v roce 2023 čistého snížení emisí skleníkových plynů o 8 procent ve srovnání s předchozím rokem. Jedná se o největší roční pokles za poslední desetiletí, s výjimkou anomálního roku 2020, kdy emise klesly v důsledku omezení zavedených během pandemie Covid-19. Emise jsou nyní o 37 procent nižší než v roce 1990. HDP EU vzrostl ve stejném období o 68 procent. 

Zpráva, kterou zveřejnila Evropská komise, rovněž nastiňuje klíčové úspěchy v boji proti změně klimatu a zdůrazňuje potřebu pokračovat v úsilí o splnění budoucích cílů.

Infografika Evropské komise. Foto: Evropská komise

Velmi povzbudivé snížení emisí skleníkových plynů posiluje důvěru ve schopnost EU splnit svůj klimatický cíl pro rok 2030 snížit emise alespoň o 55 procent ve srovnání s úrovní z roku 1990 a je z velké části způsobeno růstem výroby energie z obnovitelných zdrojů. Do budoucna dojde ke snížení emisí o 134 milionů tun CO2 ekvivalentu ročně (přibližně 2,8 procentního bodu emisí z roku 1990, neboli poloviny snížení emisí vykázaného v roce 2023) je třeba dosáhnout v průměru od nynějška do roku 2030.

Aktuální zpráva rovněž zdůrazňuje pokrok, jehož bylo dosaženo při přizpůsobování se sílícím dopadům klimatické krize a budování odolnosti vůči nim, a zároveň uznává významné překážky bránící tomu, aby Evropská unie do roku 2050 byla odolná vůči změně klimatu.

Zpráva připomíná, že v letošním roce bylo zveřejněno vůbec první evropské posouzení klimatických rizik, které identifikuje závažná rizika, jež vyžadují naléhavá opatření.

Mohlo by vás zajímat

Na tomto základě zpráva vyzývá k tomu, aby se při stanovování politických priorit a nasazování omezených zdrojů na všech úrovních správy zohledňovala expozice klimatickým rizikům. To vyžaduje opatření ve všech odvětvových politikách, jako je zastavěné prostředí, energetika, zdraví, voda, potravinové systémy, hospodářství a finance. I když zpráva konstatuje, že adaptační kapacita se v členských státech pomalu zlepšuje, je třeba učinit více pro podporu mezirezortních přístupů a spolupráce se soukromým sektorem a občany.

Mezi klíčové úspěchy uvedené ve zprávě patří:

  • Systém obchodování s emisemi (ETS): Emise ze zařízení v systému EU ETS jsou nyní přibližně o 47,6 % nižší než v roce 2005 a jsou na dobré cestě k dosažení cíle pro rok 2030 ve výši –62 %. V roce 2023 došlo k rekordnímu poklesu emisí z energetických a průmyslových zařízení o 16,5 %, zatímco systém ETS vygeneroval příjmy ve výši 43,6 miliardy eur na investice do opatření v oblasti klimatu.
     
  • Nárůst obnovitelných zdrojů energie: Energetický sektor významně přispěl ke snížení emisí. Emise z výroby a vytápění elektřiny se ve srovnání s rokem 2022 snížily o 24 %, což bylo způsobeno růstem větrné a solární energie a odklonem od uhlí.
     
  • Doprava, stavebnictví, zemědělství, drobný průmysl a odpady: Emise ze sektorů sdílejících úsilí v roce 2023 nadále klesaly, a to o 2 % ve srovnání s rokem 2022. Na tomto snížení se podílel sektor budov, který se v roce 2023 snížil přibližně o 5,5 % ve srovnání s rokem 2022, následovaný emisemi ze zemědělství, které se v roce 2023 snížily o 2 %. Emise z odvětví dopravy, které představují více než jednu třetinu celkových emisí v rámci sdílení úsilí, se ve stejném období snížily o méně než 1 %.
     
  • Propady uhlíku: Údaje naznačují, že pohlcování uhlíku v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF) se v roce 2023 zvýšilo, což je v rozporu s klesajícím trendem od roku 2014. Pohlcování uhlíku v roce 2023 bylo na stejné úrovni jako v roce 2018. Přesto EU v současné době nedosahuje hodnoty přibližně 45–60 MtCO₂-ekv., aby splnila svůj cíl zvýšit do roku 2030 čistá pohlcení na pevnině v EU o dalších 42 milionů tun ekvivalentu CO₂ ve srovnání s ročním průměrem čistých pohlcení v referenčním období 2016–2018.
     
  • Financování opatření v oblasti klimatu: EU vyčlenila na období 2021–27 658 miliard eur na zelené investice, což je více než 34 % celkových rozpočtových závazků. Na mezinárodní úrovni zůstává EU, včetně jejích členských států a Evropské investiční banky, největším přispěvatelem veřejných prostředků na financování opatření v oblasti klimatu pro rozvojové země na celém světě.
     
  • Vedoucí postavení na mezinárodní scéně: Na konferenci COP28 hrála EU vedoucí úlohu při prosazování ambiciózních celosvětových opatření, včetně postupného vyřazování fosilních paliv a rozšiřování energie z obnovitelných zdrojů. EU bude i nadále spolupracovat s partnery po celém světě na posílení globálních opatření.

Podle zprávy Evropská unie však musí pokračovat ve svých investicích, aby dosáhla navrhovaného cíle snížení emisí skleníkových plynů o 90 procent do roku 2040 a zajistila hladký přechod na konkurenceschopnou ekonomiku s nulovými emisemi. Toky veřejných a soukromých financí se musí v energetických systémech v letech 2031–2050 zvýšit na přibližně 3,2 procenta HDP ročně.

To znamená dodatečné investice ve výši 1,5 procenta HDP ročně ve srovnání s relativně nízkými investicemi v desetiletí 2011–2020.

(nik)