Evropa finalizuje plány na vyhošťování neúspěšných žadatelů o azyl. Skupina pěti vlivných států v čele s Německem a Řeckem zahájila technické přípravy na zřízení návratových center přímo na africkém kontinentu. Jejich vytváření totiž umožňují nová unijní pravidla.
Pětice unijních zemí se začala připravovat na možnost vyhošťovat odmítnuté žadatele o azyl do třetích zemí. Řecko, Německo, Nizozemsko, Dánsko a Rakousko už vedly rozhovory na technické úrovni, které mají vést k vytvoření návratových center přímo na africkém kontinentu.
Kontroverzní solidarita
Myšlenka na jejich zřízení se poprvé objevila v Paktu o azylu a migraci, jehož hlavní část začne platit letos v červnu. Přináší přísnější kontroly na vnějších hranicích, zrychlené navracení neúspěšných žadatelů o azyl, ale také kontroverzní mechanismus „povinné solidarity“, který odmítá česká vláda Andreje Babiše (ANO). Konkrétně takzvaná návratová centra nová pravidla připouští, ale nezavádí. To je na dobrovolném rozhodnutí členských států.
„Nyní, když máme právní rámec téměř hotový, můžeme zahájit operativnější spolupráci,“ prozradil k jednání pětice států bruselský úředník pro EU Perspectives. „Už nemluvíme teoreticky, ale mluvíme prakticky,“ potvrdil řecký ministr pro migraci Thanos Plevris.
Řecko se ujímá iniciativy
Návrh takzvaných návratových center ve třetích zemích Plevris podporuje. Atény počítají s tím, že by pravděpodobně mohly vzniknout ve vybraných afrických zemích. Centra budou přijímat osoby, jejichž žádosti o azyl unijní orgány zamítnou a jejichž země původu je nechtějí přijmout.
„Jejich existence by odstrašila další potenciální migranty, kteří pravděpodobně nezískají azyl. Současná míra navracení není dostatečná,“ vysvětlil Plevris.
Pilotní projekty
Partnerství by podle Unie mělo být oboustranně výhodné. Třetí země, na jejichž území se mají centra nacházet, by měly získat finanční odměny i partnerství na vzdělávacích programech.
Návratová centra mají nejprve vzniknout jako pilotní projekty, aby se „získaly zkušenosti na obou stranách“.
Mohlo by vás zajímat
„Nejde jen o to, abychom lidi jen přemístili a nechali je strádat. Cílem je zajistit, aby zůstali v podmínkách odpovídajících evropským standardům,“ zdůraznil unijní úředník.
Centra ve střední Africe?
„Vím, že některé země již navštívily partnery ve střední Africe,“ řekl úředník. Dodal však, že nikde není napsáno, že centra musí nutně vznikat pouze na africkém kontinentu.
Řecko už také iniciovalo schůzku v Římě se Španělskem, Itálií a pákistánskou vládou, aby projednali společné úsilí v oblasti boje proti pašování lidí.
Přísnější potírání nelegální migrace podporuje premiér Andrej Babiš. Na toto téma už jednal například s rakouským kancléřem Christianem Stockerem nebo italskou premiérkou Giorgiou Meloniovou. Podle Babiše musí mít u soudů práva Evropanů přednost před právem kriminálníka, který „něco v Evropě udělá“.
