Ambiciózní plán na revoluční proměnu bezpečnostní architektury Unie počítá se zapojením demokratických zemí jako Velká Británie, Kanada, Japonsko nebo Jižní Korea. Účastnit se mají unijních vojenských operací, výcviku, kybernetické obrany i třeba ochrany kritické infrastruktury.
Členové obranného výboru Evropského paramentu hlasovali v poměru 25 ku 6 pro podporu zprávy europoslance Michała Szczerby (EPP/Polsko) o nových bezpečnostních a obranných partnerstvích. Výsledek dává zelenou plánu, který by mohl otevřít partnerství Evropské unie se třetími zeměmi od Británie po Jižní Koreu.
Ambice jsou velké
Szczerba se ujal slova těsně před hlasováním. „Dovolte mi stručně připomenout účel a ambice této zprávy a poděkovat vám za konstruktivní spolupráci během celého procesu,“ zahájil polský poslanec své vystoupení. Jeho posluchači přikývli. Vyjednavači z různých politických skupin text několik týdnů upravovali.
Kompromis, kterého dosáhli, je důležitý. Zpráva – vlastní iniciativa s číslem 2025/2119(INI) – rozvádí pilíř „partnerství“ Strategického kompasu EU pro rok 2022 a navazuje na loňské nařízení SAFE o podpoře zbrojního průmyslu. Slibuje přístup k finančním prostředkům Unie, společná cvičení a sdílení zpravodajských informací pro „stejně smýšlející“ demokracie.
Bezpečnost už není samozřejmá
„Dospěli jsme k širokému kompromisu. Zpráva je silná, vyvážená a zaměřená na budoucnost. Bezpečnost Evropy již nelze považovat za samozřejmost. V každém případě je nejdůležitějším úkolem EU budovat vlastní sílu,“ pokračoval Szczerba. Dokument vnímá jako odpověď na klesající předvídatelnost Ameriky a na revanšistické Rusko.
Jeho zpráva naléhá na tři směry činnosti. Za prvé, umožnit cizincům účastnit se vojenských operací a bojových skupin EU. Druhou prioritou je propojení plánů kybernetické obrany a kritické infrastruktury. Za třetí, přijmout partnery do civilních programů krizového řízení a pomoci při katastrofách. Zpráva podporuje i stálé operační velitelství. Což je téma, o kterém se v hlavních evropských městech diskutuje desítky let.
V sázce je mnoho. Zastánci tvrdí, že plán propojí vybavení EU s postupy NATO. Mobilizuje kapacity evropského průmyslu a poskytne Ukrajině dlouhodobou záchrannou síť. Skeptici – v maďarské vládě a na krajní pravici parlamentu – v tom vidí plíživý federalismus a nové výdaje pro napjaté národní rozpočty.
Mohlo by vás zajímat
Evropa potřebuje nové spojence
„Potřebujeme strategičtější a koordinovanější přístup. V tomto ohledu jsou bezpečnostní a obranná partnerství nezbytná. Hrozby se nezastaví na hranicích. Unie nemůže jednat sama,“ prohlásil Szczerba. Jeho varování odráží loňské debaty v Radě EU, kdy se ministři obávali bezpilotních letounů, ruských sabotáží a amerických volebních cyklů.
Země, které čekají na uzavření partnerských dohod, s tím souhlasí. Velká Británie, Kanada a Norsko již podepsaly memoranda s Bruselem. Japonsko a Jižní Korea následovaly v listopadu. Ukrajina je jádrem projektu; její síly by mohly být vycvičeny a nasazeny spolu s jednotkami EU již v roce 2027, pokud projekt podpoří Rada.
Rozpočtoví jestřábi zůstávají opatrní. Rakousko, Dánsko, Nizozemsko a Švédsko se během jednání výboru neúspěšně snažily omezit spolufinancování EU. Zelení a levice pak požadují přísnější klauzule o vývozu zbraní.
Stát při Ukrajině
„Zpráva vysílá jasný signál. Skutečná strategická autonomie závisí na partnerstvích, která přinášejí konkrétní schopnosti a odolnost. Podpora Ukrajiny je základem obrany EU. Zpráva vyzývá k trvalé a dlouhodobé podpoře Ukrajiny a hlubší spolupráci,“ uvedl Szczerba.
„Partnerství EU a NATO zůstává základním kamenem evropské obrany. Zpráva vyzývá k užší spolupráci,“ dodal zpravodaj. Toto znění uklidnilo příznivce atlantické vazby v Renew a Evropských konzervativcích a reformistech. Ti se dříve pokoušeli označit NATO jako „jediný rámec“ pro kolektivní obranu.
Pohled do budoucnosti
„Zpráva se také zabývá budoucností a je příspěvkem k revizi obranné politiky EU. Udává směr pro konkrétní kroky, nejde jen o prohlášení,“ zdůraznil polský poslanec. Závěry zprávy mají projednat zástupci zemí evropského bloku na Radě během jara. Pokud ministři budou souhlasit, mohly by už brzy pod unijní vlajkou hlídat partnerské jednotky například silnice na Balkáně nebo nebe nad Sahelem.
Szczerba tvrdí, že členské země evropského bloku musí do obrany více investovat a reformovat své armády tak, aby byly více bojeschopné. „Potřebujeme spojence a partnery po celém světě,“ uzavřel.
Pokud budou příští měsíc s textem souhlasit i poslanci na plenárním zasedání Evropského parlamentu, měl by posunout Brusel o krok blíž k vytvoření nového nástroje, který spojí přátele, odradí nepřátele a možná udrží krok se světem, který již přestal čekat, až Evropa dožene ztrátu.
