Veterán britské armády Robert Clark vydal v nedávném sloupku publikovaném v deníku The Telegraph přísné varování pro Velkou Británii a Evropu. Clark, který sloužil v armádě patnáct let, napsal, že Velká Británie musí přehodnotit svou závislost na Spojených státech, aby pomohla při jakékoli budoucí obraně proti Rusku na evropské pevnině.
Ve sloupku nazvaném „Británie se musí připravit na válku. Amerika nás tentokrát nezachrání“, Clark tvrdí, že éra takzvaných mírových dividend skončila.
Bývalý americký prezident George H. W. Bush a bývalá britská premiérka Margaret Thatcherová tento termín zpopularizovali po rozpadu Sovětského svazu, když se domnívali, že když se sníží výdaje na obranu, je nyní k dispozici více veřejných peněz na jiné účely.
V reakci pro jiné médium – Newsweek – pak Clark zopakoval, že zlepšení náboru vojáků, kromě výdajů na obranu, je klíčovou otázkou pro to, aby se Spojené království stalo nezávislejším v této éře nejistoty.
Mohlo by vás zajímat
„Je dobře zdokumentováno, že mladé generace jak v USA, tak ve Velké Británii, nejsou tolik přitahovány ani k pocitu národní služby, ani k cestování a dobrodružství,“ řekl Clark, mimo jiné člen Yorktown Institute ve Washingtonu.
„Proto musí být nabídky pro nábor v lepším souladu s očekáváním finanční stability, kariérního postupu a příležitostí k horizontálnímu posunu v rámci organizace. Větší růst platů oproti jiným pracovním místům ve veřejném sektoru je nutností,“ podotkl Clark.
Kromě náboru Clark, který byl nasazen jak v Iráku, tak v Afghánistánu, ve své odpovědi pro Newsweek také zdůraznil důležitost udržení stavů v armádě.
„Kromě zlepšení nabídky pro dobrovolníky, která je kritická, musí politické vedení začít přemýšlet nejen o náboru, ale také o udržení zaměstnanců, což je stejně důležité,“ konstatoval dále britský armádní expert.
Ve svém sloupku Clark dále uvádí, že Rusko by mohlo zaútočit buď na Moldavsko, nebo Gruzii, jakmile dosáhne „svého druhu vítězství“ na Ukrajině. Rusko by mohlo zaútočit i na pobaltské státy. Řekl, že současné a budoucí americké vojenské zájmy se pravděpodobně zaměří na Blízký východ a Pacifik, takže Evropa se bude bránit sama.
„Vzhledem k tomu, že se těžiště rozhodování ve Washingtonu rozhodně přesouvá na východ, aby čelilo Číně v dlouhodobějším boji v Indo-Pacifiku, nálada vycházející z Washingtonu je taková, že Evropa by měla být schopna postarat se o své vlastní bezpečnostní záležitosti s minimální pomocí USA,“ napsal dále Clark.
„Vzhledem k rozdílu v rozsahu mezi Ruskem a Čínou a k tomu, že kolektivní ekonomiky evropského NATO jsou výrazně vyšší než čtyřikrát vyšší než ruské, není to nerozumný postoj,“ podotýká.
Poukázal také na nedávná prohlášení Roba Bauera, předsedy Vojenského výboru NATO, který řekl, že civilisté v zemích NATO by měli být připraveni na vyhlídku na totální válku s Ruskem v příštích 20 letech. Před pár NATO oznámilo zahájení největšího vojenského cvičení za více než 35 let. Přibližně 90 000 vojáků se zúčastní toho, co představitel aliance nazval „simulovaným scénářem vznikajícího konfliktu“.
„NATO, protože je to bezpečnostní aliance, jejíž všichni členové sdílejí vnímání hrozeb, jedná mnohem jednotněji a je často aliancí potřebnou nejen k překlenutí jakýchkoli mezer, kde se národy neshodují, ale je často platformou pro tyto národy, aby se spojily a jednotně se spojily,“ řekl ještě Clark Newsweeku.
Clark, který je také ředitelem oddělení obrany a bezpečnosti v londýnském think-tanku Civitas, který se zabývá občanskými záležitostmi, poukazuje na schopnost Ruska znovu se vyzbrojit a reindustrializovat.
Clark ještě pro Newsweek uvedl, že západní země jsou špatně připraveny reagovat a měly by začít plánovat mobilizaci svých ekonomik a společností v rámci příprav na budoucí konflikty.
„Mobilizace společností (branná povinnost) musí být také naplánována, pokud USA a Velká Británie zjistí, že jsou schopny zabránit konfliktu selháním konvenčního vojenského odstrašování,“ řekl.
„Jak je vidět na Ukrajině, na ukrajinské obyvatelstvo je enormní tlak z hlediska pracovních sil. Nikdo nechce vidět brannou povinnost, ale nyní musí být zavedeny systémy, které zajistí, že toho bude možné v případě potřeby dosáhnout. Adekvátní vzory v současné době nejsou. Existují pouze v evropských zemích, které hraničí s Ruskem. Ty musejí být prostudovány,“ upozorňuje Clark.
Ve zprávě agentury Reuters zveřejněné 15. ledna britský ministr obrany Grant Shapps uvedl, že rok 2024 je „inflexním bodem“, když přednesl projev, v němž vyložil svůj názor, že svět se stane nebezpečnějším a bude vyžadovat, aby se Británie a její spojenci vypořádali s iracionálními mocnostmi.
Inflexní bod v geometrii a v diferenciálním počtu je bod na křivce, ve kterém křivost neboli konkávnost mění znaménko z kladného na záporné nebo ze záporného na kladné. Křivka se mění z konkávní na konvexní nebo obráceně.
Shapps dále uvedl, že vláda usiluje o zvýšení výdajů na obranu na 2,5 procenta hrubého domácího produktu. Vyzval také ostatní demokratické země, aby zvýšily své vlastní vojenské výdaje.
Robert Clark řekl, že USA by mohly zlepšit svůj vojenský postoj v Evropě tím, že obnoví vojenské odstrašování jak popíráním, tak trestáním.
Doplnil, že USA by měly zvýšit svůj obranný rozpočet o 1 až 2 procenta tím, že „omezí programy sociálního zabezpečení a část z nich přesměrují na situaci na hranicích s Mexikem, čímž prolomí patovou situaci v Kongresu a ukážou Moskvě, že Washington bere obranu opět vážně.“
V rozhovoru pro Newsweek Clark také poznamenal, že všechny oči po celém světě se upírají na nadcházející prezidentské volby v USA.
„Joe Biden zůstal neochvějný v amerických závazcích vůči NATO a Donald Trump naznačil možné vystoupení z aliance, což by mělo katastrofální důsledky pro evropskou bezpečnost, protože mnoho členských států trvale nedosahuje ani základního standardu pro výdaje na obranu,“ řekl Clark Newsweeku.
„Téměř každá evropská hlava státu se děsí Trumpovy administrativy, zatímco Biden, jakkoli chaotický a nerozhodný může být, stále trvá na podpoře NATO a v zásadě i Ukrajiny,“ dodal Robert Clark.
(hrb)
