Jen osmnáct států požádalo o 127 miliard eur na společné nákupy zbraní. Je to výrazně méně, než očekával eurokomisař pro obranu Andrius Kubilius. Nevyužití 15 % dostupných finančních prostředků zpochybňuje odhodlání bloku zvýšit obranné kapacity. Mezi země, které tuto možnost využily, naopak patří i Česko.
Osmnáct zemí evropské sedmadvacítky požádalo o 127 miliard eur (3,1 bilionu korun) z nového programu pro financování obrany SAFE. Evropský komisař pro obranu Andrius Kubilius přitom očekával, že zájemců z řad národních vlád bude minimálně dvacet.
Putinovi poskoci?
I když je opticky seznam žadatelů dlouhý – Belgie, Bulharsko, Chorvatsko, Kypr, Česko, Estonsko, Francie, Řecko, Maďarsko, Itálie, Lotyšsko, Litva, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko – ukazuje rozpory v rámci Unie. Chybí například Německo, největší ekonomika Evropy.
O peníze se naopak přihlásily vlády Maďarska a Slovenska, které vyjadřují podporu Putinovu Rusku. Může to vyvolávat otázky ohledně jejich skutečných záměrů. Obavy spočívají v tom, že by Bratislava a Budapešť mohly finanční prostředky použít k účelům nesouvisejících s obranou.
Pesimistické odhady
Nedávné interní odhady byly ještě pesimističtější a naznačovaly čerpání mezi 75 a 100 miliardami eur. Ještě v úterý podalo žádost jen devět zemí (mezi nimi i Česko), ačkoli Komise zdůraznila, že se jedná o „měkký termín“, který ponechává prostor pro opozdilce.
Začátkem července vyzvali Kubilius a eurokomisař pro finance Valdis Dombrovskis vlády sedmadvacítky, aby fond využily. Zbývajících 23 miliard eur (566 miliard korun) z celkových 150 miliard (3,7 bilionu korun) nicméně mohou opozdilci ještě vyčerpat a zapojit se od příštího roku do nových zbrojních projektů.
Za co budete utrácet?
Členské země mají do listopadu čas, aby sepsaly podrobné zprávy, na co peníze z půjček utratí. K zakázkám se mohou připojit i země, které mají s Bruselem partnerství v oblasti bezpečnosti a obrany. Například se jedná o Spojené království.
Rozpačité spuštění programu SAFE ukazuje nejen opatrný přístup evropského bloku k výdajům na obranu, ale taky omezený vliv bruselské exekutivy na členské země. Komise přitom argumentuje tím, že program SAFE umožní žádajícím státům „poskytovat konkurenceschopné a atraktivně strukturované dlouhodobé úvěry“.
