Přes padesát iniciativ plánuje v roce 2025 představit Evropská komise dle svého pracovního plánu, který dnes v Evropském parlamentu odprezentoval místopředseda Komise, slovenský eurokomisař pro obchod Maroš Šefčovič. Prioritami má být podpora konkurenceschopnosti Evropské unie nebo obrana. Přítomní europoslanci kritizovali nepřítomnost předsedkyně Komise Ursuly Von der Leyen, která plán tradičně prezentuje sama.

„Plán nastaví politický tón pro naši práci na dalších pět let. Hlavní zpráva je jasná, nemůžeme pokračovat, jako by se nic nedělo,“ zahájil Šefčovič svůj projev na plénu. Pokud má Evropa zajistit prosperitu a bezpečí pro své občany, nesmí podle něj ztratit svou konkurenceschopnost. Proto chce Komise navrhnout bezprecedentní zjednodušení pravidel, které „uvolní příležitosti, inovace a růst“.

Celkem chce Komise představit 51 iniciativ, z nichž jedenáct má vést ke zjednodušení. Sedmatřicet návrhů, které jsou nyní v rámci legislativního procesu projednávány Evropským parlamentem nebo Radou EU, Komise stáhne. Jít by mělo o návrhy, na kterých se dlouhodobě nedaří dosáhnout shody. Kromě toho Komise stáhne také čtyři stávající právní normy.

Mezi klíčovými iniciativami zmínil Šefčovič nedávno představený Kompas konkurenceschopnosti, akční plán, díky kterému chce Evropa zvýšit svou konkurenceschopnost vůči zemím, jako je USA a Čína. A to prostřednictvím inovací a dekarbonizace. Konkrétní pravidla budou obsažena v návrhu Dohody pro čistý průmysl, v originále Clean Industrial Deal, který by měla Komise představit na konci února. „Podpoří vytvoření správných podmínek pro půmysl, aby si mohl zachovat a aby znovu získal svou konkurenceschopnost, zatímco evropské firmy dekarbonizují,“ řekl Šefčovič.

Mohlo by vás zajímat

Dalšími body by mělo být také vytvoření takzvané Unie úspor a investic a zavedení nového dílčího cíle do evropského klimatického zákona. Podle toho by měla Evropa dosáhnout devadesátiprocentního poklesu emisí do roku 2040. Ten by tak doplnil již existující cíle usilující o pětapadesátiprocentní snížení do roku 2035 a stoprocentní do roku 2050.

Větší obrané kapacity pro Evropu

Co se týče dalších priorit, zmínil Šefčovič témata obrany a bezpečnosti. Řekl, že Evropská komise zveřejní takzvanou bílou knihu o budoucnosti evropské obrany. Stát by se tak mělo pravděpodobně v polovině března. „Zahájíme tak široké konzultace a budeme se snažit vytvořit evropský rámcový program pro obranu a zvýšit naše obranné kapacity,“ řekl místopředseda Komise.

Zaměřit se chce i na vnitřní bezpečost, a to v online i offline prostředí. „Budeme dále pokračovat v prosazování migračního a azylového paktu a budeme se dále snažit zrychlit a zjenodušit procesy návratu (neúspěšných žadatelů o azyl, pozn. red.),“ řekl. Evropský štít pro demokracii by pak měl pomoci řešit problematiku zahraničního vměšování.

V zahraničněpolitické části programu bude EK pokračovat v podpoře Ukrajiny. „Naší hlavní prioritou zde nadále zůstává stát s Ukrajinou tak dlouho, jak to jen bude nutné,“ řekl Šefčovič. Podotkl také, že světový pořádek založený na pravidlech, je čím dál více zpochybňován, proto musí Evropa posilovat svůj vliv na globální scéně.

Zmínil také sociální tematiku a vytváření kvalitních pracovních míst, ochranu vody nebo lepší podmínky pro zemědělce.

Nepřítomná Von der Leyen

Fakt, že program velmi netradičně představil Šefčovič jako místopředseda Komise namísto předsedkyně Ursuly Von der Leyen, se prolínal reakcemi europoslanců napříč politickým spektrem. Místopředseda socialistické frakce Alex Saliba se ještě před zahájením proslovu ptal, proč von der Leyen není přítomna. Šefčovič reagoval, že by bohužel musí řešit „velmi naléhavé problémy, včetně řady setkání na vysoké úrovni“.

„Jak řekl pan místopředseda, nejsme dostatečně ‚na vysoké úrovni‘,“ reagoval pak Saliba ve svém projevu, podobně jako celá řada jiných europoslanců. Připomněl, že Von der Leyen před svým zvolením v Parlamentu slibovala těsnou spolupráci jediným přímo voleným orgánem Evropské unie.

Kromě toho Saliba poukázal na to, co podle něj v programu Komise chybí, jako je třeba právo na „odpojení“, neboli právo nebýt dostupný na telefonu či online mimo pracovní dobu.

Kde je slibovaná odvaha a rychlost?

Bas Eickhout, spolupředseda frakce Zelených, zase připomněl, že program má být podle Komise odvážný, jednodušší, rychlý. „To co vidím, není dostatečně odvážné na to, co Komise slibuje,“ řekl. Zpochybnil také rychlost — připomněl, že volby proběhly v červnu loňského roku, až nyní přichází první legislativní iniciativy v době, kdy Evropa čelí celé řadě krizí. „Jestli si myslíte, že Evropu zachrání jen deregulace, není to jednoduché, je to zjednodušující,“ řekl k poslednímu bodu a ptal se, kde je vize Evropské budoucnosti.

Podobně mluvila i předsedkyně frakce Obnova Evropy Valérie Hayer. „Mluvíte o obraně, konkurenceschopnosti. Ale naše názory už znáte. Otázka je, kdy konečně budeme jednat v souladu s tím, jak urgnentní problém je. Potřebujeme jednat nyní,“ řekla.

Po tom, aby byla Komise ambiciózní, volal i zástupce největší frakce evropských lidovců, do které patří právě i Von der Leyen, Jeroen Lenaers. „Musíme snížit emise a podpořit naše firmy. Chránit planetu i ekonomiky,“ řekl s tím, že jedno bez druhého mít nelze. Citoval slova Maria Draghiho, že pokud nebude Evropa jednat, budeme se muset vzdát našich sociálních jistot, životního prostředí nebo svobody. „A to nedopustíme,“ řekl.

A zatímco předsedkyně frakce Socialistů Iratxe García Pérez připomněla víkendový sjezd krajně-pravicové frakce Patriotů pro Evropu, který o víkendu proběhl v Madridu a varovala před snahou „obnovit mantry minulosti“, předseda této skupiny Jordan Bardella obvinil Komisi z toho, že „pět let pracovala na tom, aby vytvořila z Evropy peklo pro firmy“. „Teď vidíme výsledky,“ řekl Bardella.