Ruský prezident Vladimir Putin zareagoval na výzvu kolice ochotných k bezpodmínečnému 30dennímu příměří. Navrhl přímá jednání s Ukrajinou 15. května v Istanbulu.
K příměří vyzval Rusko ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj spolu s lídry Francie, Německa, Británie a Polska.
Bez předběžných podmínek
„Nebylo to Rusko, kdo přerušil jednání v roce 2022. Byl to Kyjev. Nicméně navrhujeme, aby Kyjev obnovil přímá jednání bez jakýchkoliv předběžných podmínek,“ citovala Putina agentura Reuters. „Nabízíme kyjevským úřadům obnovení jednání již ve čtvrtek, a to v Istanbulu,“ dodal s tím, že rozhodnutí je nyní na Ukrajině. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v neděli večer na sociální síti uvedl, že ve čtvrtek bude osobně v Turecku.
„Očekáváme, že zítra bude uzavřeno příměří – úplné a trvalé, které poskytne nezbytný základ pro diplomacii. Nemá smysl vraždění protahovat. A na Putina budu čekat ve čtvrtek v Turecku. Osobně. Doufám, že tentokrát Rusové nebudou hledat důvody, proč nemohou,“ napsal Zelenskyj na sociální síti Telegram.
Získávání času
Ruský posun v ochotě jednat na své sociální sítí Truth Social okomentoval už v neděli ráno americký prezident Donald Trump, který chce na ukončení války na Ukrajině spolupracovat s Kyjevem i s Moskvou .
Podle francouzského prezidenta Emmanuela Macrona je návrh ruského prezidenta Vladimira Putina prvním krokem, který ale nestačí. Putin chce podle něj získat čas. Český premiér Petr Fiala (ODS) uvedl, že zatímco Ukrajina je připravena k úplnému příměří, ruský prezident Vladimir Putin hledá způsoby jak se mu vyhnout. Tlak na Rusko podle něj musí pokračovat. Proto Česko pokračuje také v muniční iniciativě.
Mohlo by vás zajímat
Velký den
„Potenciálně velký den pro Rusko a Ukrajinu! Pomyslete na statisíce životů, které budou zachráněny, protože tato nekonečná ‚krvavá jatka‘ snad skončí. Bude to úplně nový a mnohem lepší svět. Budu nadále spolupracovat s oběma stranami, aby se tak stalo. USA se místo toho chtějí zaměřit na obnovu a obchod. Čeká nás velký týden,“ napsal Trump.
Zelenskyj se v sobotu v Kyjevě s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem, německým kancléřem Friedrichem Merzem, britským ministerským předsedou Keirem Starmerem a polským premiérem Donaldem Tuskem shodli na nabídce příměří v bojích na Ukrajině, které má bez předběžných podmínek začít platit od pondělí 12. května a trvat přinejmenším 30 dní. Evropa i Spojené státy podle nich zkoordinují nové rozsáhlé sankce proti Rusku, pokud Putin příměří odmítne.
Odstranění příčin
Kreml v první reakci obvinil Evropany z konfrontačních prohlášení a prohlásil, že se Rusko nenechá sankcemi zastrašit. Putin dnes také uvedl, že účelem přímých jednání s Ukrajinou je „odstranit základní příčiny konfliktu“ a dosáhnout „dlouhodobého, trvalého míru pro historickou perspektivu“, nikoliv pouze přerušení bojů za účelem opětovného vyzbrojení.
„Nevylučujeme, že během těchto jednání bude možné dohodnout nějaká nová příměří, nový klid zbraní,“ řekl Putin. Boje na Ukrajině v něm označil slovem válka, nikoliv jen speciální vojenskou operací, což je v Rusku oficiální termín pro invazi na Ukrajinu.
Rozhovory i s Tureckem
Putin také uvedl, že ještě dnes bude hovořit s tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem o zprostředkování rozhovorů, které by podle něj mohly vést k příměří.
Rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem začaly krátce poté, co v únoru 2022 ruská vojska na Putinův pokyn v plném rozsahu vpadla do sousední země. Jednání ale Ukrajina přerušila, když po ústupu ruských vojsk od Kyjeva na jaře 2022 vyšly najevo masové vraždy a další zvěrstva, kterých se během krátké okupace dopustili ruští vojáci v okolí ukrajinské metropole.
Zřeknout se NATO
Rusko v chystané dohodě z Istanbulu požadovalo, aby se Ukrajina zavázala k neutralitě, zřekla se vstupu do NATO, omezila velikost svých ozbrojených sil a udělila východní Ukrajině zvláštní postavení. Ukrajinský prezident Zelenskyj dal jasně najevo, že je proti takovým závazkům.
Loni v červnu Putin uvedl, že Ukrajina musí oficiálně upustit od svých snah o vstup do Severoatlantické aliance a stáhnout své vojáky ze čtyř ukrajinských oblastí, které Rusko v rozporu s mezinárodním právem anektovalo a které ve všech případech kontroluje pouze zčásti.
Text jsme aktualizovali
