Plány Transevropské dopravní sítě (TEN-T) už do budoucna nepočítají s propojením dopravní infrastruktury s Ruskem a Běloruskem a naopak se zaměřují na Ukrajinu a Moldavsko. Členské státy Evropské unie by také měly počítat v rámci hlavních tras s přesuny vojenských jednotek i vybavení. Aktualizované plány na dokončení velkých transevropských dopravních projektů koncem dubna schválili poslanci Evropského parlamentu.

V případě zapojení společností ze třetích zemí do velkých projektů TEN-T budou muset státy také podle nových pravidel informovat Evropskou komisi o opatřeních přijatých ke zmírnění bezpečnostního rizika.

Europoslanci také odsouhlasili, aby členské státy při výstavbě nebo modernizaci infrastruktury, která se překrývá s vojenskými dopravními sítěmi, vzaly v úvahu vojenské potřeby, tedy hmotnost nebo velikost vojenské dopravy, aby byl zajištěn bezproblémový přesun jednotek a vybavení. „Do jednoho roku po vstupu pravidel v platnost bude muset Komise provést studii o krátkodobých rozsáhlých přesunech po celé EU, aby usnadnila plánování vojenské mobility,“ informoval Evropský parlament.

Nová pravidla rozvoje Transevropské dopravní sítě prošla 565 hlasy pro, proti hlasovalo 37 europoslanců a 29 členů se zdrželo hlasování. Nyní zamíří před Radu Evropské unie.

Mohlo by vás zajímat

České ministerstvo dopravy se podle mluvčího Františka Jemelky věnuje zajištění zlepšení podmínek pro vojenskou mobilitu dlouhodoběji, jde podle něj především o zvýšení nosnosti mostů. „Zcela nově zařazené jsou silnice I/33 z Jaroměře do Náchoda a I/50 z Holubic na česko-slovenskou hranici, a to právě z důvodů zajištění vojenské mobility,“ sdělil Ekonomickému deníku.

Změny na železnici

Obecně aktualizace TEN-T podle něj znamená ale také změny na železničních tratích, kdy by měl být umožněn provoz nákladních vlaků o délce alespoň 740 metrů a současně musí být na vybraných úsecích TEN-T možný průjezd nákladních vlaků přepravujících standardní návěsy o výšce čtyři metry.

V hlavní síti TEN-T se počítá s elektrifikací železnice a do konce roku 2040 by měly osobní vlaky dosahovat minimální rychlosti 160 kilometrů za hodinu a nákladní 100 kilometrů za hodinu.

Podle předpokladů by měly být zásadní evropské infrastrukturní stavby, mezi které patří přeshraniční silnice a železnice, mosty či tunely dokončeny do konce roku 2030, přechodný termín je nastaven na rok 2040. Finální podobu by měla Transevropská dopravní síť dosáhnout do roku 2050.

„Vedle původních termínů dokončení pro hlavní síť do roku 2030 a pro globální síť do roku 2050 byl stanoven nově ještě termín, a to rok 2040 pro rozšířenou hlavní síť, do které byly zařazeny projekty, které jednak není možné dokončit do roku 2030 a jednak projekty, u kterých je nutné zvýšit požadované parametry, a přitom již byly v minulosti dokončeny. Jedná se řadu koridorových tratí,“ uvedl František Jemelka.

V rámci revize sítě TEN-T je podle mluvčího ministerstva dopravy nově definována i síť městských uzlů TEN-T, do kterých mají být zahrnuta města větší než 100 tisíc obyvatel. Cílem je podle Jemelky zajištění plynulého tranzitu, pohybu po obchvatu nebo propojení přes městské uzly, včetně vozidel s nulovými emisemi. V České republice jde o Prahu, Brno, Ostravu, Plzeň, Liberec nebo Olomouc.

„Vzhledem k tomu, že v České republice jsou další města obdobného významu, která nedosahují stotisícovou hranici jen těsně, bylo dohodnuto s Evropskou komisí, že do seznamu budou dále zahrnuta města České Budějovice, Hradec Králové a Pardubice,“ uvedl František Jemelka. Doplnil, že do seznamu je za severozápadní region zařazeno také Ústí nad Labem.

Města budou mít podle něj povinnost například zpracovat a schválit plán udržitelné městské mobility a plán udržitelné městské logistiky, do roku 2030 zajistit dostupnost infrastruktury pro dobíjení a doplňování alternativního paliva dle nařízení AFIR, rozvoj multimodálních uzlů osobní dopravy a jejich vybavení dobíjecí stanicí či do roku 2040 mít návaznost alespoň na jeden terminál multimodální nákladní dopravy.

Na mapu se dostalo i železniční spojení přes Liberecký kraj

Mezi zásadní evropská dopravní propojení patří například Rail Baltica, spojující Helsinky a Varšavu, Brennerský tunel, který propojuje Rakousko a Itálii nebo vysokorychlostní železniční trať Lisabon –Madrid. Dubnová aktualizace zařadila do plánů TEN-T ale také například i spojení Praha – Mladá Boleslav – Liberec – Frýdlant v Čechách – Zgorzelec – Görlitz.

Zlepšení železničního spojení přes Zawidów plánuje Liberecký kraj ve spolupráci s Dolnoslezským vojvodstvím. Navazuje tím i na polský projekt obnovy osobních vlaků mezi městy Zgorzelec a Bogatynia.

 „Ze zařazení tratě do mapy evropských koridorů prakticky plynou požadavky na elektrizaci, vyšší kapacitu a zabezpečení. Je též závazně nastaven nejpozdější termín zprovoznění a možnost čerpání finančních prostředků na stavbu z evropských fondů. To vše nám doposud v Liberci chybělo a reálné kroky ke zlepšení zdejší železnice oddalovalo,“ uvedl k tomu hejtman Libereckého kraje Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj).

Aktualizace plánů TEN-T počítá také s tím, že velká evropská letiště, která odbaví více než 12 milionů cestujících ročně, budou napojena na transevropskou železniční síť. Podél hlavních silnic Evropské unie mají také fungovat na každém 150 kilometru parkovací místa pro řidiče nákladních vozidel.

(teč)