Pozornost Evropy se sice upírá na bojiště Ukrajiny, skutečná záruka evropské bezpečnosti ale zůstává skryta hluboko pod hladinou oceánu. Britské a francouzské jaderné ponorky představují pro případného agresora neřešitelný rébus. Díky své utajené poloze garantují zdrcující odvetu i v případě, že bude pevnina zničena.
Evropský technický plán pro jaderné odstrašení spoléhá na dva jaderné arzenály. Francouzské Force de dissuasion a britské Continuous-at-Sea Deterrent (CASD). Ale také na ponaučení z Ukrajiny o raketových útocích.
Vodíková hrozba
Udržení statusu quo představuje více funkčních schopností, než většina současných analýz připouští, vysvětlil George Friedman, vedoucí amerického think-tanku Geopolitical Futures. Británie má v operační pohotovosti čtyři ponorky, které mají k dispozici termonukleární (vodíkové) hlavice.
Francie udržuje v pohotovosti jednu ponorku a další jsou v záloze. Celkově má země galského kohouta asi 290 hlavic, Británie zhruba 250. Každá ponorka nese 16 raket s jadernými hlavicemi. Námořnictva obou zemí mohou v případě krize nasadit další plavidla.
Raketový útok námořních sil je mnohem těžší předvídat než útok pozemních raket. „Přesné určení polohy pěti ponorek najednou je extrémně obtížné. Hlubokomořské pátrání zatěžuje satelitní senzory a může být odhaleno. Pokud by zůstala jen jedna ponorka, může odpálit 16 vodíkových bomb. Každá je mnohem silnější než puma, kterou Američané svrhli na Hirošimu. Ponorka je schopná teoreticky zničit 16 ruských měst,“ vysvětlil Friedman.
Hrozba pro ruské cíle
Aby Moskva mohla zaútočit na Evropu, potřebuje jistý důkaz, že všechny britské a francouzské ponorky jsou mimo provoz. Jediná chyba by měla katastrofální důsledky. Taková dokonalost ruských zpravodajských informací je nepravděpodobná. Alespoň jedna ponorka s jadernými zbraněmi by pravděpodobně vydržela a mohla by ohrozit ruské cíle.
„Vezměte také v úvahu, že zpravodajské informace by Británii a Francii umožnily lokalizovat ruská strategická velitelská stanoviště. Namířily by rakety z každé ponorky na velitelská stanoviště a na Moskvu,“ upřesnil americký analytik ukrajinského původu.
Příprava na nová rizika
Takový scénář je prozatím hypotetický. Jaderní inženýři v Cherbourgu, Barrow-in-Furness a Aldermastonu se ale už na nová rizika připravují. „Ruská válka proti Ukrajině zdůraznila důležitost schopností přesného úderu na dlouhou vzdálenost, ale také protiraketové obrany v moderním konfliktu,“ napsala Heather Williamsová z washingtonského think-tanku Center for Strategic and International Studies (CSIS).
Úkolem není vyrovnat se Americe v počtu jaderných zbraní. Jde o to, vybudovat minimální, ale důvěryhodný evropský odstrašující prostředek schopný přežít první úder. Odpovědět útočníkovi a učinit tak pod velením, které funguje i v případě, že satelity nepřítel vyřadí z provozu.
Mohlo by vás zajímat
Ani samotná evropská produkce nových atomových hlavic nemusí začínat od nuly. „Co se týče štěpných materiálů, Německo a Nizozemsko provozují komerční zařízení na obohacování uranu jako součást společnosti Urenco,“ poznamenal Alexander Bollfrass z Mezinárodního institutu pro strategická studia.
Francie pracuje na nové ponorce
Francie se posunula nejdál. „Francouzský program jaderných ponorek s balistickými střelami třetí generace, známý jako SNLE 3G, vstoupil do plné fáze průmyslové realizace v závodě Naval Group v Cherbourgu v Normandii,“ uvedl web armyrecognition.com. Ponorka bude mít délku přes 140 metrů a výtlak zhruba 15 000 tun.
„Pohon ponorky spoléhá na nový jaderný reaktor vyvinutý společností TechnicAtome. Je optimalizován pro akustickou diskrétnost a prodloužené životní cykly,“ uvedl web. Velikost posádky se díky automatizovanému provozu sníží na přibližně 100 námořníků.
Každý kus podmořského plavidla bude mít 16 odpalovacích trubic pro rodinu balistických střel odpalovaných z ponorek (SLBM). Podle francouzského ministerstva obrany bude nová generace francouzských ponorek moderním odstrašujícím prostředkem pro „nepřátelskou protiraketovou obranu“.
Také Spojené království staví nové ponorky. V Barrow-in-Furness se staví čtyři plavidla třídy Dreadnought. „Udržujeme britský systém nepřetržitého odstrašování na moři 24 hodin denně, 365 dní v roce,“ uvedl už loni ministr obrany Spojeného království John Healey.
Celý článek v angličtině, který vyšel na EU Perspectives, si přečtěte ZDE.
