Evropská komise navrhuje revoluci ve společném rozpočtu. A Španělsko tlačí na jeho „napumpování” 

Přerozdělování peněz v rámci Evropské unie se má v příštích letech radikálně proměnit. Brusel totiž připravuje kompletní přepracování příštího společného rozpočtu unie. Ten přesahuje jeden bilionu eur, tady zhruba 25 bilionů korun. Desítky stávajících roztříštěných programů mají nahradit nové sloučené fondy, které by daly hlavním městům jednotlivých států daleko větší pravomoci a kontrolu nad výdaji. 

Informuje o tom deník Financial Times (FT), a to s odkazem na neveřejný dokument, se kterým se redakce předního listu seznámila. Plán podle FT požaduje „ambicióznější“ rozpočet co do „velikosti a koncepce“, aby bylo možné pokrýt rostoucí výdaje na obranu a splácení značných dluhů.  

Příští rozpočet EU na další sedmileté období má začít platit v roce 2028. A i když celkovou částku, na kterou by se měl vyšplhat, zmíněný dokument nezmiňuje, už teď je podle deníku jasné, že Evropská komise chystá největší reformu rozdělování financí v historii unie. „Status quo už není reálnou možností,” citují FT bruselský dokument. 

Ten mimo jiné podle deníku připomíná, že jen samotné splácení dluhů vzniklých v době pandemie covidu bude činit 30 miliard eur ročně, což představuje 20 procent stávajícího ročního rozpočtu EU. „A tedy bezprecedentní finanční zátěž, která donutí EU přehodnotit celkové příspěvky členských států,” konstatují FT.

Mohlo by vás zajímat

Česko představilo plán integrace Ukrajiny a Moldavska do vnitřního trhu EU

Madrid a vize „fiskální unie”

V této souvislosti ale přišel přední bruselský web Politico s informací, že právě na radikální „napumpování” společného rozpočtu začíná tvrdě tlačit vlivné Španělsko. Madrid totiž požaduje, aby za obrovské půjčky na posílení unijních financí nesly odpovědnost jednotlivé vlády, upozorňuje Politico.  

Španělsko už proto vyzvalo Brusel, aby prolomil jedno z dosavadních největších tabu unie a členské státy k převzetí odpovědnosti za závazky ostatních zkrátka donutil. V praxi by to podle Politica znamenalo zdvojnásobení rozpočtových možnosti.  

Zatím se společné zadlužení EU týkalo – a to ještě omezeně – pouze k financování postpandemického oživení a má vypršet příští rok. Středolevá vláda v Madridu ale volá po tom, aby se právě tento systém stal trvalým mechanismem pro výrazné navýšení unijního rozpočtu.  

Zatímco myšlenka většího společného zadlužení je populární kromě Španělska také ve Francii a Itálii, dlouhodobě jí ale naopak silně oponují čistí plátci do rozpočtu, tedy především Německo a také další převážně severoevropské země, které nechtějí nést finanční odpovědnost za vlády s vyššími náklady na půjčky, upozorňuje Politico. 

Takzvané „spořivé země“ španělský návrh považují za nebezpečnou cestu k vytvoření „fiskální unie“, kde by Komise trvale přebírala dluhy jménem všech sedmadvacet členů EU. Ostatně evropský komisař pro rozpočet už takovou možnost odmítl během svého listopadového slyšení před europoslanci.  

Španělsko ve svém dokumentu podporuje zavedení nových unijních daní, které „nebudou snižovat stávající příjmy členských států“, ale naopak zvětší rozpočet EU.  

Aby umožnil ještě větší výdaje, Madrid navrhl využít část z 422 miliard eur uložených v Evropském stabilizačním mechanismu – záchranném fondu eurozóny – na řešení ekonomických dopadů ruské invaze na Ukrajinu.  

„Jak ukázala pandemie a ruská agrese proti Ukrajině, hrozby stability se neomezují pouze na finanční oblast, ale mají dopad i na reálnou ekonomiku,“ uvedla podle Politica španělská vláda.

