Evropská komise schválila slovenský program ve výši 1 miliardy eur na podporu investic do výroby zařízení nezbytných k podpoře přechodu na ekonomiku s nulovými čistými emisemi v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody. Program byl schválen v rámci dočasného rámce pro státní podporu pro krizi a přechod, který Komise přijala dne 9. března 2023 a pozměnila dne 20. listopadu 2023, s cílem podpořit opatření v odvětvích, která jsou klíčová pro urychlení ekologické transformace a snížení závislosti na palivech.

Slovensko oznámilo Komisi v rámci dočasného krizového a přechodového rámce režim ve výši 1 miliardy eur na podporu investic do výroby příslušného vybavení nezbytného pro přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi.

V rámci tohoto opatření bude mít podpora až do výše 350 milionů eur na podnik podobu přímých grantů, úlev na dani z příjmu a převodů nebo pronájmů nemovitostí za cenu nižší, než je tržní hodnota.

Opatření se bude vztahovat na společnosti vyrábějící příslušná zařízení, konkrétně baterie, solární panely, větrné turbíny, tepelná čerpadla, elektrolyzéry a zařízení pro zachycování a ukládání uhlíku, jakož i klíčové komponenty navržené a primárně používané jako přímý vstup pro výrobu těchto zařízení nebo souvisejících kritických surovin nezbytných pro jejich výrobu.

Mohlo by vás zajímat

Komise zjistila, že slovenský režim je v souladu s podmínkami stanovenými v dočasném krizovém a přechodném rámci. Podpora bude zejména stimulovat výrobu příslušného vybavení pro přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi; a bude udělena nejpozději do 31. prosince 2025.

Program je nezbytný

Komise dospěla k závěru, že slovenský program je nezbytný, vhodný a přiměřený pro urychlení ekologické transformace a usnadnění rozvoje některých hospodářských činností, které jsou důležité pro provádění průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu, v souladu s čl. 107 odst. 3 písm. c) Smlouvy o fungování EU a podmínkami stanovenými v dočasném krizovém a přechodovém rámci.

Na tomto základě Komise schválila opatření podpory podle pravidel EU pro státní podporu.

Na jaře přijala Komise v souladu s průmyslovým plánem Zelené dohody pro Evropu nový dočasný rámec pro krize a transformaci na podporu podpůrných opatření v odvětvích, která jsou klíčová pro přechod na ekonomiku s nulovými čistými emisemi.

Rámec částečně mění a prodlužuje dočasný krizový rámec přijatý dne 23. března 2022 s cílem umožnit členským státům využít flexibilitu stanovenou v pravidlech státní podpory na podporu hospodářství v souvislosti s válkou Ruska proti Ukrajině.

Dvacátého listopadu byl změněn dočasný rámec pro krize a přechodnou fázi, aby byl o šest měsíců prodloužen omezený počet oddílů zaměřených na poskytování reakce na krizi v návaznosti na agresi Ruska vůči Ukrajině a bezprecedentní nárůst cen energií.

Dočasný krizový a přechodný rámec v platném znění stanoví tyto druhy podpory, které mohou členské státy poskytnout:

