Evropská komise navrhne zavést strop cen plynu na jeden rok s platností od ledna. Limit však bude nastaven poměrně vysoko – na 275 eurech za megawatthodinu. Cenový strop se má týkat pouze termínových kontraktů na následující měsíc. Praktický dopad takové regulace tak bude minimální a pomůže jen v případě paniky na trhu, jaká vypukla třeba v letošním srpnu.
Návrh nové legislativy unikl do západních médií, například o něm informuje agentura Reuters. Ve čtvrtek o něm mají diskutovat ministři energetiky 27 členských zemí EU. Otázka je, zda je takto bezzubý návrh uspokojí. Celé to vypadá jako snaha „splnit úkol a něco udělat“ a zároveň nenaštvat Německo, které omezení ceny zemního plynu na burzách dlouhodobě odmítá.
Evropská unie od srpna pod dvojím tlakem. Skupina 15 zemí včetně Francie, Itálie a Polska volá po snížení ceny zemního plynu na velkoobchodním trhu, což by mělo příznivý dopad do cen elektřiny i cen plynu pro koncové odběratele. Proti podobným snahám vystupuje hlavně německá a nizozemská vláda s argumentem, že umělý zásah do cen by zvýšil spotřebu a snížil dovoz; výsledkem by tak bylo jen další zhoršení situace na trhu s plynem.
Výsledkem je tak poměrně slabý návrh, použitelný v krizových situacích. Příkladem může být konec srpna, kdy panika kvůli obavám z přerušení dodávky ruského plynu vytáhla cenu plynu na burzách až na 350 eur/MWh (dodávky v zimě 2022/23). Rusové skutečně zastavili dodávky plynovodem Nord Stream a pro jistotu jej zničili podmořskými explozemi. Přesto cena začala klesat, až se zastavila na hodnotách okolo 125 eur/MWh.
Ale i takto slabý návrh Evropské komise se stal terčem kritiky ze strany klíčové energetické burzy European Energy Exchange (EEX) se sídlem v Lipsku. V dopise varovala evropské politiky, že regulace cen by měla „vážné a potenciálně nenávratné negativní dopady na fungování a konkurenceschopnost evropského velkoobchodního trhu s energiemi“. Vynucená maximální cena by mohla evropské energetické společnosti a obchodníky připravit o přístup k dostatečným dodávkám plynu na světovém trhu, což by krizi na energetickém trhu dál prohloubilo.
Na druhou stranu to byla burza EEX, která v době vrcholu paniky na konci srpna, kdy se ceny elektrické energie na následující měsíce a rok 2023 vyšplhaly až k 1000 eurům za megawatthodinu, tvrdila, že se nic mimořádného neděje. Ceny prý byly určeny správně a dočasné zastavení trhu proto nebylo nutné. Burzovní rada s tím souhlasila a jednoznačně zamítla pozastavení obchodování na EEX.
Zatímco EEX dominuje trhu s elektřinou, cena zemního plynu pro Evropu se tvoří na nizozemském trhu TTF. V posledních měsících se spekuluje o tom, zda se zde cena zemního plynu tvoří řádně a férově. Někteří komentátoři, jako například plynárenský expert Vratislav Ludvík, dokonce tvrdí, že Rusko prostřednictvím nastrčených firem manipuluje s obchodováním, aby vyhnalo ceny uměle nahoru a poškodilo tím evropskou ekonomiku.
(red)
