Evropská centrální banka včerejším rozhodnutím překvapila mnohá očekávání, když nerozšířila kvantitativní uvolňování. Depozitní facilita má záporný úrok.
Evropská centrální banka včerejším rozhodnutím překvapila. Vzhledem k stále příliš nízké inflaci a zpomalením ekonomického růstu v eurozóně mnozí analytici spolu s finančními trhy očekávali, že dojde minimálně k zesílení kvantitativního uvolňování. ECB však nákupy dluhopisů ponechala na měsíčním objemu 60 miliard eur. Došlo pouze k prodloužení termínu, po který mají tyto nákupy trvat: březen 2017. „Pokud bude třeba, kvantitativní uvolňování bude pokračovat i po tomto datu,“ stojí v prohlášení ECB.
Základní úroková sazba pro operace na volném trhu (repo sazba) byla ponechána na úrovni 0,05 %. Úroková sazba pro depozitní facilitu (diskontní sazba) byla snížena na -0,30 %. Sazba marginální zápůjční facility (lombardní sazba) zůstala, stejně jako repo sazby, beze změny na úrovni 0,30 %.
Jediná kosmetická změna, související s kvantitativním uvolňováním, se týká rozšíření nákupu dluhopisů také na regionální dluhopisy, respektive dluhopisy lokálních vlád. Samozřejmě se musí jednat o dluhopisy, které jsou denominovány v eurech. Evropská centrální banka také rozhodla o tom, že bude reinvestovat peníze do dluhopisů, u nichž nastává splatnost.
Evropská centrální banka opírá tato svá rozhodnutí o její hlavní cíl, jímž je udržení míry inflace, vyjádřené meziroční změnou harmonizovaného indexu spotřebitelských cen, blízko 2% úrovni. Podle analýz, které má ECB k dispozici, stále existují rizika příliš nízké inflace, která se v nejbližším období nemá nijak razantně zvýšit.
V souvislosti se slábnoucím hospodářským růstem v eurozóně se očekávala ze strany ECB poněkud razantnější akce, a to zejména s ohledem na předchozí rozhodnutí, která se uvolnit monetární brzdy nebála. Mezičtvrtletní růst reálného HDP v eurozóně ve třetím čtvrtletí dosáhl jen 0,3 %, zatímco ve druhém kvartále to bylo 0,4 %.
„Očekáváme, že ekonomické oživení bude v příštích měsících pokračovat. Domácí poptávka by měla být i nadále podporována monetárními opatřeními a jejich pozitivním dopadem na finanční podmínky,“ řekl Mario Draghi v úvodním oznámení před včerejší tiskovou konferencí.
Vzhledem k tomu, že včerejší rozhodnutí ECB je vnímáno jako velmi malá kosmetická změna, dostalo euro poměrně silný impuls k posílení. To se skutečně stalo a euro vůči dolaru posílilo na úrovně ze začátku letošního listopadu.
Pokud by měl tento trend pokračovat a euro mělo i nadále posílit, může to mít vliv na politiku České národní banky. Posílení eura jde ruku v ruce s oslabením koruny. Česká národní banka by tak mohla mít méně starostí s udržením kurzu koruny vůči euru blízko hranici 27 korun za euro. Teoreticky by se mohlo stát, že by koruna samovolně oslabila nad 27korunovou hranici. Pak by bylo zajímavé sledovat, zda by to Českou národní banku vyprovokovalo ke zcela opačné intervenci, tentokrát proti oslabení koruny.
Příští jednání Evropské centrální banky o nastavení měnověpolitických nástrojů proběhne 21 ledna 2016.
-usi-