  • omezené částky podpory (oddíl 2.1) v jakékoli formě poskytnuté do 30. června 2024 pro podniky postižené současnou krizí nebo následnými sankcemi a protisankcemi do výše 280 000 eur v odvětví zemědělství a 335 000 eur v odvětví rybolovu a akvakultury do výše 2,25 milionu eur ve všech ostatních odvětvích,
  •  Podpora likvidity ve formě státních záruk a subvencovaných úvěrů (oddíly 2.2 a 2.3). Ve výjimečných případech a s výhradou přísných záruk mohou členské státy poskytnout energetickým společnostem pro jejich obchodní činnosti veřejné záruky přesahující 90procentní krytí, pokud jsou poskytovány jako nekryté finanční zajištění ústředním protistranám nebo členům clearingového systému. Tyto oddíly platí pouze do 31. prosince 2023 a nebyly změněny;
  • Podpora na kompenzaci vysokých cen energie (oddíl 2.4). Podpora, kterou lze v zásadě poskytnout v jakékoli formě do června 2024, částečně kompenzuje společnostem, zejména intenzivním spotřebitelům energie, dodatečné náklady způsobené mimořádným zvýšením cen plynu a elektřiny. Jednotlivá výše podpory může být vypočtena na základě minulé nebo současné spotřeby s přihlédnutím k potřebě zachovat tržní pobídky ke snižování spotřeby energie a zajistit kontinuitu hospodářských činností. Kromě toho mohou členské státy poskytovat podporu pružně, a to i zvláště postiženým energeticky náročným odvětvím, s výhradou záruk, aby se zabránilo nadměrné kompenzaci a aby se motivovalo ke snižování uhlíkové stopy v případě podpory přesahující 50 milionů eur. Členské státy se rovněž vyzývají, aby nediskriminačním způsobem zvážily stanovení požadavků týkajících se ochrany životního prostředí nebo bezpečnosti dodávek. Další podrobnosti o možnostech podpory při vysokých cenách energií, včetně metodiky výpočtu jednotlivých výšek podpory, jsou k dispozici zde;
  • Opatření urychlující zavádění energie z obnovitelných zdrojů (oddíl 2.5). Členské státy mohou zavést režimy pro investice do všech obnovitelných zdrojů energie, včetně obnovitelného vodíku, bioplynu a biometanu, skladování a tepla z obnovitelných zdrojů, a to i prostřednictvím tepelných čerpadel, se zjednodušenými nabídkovými řízeními, která lze rychle provést, a zároveň obsahovat dostatečné záruky na ochranu rovných podmínek. Členské státy mohou zejména navrhnout systémy pro konkrétní technologii, které vyžadují podporu s ohledem na konkrétní vnitrostátní skladbu zdrojů energie. Podmínky pro poskytování podpory malým projektům a méně vyspělým technologiím, jako je vodík z obnovitelných zdrojů, byly zjednodušeny tím, že byla zrušena potřeba konkurenčního nabídkového řízení, s výhradou určitých záruk. V rámci těchto režimů může být podpora poskytnuta do 31. prosince 2025; po tomto datu budou nadále platit obvyklá pravidla státní podpory, včetně zejména odpovídajících ustanovení pokynů k podpoře v oblasti klimatu, energetiky a životního prostředí (CEEAG);
  • Opatření usnadňující dekarbonizaci průmyslových procesů (oddíl 2.6). V zájmu dalšího urychlení diverzifikace dodávek energie mohou členské státy podpořit investice do postupného odklonu od fosilních paliv, zejména prostřednictvím elektrifikace, energetické účinnosti a přechodu na využívání vodíku z obnovitelných zdrojů a elektřiny, který splňuje určité podmínky, s rozšířenými možnostmi podpory dekarbonizace průmyslových procesů přecházejících na paliva vyrobená z vodíku. Členské státy mohou buď zavést nové režimy založené na nabídkových řízeních, nebo přímo podporovat projekty bez nabídkových řízení s určitými omezeními podílu veřejné podpory na investici. Pro malé a střední podniky, jakož i pro řešení, která jsou obzvláště energeticky účinná, se předpokládají zvláštní doplňkové bonusy. Vzhledem k tomu, že se nekonala nabídková řízení, byla zavedena další jednodušší metoda pro stanovení úrovně maximální podpory. V rámci těchto režimů může být podpora poskytnuta do 31. prosince 2025; Po tomto datu budou nadále platit obvyklá pravidla státní podpory, zejména včetně odpovídajících ustanovení pokynů k regionální podpoře podniků; 
  • opatření zaměřená na podporu snížení poptávky po elektřině (oddíl 2.7) v souladu s nařízením o zásahu v mimořádné situaci za účelem řešení vysokých cen energie do 31. prosince 2023,
  • Opatření k dalšímu urychlení investic do odvětví, která jsou klíčová pro přechod na hospodářství s nulovými čistými emisemi (oddíl 2.8), která umožní investiční podporu výroby strategických zařízení, konkrétně baterií, solárních panelů, větrných turbín, tepelných čerpadel, elektrolyzérů a využívání a ukládání uhlíku, jakož i výroby klíčových komponentů a výroby a recyklace souvisejících kritických surovin. Konkrétně mohou členské státy do 31. prosince 2025 navrhnout jednoduché a účinné režimy, které budou poskytovat podporu omezenou na určité procento investičních nákladů až do konkrétních nominálních částek v závislosti na umístění investice a velikosti příjemce, přičemž vyšší podpora bude možná pro malé a střední podniky a společnosti se sídlem ve znevýhodněných regionech, zajistit, aby byly cíle soudržnosti náležitě zohledněny. Kromě toho mohou členské státy ve výjimečných případech poskytnout vyšší podporu jednotlivým společnostem, u nichž existuje reálné riziko odklonu investic z Evropy, a to za předpokladu řady záruk. Více informací o možnostech podpory opatření k urychlení přechodu na ekonomiku s nulovými čistými emisemi naleznete zde.

Z oblasti působnosti těchto opatření jsou vyloučeny ruské, běloruské a íránské subjekty, na něž se vztahují sankce v souvislosti s činnostmi narušujícími nebo ohrožujícími územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny.

Dočasný krizový a přechodný rámec doplňuje široké možnosti, které mají členské státy k navrhování opatření v souladu se stávajícími pravidly EU pro státní podporu. Pravidla EU pro státní podporu například umožňují členským státům pomáhat podnikům vypořádat se s nedostatkem likvidity a s potřebou naléhavé pomoci na záchranu. 107 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie umožňuje členským státům nahradit společnostem škody přímo způsobené mimořádnou událostí, jako jsou škody způsobené současnou krizí.

Jakmile budou vyřešeny veškeré otázky týkající se důvěrnosti, bude nedůvěrné znění rozhodnutí zpřístupněno v rejstříku státních podpor na internetových stránkách Komise věnovaných hospodářské soutěži pod číslem SA.109989. Nové publikace rozhodnutí o státní podpoře na internetu a v Úředním věstníku jsou uvedeny v elektronických zprávách týdeníku Hospodářská soutěž.

Více informací o dočasném krizovém a přechodném rámci a dalších opatřeních přijatých Komisí s cílem řešit hospodářský dopad války Ruska proti Ukrajině a podpořit přechod na ekonomiku s nulovými čistými emisemi naleznete zde.

(nik)