Evropská unie plánuje budovat strategické zásoby klíčových surovin kvůli rostoucím geopolitickým rizikům. Obává se výpadků v dodavatelských řetězcích i hybridních hrozeb. Vyplývá to z návrhu, který má Evropská komise představit příští týden.
Informoval o tom list Financial Times s odkazem na návrh dokumentu Evropské komise. „EU čelí čím dál složitějšímu a zhoršujícímu se rizikovému prostředí, které se vyznačuje rostoucím geopolitickým napětím včetně konfliktů, rostoucími dopady změny klimatu, zhoršováním životního prostředí a hybridními a kybernetickými hrozbami,“ cituje list z návrhu dokumentu.
Zvýšená aktivita kyberzločinců
Komise v něm upozorňuje, že rizikovější prostředí je způsobeno zvýšenou aktivitou „hacktivistů“, kyberzločinců a státem sponzorovaných skupin.
V návrhu dokumentu, který čeká na zveřejnění v příštím týdnu a který ještě může doznat změn, se podle FT dále uvádí, že „existuje jen omezené obecné chápání toho, které základní zboží je zapotřebí pro připravenost na krizi v kontextu rychle se vyvíjejícího rizikového prostředí“.
Rada Evropské unie loni v březnu přijala akt o kritických surovinách, očekává se totiž, že se poptávka po vzácných zeminách v nadcházejících letech exponenciálně zvýší.
Mimořádný význam
Kritické suroviny jsou takové, které mají pro EU mimořádný hospodářský význam a u nichž existuje velké riziko narušení dodávek v důsledku koncentrace zdrojů a nedostatku kvalitních, cenově dostupných náhrad.
Cílem aktu je podle informací Rady jak zvýšit a diverzifikovat dodávky kritických surovin do Evropské unie, tak například posílit oběhovost včetně recyklace a podpořit výzkum a inovace v oblasti účinného využívání zdrojů a vývoje náhrad.
Mohlo by vás zajímat
Letos v březnu Evropská komise zveřejnila strategii připravenosti, v níž členské státy vyzývá, aby navýšily zásoby důležitého vybavení, a nabádá občany, aby si pro případ nouze udržovali zásoby jídla alespoň na 72 hodin.
Ozbrojené útoky
Cílem této strategie, kterou v Bruselu představila místopředsedkyně komise Roxana Minzatuová, je připravit Evropskou unii na rizika, jako jsou přírodní katastrofy, klimatické změny, kybernetické a hybridní útoky a geopolitické krize včetně možnosti ozbrojené agrese proti zemím unie.
Strategie uvádí 30 klíčových kroků a podrobný plán, jak je splnit. Zaměřuje se například na zlepšení systémů včasného varování, posílení fungování střediska rychlé reakce ERCC, které koordinuje pomoc při pandemiích i jiných krizích, zajištění kontinuity základních služeb, jako je zdravotní péče a pitná voda, ale i posílení připravenosti populace.
Jak Ekonomický deník informoval, v souvislosti s rostoucími hrozbami hybridních útoků se návrh zaměřuje také na kybernetickou bezpečnost, včetně plánu na „evropský varovný systém kybernetické bezpečnosti“.
