Evropská komisařka pro energetiku Kadri Simson dnes představila návrh reformy uspořádání trhu s elektřinou v zemích EU. Navržené změny mají otevřít cestu k ještě rychlejšímu nástupu obnovitelných zdrojů energie a snížení závislosti na dováženém zemním plynu. V praxi však trh oslabí a zmenší – podporou dlouhodobých kontraktů mezi výrobci a spotřebiteli.

Dnes oznámená reforma reaguje na energetickou krizi způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu. Budoucí design trhu má spotřebitele lépe chránit před kolísáním cen zemního plynu a dalších fosilních paliv na světovém trhu. Evropská komise též usoudila, že nastal čas přizpůsobit trh s elektřinou tak, aby víc podporoval ekologickou transformaci, tedy hlavně budování dalších solárních a větrných elektráren.

PPA, CfD a další transakce mimo trh

Evropská komise konkrétně navrhuje větší rozšíření kontraktů typu PPA, kdy se odběratel dohodne přímo s výrobcem zelené energie na dlouhodobém odběru za předem stanovenou cenu. Takové smlouvy zatím uzavírají hlavně průmyslové podniky, ale výhledově by tuto možnost měla mít i sdružení maloodběratelů. Dlužno dodat, že v Česku se zatím PPA kontrakty příliš neujaly (více ve zprávě Ekonomického deníku z října 2022).

Více by se měla elektřina sdílet také prostřednictvím energetických společenství neboli komunitní energetiky. Kladně se návrh Komise staví také ke smlouvám typu Contract for Difference (CfD), kdy nový zdroj elektřiny získá pevnou výkupní cenu na delší období. Některé evropské země touto formou podporují výstavbu větrných a solárních elektráren, v Česku se o využití CfD uvažuje v případě nového bloku jaderné elektrárny Dukovany.

Návrh Komise počítá také s pobídkami pro flexibilní řešení, jako je odezva na straně poptávky a skladování energie. Cílem je snížit závislost na plynových elektrárnách v roli vyrovnávacího či záložního zdroje energie. Členské státy by měly podporovat akumulaci energie ve svých národních energetických a klimatických plánech a zároveň mapovat potřebu flexibility v elektrizační soustavě každé dva roky s výhledem na dalších alespoň pět let.

„Posílení úlohy akumulace energie i flexibility v soustavě vítáme. Česká republika dlouhodobě zaostává za západními státy, ale i např. za Polskem nebo Slovenskem. Zrovna u akumulace či agregátora flexibility jsme v prodlení s transpozicí již více než dva roky. Věříme, že nyní už snad konečně dojde k posunu,” uvedl k návrhu EK výkonný ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek.

Mohlo by vás zajímat

Co se týká samotného trhu, tak návrh předpokládá rostoucí význam krátkodobých (spotových) trhů s elektřinou na úkor dlouhodobých trhů a forwardových obchodů.

Cenová regulace v případě další krize

Co se týká tématu ochrany spotřebitelů, návrh EK požaduje, aby dodavatelé elektřiny a plynu měli povinnost zajistit svá cenová rizika minimálně v rozsahu smluv na dobu určitou, aby byli schopni se vyrovnat s prudkým nárůstem cen na trhu. Tím se má snížit riziko pádu velkých dodavatelů – stačí připomenout kauzu pádu Bohemia Energy z podzimu 2021. V případě krize reforma členským státům rovněž umožňuje zavést regulované maloobchodní ceny pro domácnosti a malé i střední podniky.

Členské státy budou mít povinnost zřídit dodavatele poslední instance (DPI) tak, aby žádný spotřebitel neskončil bez elektřiny. To není v českém případě problém, režim DPI u nás funguje již několik let. Další požadavky, které se v návrhu objevují, již v Česku řeší chystaná novela energetického zákona, známá jako Lex OZE II. Jedná se o ochranu zranitelných zákazníků před odpojením v případě nedoplatků za energie a také o již zmíněné téma komunitní energetiky.

Návrh Evropské komise prošel během ledna a února připomínkovým řízením, nyní se tak jedná o návrh po vypořádání námitek. Před vstupem reformy v platnost ji musí projednat a schválit Evropský parlament a Rada.

David Tramba