Ta představila své priority ještě před prvním oficiálním setkáním evropských komisařů. To se podle Politica konalo v úterý večer a oficiálně zahájilo náročný proces tvorby rozpočtu na období 2028 až 2034.   

„Společný úvěrový mechanismus financovaný společným zadlužováním by podpořil strategické investice a financoval evropské veřejné statky,“ argumentuje španělská vláda v neformálním dokumentu, který Politico cituje.  

Server zároveň uvádí, že Španělsko se tak stalo první významnou evropskou zemí, která oficiálně nastínila, jak by mělo rozdělování financí v unii v dalším období vypadat. Sama komise má svůj návrh představit letos v létě, připomíná Politico. 

Tři nové fondy

Jak přesně bude finální návrh komise vypadat, zatím není jasné, Financial Times ale načrtly jeho základní obrysy a strukturální změny. Více než padesátka stávajících „strnulých“ výdajových programů by měla být podle listu sloučena do tří hlavních fondů, které by poskytly větší „flexibilitu při řešení nečekaných výzev”.  

Rozpočet EU je tradičně financován příspěvky členských států ve výši přibližně jednoho procenta hrubého národního příjmu. Přibližně třetina rozpočtu je vyhrazena na zemědělské dotace, další třetina směřuje do nejméně rozvinutých regionů prostřednictvím politiky „soudržnosti“ a zbytek pokrývá vše od zahraniční pomoci po platy zaměstnanců EU.  

V novém zjednodušeném modelu by podle FT komise schválila jeden „plán pro každou zemi se zásadními reformami a investicemi“, včetně regionálních fondů a zemědělských dotací. To by v praxi dalo národním vládám větší volnost při rozhodování o projektech, včetně některých, které byly tradičně dojednávány na úrovni místních samospráv s Bruselem, vysvětlují FT.  

Druhý „Evropský fond konkurenceschopnosti“ by podpořil investice do klíčových sektorů a společných projektů, zatímco „reformovaný“ fond pro zahraniční politiku by byl podle listu „lépe sladěn se strategickými zájmy“.  

Tyto dva fondy by pak měly umožnit, aby EU věnovala mnohem větší podíl rozpočtu na přeshraniční obranné projekty. „Ty dosud nebyly prioritou unijních rozpočtů,” připomínají FT.  

Na legislativním návrhu rozpočtu, který se formálně jmenuje Víceletý finanční rámec (MFF),  se musí všechny členské státy shodnout. Poslední vyjednávání o rozpočtu přitom trvalo unii více než dva roky.  

Potřebu razantní proměny celého systému komise podle listu odůvodňuje tím, že stávající mechanismy rozdělování financí jsou při schvalování jednotlivých projektů příliš byrokratické a pomalé. FT v této souvislosti upozorňují například na to, že přestože je aktuálně EU v polovině svého stávajícího sedmiletého rozpočtového cyklu, k dnešnímu dni bylo z regionálních fondů vynaloženo pouze 6,4 procenta prostředků.  

Vyjednávání o rozpočtových balíčcích s členskými státy by zjednodušilo proces a umožnilo Komisi lépe sledovat, jak projekty naplňují celkové reformní cíle, poznamenávají FT. Zároveň ale dodávají, že právě to by mohlo ve výsledku omezit vliv místních a regionálních úřadů na využití finančních prostředků. Dokument přitom uvádí, že jakákoliv politika by měla být „navržena ve spolupráci s národními, regionálními a místními úřady“.  

Mluvčí Komise se listu k návrhům odmítl vyjádřit. „Chceme rozpočet, který bude lépe odpovídat novým prioritám unie – konkurenceschopnosti a obraně EU,” citují Financial Times v této souvislosti například konzervativního poslance Evropského parlamentu Siegfrieda Mureșana, který je za rozpočtová jední zodpovědný.