Belgie, Švédsko, Rumunsko – evropské země, kterým se v roce 2022 příliš nedařilo na poli konektivity a budování 5G infrastruktury. Tyto státy paradoxně spojuje fakt, že v důsledku výzvy EU z telekomunikačního trhu úplně vyloučily čínské technologické dodavatele v čele se společností Huawei. Zatímco se evropské trhy čínským společnostem zavírají, v Číně jsou pravidla jiná. Firmy Nokia a Ericsson tady například vykazují vyšší příjmy než v rámci EU a evropské součástky jsou často instalovány i do nejcitlivějších částí 5G infrastruktury, upozornila online platforma EU Reporter.
EU členské země tlačí k vyloučení čínských technologických společností z telekomunikačního trhu kvůli obavě z blíže nespecifikovaných kybernetických hrozeb. Unijní představitelé zpravidla argumentují provázaností těchto firem s čínskou centrální vládou. Za poslední dvě dekády přítomnosti Huawei a ZTE na evropských trzích ale k žádnému prokazatelnému významnému bezpečnostnímu incidentu nedošlo, píše EU Reporter. Naopak sílí kritika vůči této ochranářské politice, a to i ze strany národních telekomunikačních regulátorů.
To se navíc děje v době, kdy si to Evropa může jen stěží dovolit. „Největším rizikem, hlavně v souvislosti s 5G, jsou nedostatečné investice do rozšiřování infrastruktury ze strany evropských telekomunikačních operátorů, vlád a dalších relevantních průmyslových hráčů. Nebezpečí opožděného vývoje lze negovat jen ve spolupráci s čínskými dodavateli a prodejci technologií, nikoliv tím, že je nadále budeme označovat za vysoce rizikové,“ vysvětluje Boy Luthje z Institutu pro sociální výzkum při Univerzitě J. W. Goetheho ve Frankfurtu nad Mohanem.
Podle telekomunikačního experta a dřívějšího Ondřeje Malého Ericsson a Nokia jsou evropské firmy a patří mezi světovou špičku, jsou konkurenceschopné vůči čínským dodavatelům. Teď na tom ale ekonomicky nejsou zrovna nejlépe, jejich tržby nerostou, což vychází z toho, že na jejich největších trzích v EU a v Americe operátoři výrazně omezují investice do sítí a nenakupují tolik, jako v minulosti. Jakákoli omezení obchodu by tak mohla znamenat pro jejich byznys další ránu,“ okomentoval vývoj.
Situace v Číně je mezitím diametrálně odlišná. Evropští technologičtí giganti jako finská Nokia nebo švédský Ericsson zde mohou rozvíjet své podnikatelské aktivity de facto bez překážek. V rámci těchto podmínek mají poměrně volný přístup i do jádrových částí telekomunikačních sítí. Podle oficiálních dat jejich součástky využívají ve více než 25 % čínských provincií. Evropské technologie jsou přítomny i v jádrových částech telekomunikačních sítí na územích, v jejichž bezprostřední blízkosti se nacházejí vojenské základny.
Vliv evropských technologických společností je v Číně dokonce tak významný, že by do konce roku 2024 mohl odpovídat podílu 16,3 % na tamním telekomunikačním trhu. V přepočtu to znamená, že tyto dvě evropské firmy by brzy mohly mít na čínském území více 5G stanic, než mají dohromady v Evropě. Už teď přitom prodávají v Číně více než na domácích trzích. Podle analytiků z konzultantské firmy Dell’Oro, příjmy Ericssonu z čínského trhu převyšovaly v letech 2020 až 2022 příjmy Huawei v celé Evropě.
Obchod vázne
V důsledku toho trpí mezinárodní obchod mezi EU a Čínou. Vzhledem k odlišným standardům v zacházení a přístupu se dá očekávat, že by čínská strana mohla do budoucna také zavést přísnější pravidla pro evropské technologické společnosti. Momentálně mezi obchodními partnery totiž panuje vztah, který není založený ani na reciprocitě, ani na principu vzájemně otevřených trhů. Pesimističtější analytici dokonce nevylučují ani možnost obchodní války mezi Evropou a druhou největší světovou ekonomikou.
„Z historické zkušenosti dobře víme, že různé tarify a další ochranářská ekonomická opatření na první dobrou vypadají jako ochranné zdi, ale ve skutečnosti jsou spíše vězením,“ komentuje současnou situaci John Van Fleet, který se na Šanghajské dopravní univerzitě dlouhodobě věnuje socioekonomickému vývoji Číny. Řada významných evropských firem je na svých prodejích v Číně do jisté míry závislá. Například německý Volkswagen prodal v roce 2022 na čínském území dvakrát více aut než v Evropě, v případě skupiny BMW šlo o trojnásobek v porovnání s domácím Německem. A třeba francouzská kosmetická firma L’Oreal generuje větší příjmy v Číně než na evropských trzích už od roku 2015.
Restriktivní politika vůči čínským dodavatelům typu Huawei a ZTE se navíc výrazným způsobem propisuje i do situace na evropském telekomunikačním trhu. Vzhledem k tomu, že obě firmy patří dlouhodobě mezi největší hráče v tomto segmentu, vede vyloučení jejich produktů k omezení tržní konkurence, což má vliv i na rozsah nabídky pro spotřebitele. Hledání alternativních dodavatelů navíc často znamená prodlevy, a tudíž i vyšší náklady v řádu až desítek miliard euro, což se opět propisuje do ceníku telekomunikačních služeb pro koncového spotřebitele.
Z Indexu digitální ekonomiky a společnosti DESI navíc vyplývá, že se postavení členských států EU, které úplně vyloučily technologie Huawei a ZTE, z hlediska konektivity širokopásmového připojení zhoršuje. Například Švédsko se v roce 2022 propadlo z druhého místa na deváté, Rumunsko z patnáctého na jedenácté. Belgie, která byla doposud třináctá, je nově v konektivitě vůbec nejhorší z evropské sedmadvacítky. K podobným zjištěním dospívá i online platforma European 5G Observatory – všechny tři zmíněné státy okupují po zákazu čínských technologií pozice na chvostu celoevropského žebříčku co do pokrytí 5G připojením.
Monika Ginterová
