Na letošní rok připravila Evropská komise legislativní balík s revizí současné směrnice k inteligentním dopravním systémům. Zrevidovat chce následně i nařízení týkající se poskytování informačních služeb o dopravním provozu v reálném čase v celé unii. Prostřednictvím spolupráce členských států tak bude možné vytvořit „digitální dopravní svět“. Tedy síť pro výměnu dat spolu s mechanismy na jejich získání, ověřování kvality a publikování třetím stranám. Data budou předávat i dobíjecí a plnicí stanice.
Ať už se budete nacházet v kterémkoli unijním státě, vždy dostanete stejně strukturované a kvalitní informace o dopravní situaci. Tak vypadá evropská vize chytrých dopravních systémů. Česká republika se na tuto novinku připravuje už teď, a to nejen legislativně, ale i prakticky.
Jednotný systém pro celou EU
Rozvojové aktivity v oblasti dopravních systémů směřují k jedinému cíli – ke spolehlivé a bezpečné dopravě s možnostmi budoucího rozvoje. Klíčový nástroj, který zvyšuje bezpečnost a plynulost provozu, ale také umožňuje být šetrnější k životnímu prostředí, představují „Inteligentní dopravní systémy“ (ITS). Prakticky je možné si je představit jako chytrá vozidla společně s chytrou infrastrukturou a navazujícími službami. Díky této kombinaci je možné v reálném čase získávat kvalitní informace o dopravním provozu a zároveň pomoci k jeho vyšší bezpečnosti nebo ke snížení energetické náročnosti cesty.
„V současné době jsou vozidla a zařízení na dopravní infrastruktuře podporována mnoha systémy ITS. Řada těchto systémů slouží ke komerčním účelům a veřejný sektor se na jejich realizaci finančně nepodílí. Investorem bývá pro ty systémy ITS, které přispívají ke zvýšení plynulosti, přístupnosti a bezpečnosti dopravy. Nejde tedy o čistě komerční aplikace,“ vysvětluje mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Podle ministerstva byly dříve v každé evropské zemi pro informační služby různé zdroje dat
s různou strukturou. Aby bylo možné vytvořit systém poskytující informací o provozu
a mimořádných situacích po celou dobu cesty v rámci celé Evropské unie, bylo nutné začít odbourávat bariéry a nedostatky v informačních službách.
Mohlo by vás zajímat
„To si vyžádalo vypracování právní úpravy EU, ze které vyplývá povinnost zajistit, aby budované, ale i již zavedené systémy a aplikace ITS dosáhly odpovídající míry kompatibility po stránce technické, ale i organizačních a provozních postupů,“ upřesňuje František Jemelka. Tato povinnost byla přenesena zejména do zákona o pozemních komunikacích. Kromě technických specifikací musí poskytovatelé ITS myslet také na ochranu osobních údajů.
Daty z dobíjecích stanic k plynulejší dopravě
Stávající evropská nařízení mají být doplněna o informace z nabíjecích a plnicích stanic, a to v rámci celé Evropské unie. Aktuální model směrnice k Inteligentním dopravním systémům bude pravděpodobně zachován, Komisi totiž umožňuje, aby mohla pružněji reagovat na aktuální technologický pokrok.
Českým provozovatelům dobíjecích stanic přibyly nové povinnosti už v lednu tohoto roku.
V návaznosti na evropskou směrnici totiž zákon o pohonných hmotách a čerpacích stanicích pohonných hmot upřesňuje strukturu dat poskytovaných jak státní správě, tak zprostředkovaně i veřejnosti. V souvislosti se zaváděním ITS tak musí provozovatelé informovat ministerstvo dopravy zejména o způsobech identifikace či autorizace provozovatelů elektrických vozidel za účelem dobíjení na stanici, stejně jako o dostupných platebních metodách.
Už dříve museli provozovatelé ministerstvu hlásit údaje o spotřebované elektřině nebo uvádět telefonní kontakt pro případ, kdy by se při nabíjení vozidla ve stanici vyskytly potíže.
Dobíjecí stanice přitom napříč Českou republikou postupně přibývají. Novinkou je zařízení, které v sobě spojuje fotovoltaickou elektrárnu, bateriové úložiště a veřejnou dobíjecí stanici pro elektromobily. V lednu toto zařízení otevřela společnost E.ON poblíž Břeclavi.
Web s důležitými informacemi o dopravě
Delegované akty Evropské unie, které byly doposud v souvislosti s touto problematikou vydány, Česká republika postupně naplňuje prostřednictvím modernizace Národního dopravního informačního centra. To plní úkol tzv. národního přístupového místa, kde se nepřetržitě zpracovávají data o dopravě na území celé České republiky a následně jsou předávána uživatelům.
V rámci centra byl vytvořen například webový geoportál Ředitelství silnic a dálnic či systémové řešení pomoci na dálnicích. Prediktivní model dopravy na dálnicích, informace
o místech dobíjení energie pro dopravní prostředky nebo o obsazenosti odpočívek a parkovišť pro nákladní auta pak patří k připravovaným projektům.
Lucie Přinesdomová
