Změna zahraniční politiky Spojených států vede stále častěji Evropu k úvahám, že je nezbytné vybudovat vlastní silnou armádu. Měla by dokázat reagovat na hrozby z Ruska. To by ale také znamenalo zrušit právo veta v obranné politice Unie, uvedla šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová.
Spojené státy pod vedením prezidenta Donalda Trumpa zásadně mění transatlantické vztahy. Evropa proto potřebuje posílit svou obranu a zaujmout asertivnější roli v rámci Severoatlantické aliance (NATO). Proto musí i Unie změnit přístup k obranné politice, oznámila vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Kaja Kallasová na konferenci Evropské obranné agentury.
„Evropa již není hlavním těžištěm zájmu pro Washington. Tato změna probíhá již dlouhou dobu, je strukturální, nikoli dočasná,“ zdůraznila Kallasová ve svém projevu. Dodala, že žádná velmoc v historii svou bezpečnost neoutsourcovala, aby mohla dlouhodobě přežít.
Synchronizace úsilí s NATO
Podle Kallasové potřebuje Unie vážně debatovat o strategické roli evropského bloku. Jednou z priorit Unie má být přizpůsobení politických a vojenských rozhodovacích procesů tak, aby reagovaly na aktuální bezpečnostní hrozby, kterým Unie čelí.
To ale nepůjde, dokud se rozhodování bude řídit jednomyslností. Tedy schopností jedné země zavetovat rozhodnutí, a tak určit politiku všem ostatním. „Zvažujeme postupné rozšíření hlasování kvalifikovanou většinou v oblasti společné zahraniční a bezpečnostní politiky,“ uvedla. „Navíc musíme koordinovat naše úsilí s NATO, abychom se vzájemně doplňovali,“ dodala. Evropský pilíř obrany může Alianci poskytnout také větší flexibilitu.
Ruská hrozba a spící obr
Estonská politička zopakovala, že největší bezpečnostní riziko hrozí evropskému bloku z Ruska. „Je jasné, že Rusko bude bezpečnostní hrozbou i nadále,“ uvedla.
Tváří v tvář této hrozbě Evropané podle Evropské obranné agentury (EDA) zvyšují své vojenské výdaje. Meziročně mezi roky 2023 až 2024 rostly o 19 procent na 343 miliard eur (8,3 bilionu korun). Za rok 2025 by měly výdaje na obranu dosáhnout 381 miliard eur (9,3 bilionu korun).
Mohlo by vás zajímat
Přesto evropský blok zůstává v oblasti obrany stále spícím gigantem, jak konstatoval evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius. „Musíme rychle vybudovat naši obrannou nezávislost. Bez odkladů a bez výmluv,“ řekl Kubilius.
Jistota dlouhodobých zakázek
Obranný průmysl požaduje jistotu dlouhodobých kontraktů, aby mohl investovat do navyšování výrobních kapacit. „Prosím, dodávejte, investujte do výrobních kapacit, abyste se vyhnuli zpožděním,“ vyzval Kubilius zástupce průmyslu.
Evropě nicméně podle Kallasové stále chybí některé strategické zbrojní projekty, které jsou příliš nákladné nebo složité na to, aby je financoval pouze jeden členský stát sedmadvacítky. Evropský blok je přitom stále závislý na pomoci Spojených států v oblasti vojenské logistiky, raket dlouhého doletu, zpravodajských informací a vesmírných technologií, připustila Kallasová.
