Evropa čelí složitému geopolitickému dilematu. Turbulence na mezinárodní scéně vyvolané politikou amerického prezidenta Donalda Trumpa – od celních sporů až po rostoucí obavy o energetickou bezpečnost – nutí evropské lídry přehodnotit dlouhodobou ekonomickou strategii vůči Číně. Do Pekingu jezdí stále více evropských lídrů. Také česká vláda Andreje Babiše (ANO) opouští kritiku Pekingu kvůli porušování lidských práv.
Transatlantické obchodní napětí se v posledních měsících zásadně zvýšilo. Cla ve výši 15 až 50 procent ovlivňují vývoz EU do USA v klíčových odvětvích, jako je ocel a automobilový průmysl. Zároveň volatilita na energetických trzích spojená s politickými rozhodnutími USA zvýšila pocit nejistoty. Někteří evropští úředníci začínají vnímat Čínu jako potenciálně spolehlivějšího partnera, navzdory ekonomickým rizikům.
Německá početná delegace
V posledních měsících cestovaly do Pekingu hlavy států a vlád ze zemí, jako jsou Německo, Francie, Finsko a Irsko. Německý kancléř Friedrich Merz vedl koncem února početnou obchodní delegaci do Číny a přijal ho i samotný prezident Si Ťin-pching.
Cílem bylo zajistit přístup k odborným znalostem tam, kde Evropa zaostává. Jako jsou dodavatelské řetězce baterií, zpracování vzácných zemin a části digitální infrastruktury.
„Chceme posílit naše komplexní strategické partnerství. Číňané a Němci si uvědomují, že naše ekonomická výměna významně přispívá k prosperitě obou zemí,“ řekl Merz. Bilaterální obchod mezi Německem a Čínou dosáhl v roce 2025 251,8 miliard eur (6,2 bilionu korun), čímž Čína předstihla USA jako největšího obchodního partnera Německa.
Pojistka proti nečitelnému Bílému domu
„Evropští lídři cestují do Číny s nadějí, že se pojistí před politickými riziky vůči Spojeným státům,“ řekla agentuře Bloomberg Agatha Kratzová, partnerka poradenské firmy Rhodium Group.
I když Spojené státy zůstávají prostřednictvím Severoatlantické aliance hlavním bezpečnostním partnerem Evropy, ekonomické úvahy tlačí evropské politiky a úředníky k diverzifikaci partnerství.
Itálie ale zůstává poněkud stranou. Vláda premiérky Giorgie Meloniové se snaží vyhnout nadměrné závislosti na Pekingu poté, co se v roce 2023 rozhodla odstoupit od čínské iniciativy Pás a stezka. Přesto jsou společnosti, jako je automobilka Stellantis (její součástí jsou také italské značky Fiat, Alfa Romeo, Lancia a Maserati), nakloněny spolupráci s čínskými výrobci.
Mohlo by vás zajímat
Unie: Ochrana klimatu ano
Oficiální postoj Evropské unie zůstává nezměněn. Blok usiluje o spolupráci s Čínou v globálních otázkách, jako je změna klimatu. Čína se podílí na více než 30 procentech globálních emisí oxidů uhlíku. Bez její spolupráce se neobejdou žádné celosvětové plány na snižování skleníkových plynů.
Zároveň ale Brusel zaujal defenzivní ekonomický postoj. Unie varuje před riziky nekalé soutěže a vyzývá k vyváženějším hospodářským vztahům. Kritizuje přetrvávající překážky vstupu na čínský trh pro evropské firmy.
Škody pro evropskou ekonomiku
Strategickým rizikem zůstává rostoucí závislost Evropy na čínských kritických nerostných surovinách. „Čínský export způsobuje unijní ekonomice obrovské škody,“ uvedla Alicia Garcia Herrerová z bruselského think-tanku Bruegel.
Brusel také naléhá na Peking, aby nepodporoval Rusko ve válce proti Ukrajině. Unie kritizuje porušování lidských práv a omezování svobod čínským komunistickým režimem. Varuje také před eskalací napětí ohledně Tchaj-wanu.
Bilaterální návštěvy šéfů vlád jednotlivých členských států mohou podkopat jednotnou evropskou strategii. Některé země jdou vlastní cestou, což Číně dává prostor k uplatnění přístupu „rozděl a panuj“. Evropští lídři si uvědomují, že tento přístup s sebou nese rizika. Čína už ukázala ochotu využít ekonomický vliv k politickým účelům. Potrestala Litvu obchodními omezeními poté, co Tchaj-wan otevřel zastoupení ve Vilniusu.
Praha a Peking
Jaká je pozice české vlády k největší asijské ekonomice? Předchozí koaliční vláda Petra Fialy (ODS) kladla důraz na dodržování lidských práv v Číně. Také kritizovala skutečnost, že se neuskutečnily slibované čínské investice z minulé dekády v očekávaném objemu a kvalitě.
Česko naopak patřilo mezi nejviditelnější evropské spojence Tchaj-wanu. Čerstvě zvolený prezident Petr Pavel v lednu 2023 telefonicky hovořil s tchajwanskou prezidentkou Cchaj Jing-wen. To vyvolalo kritiku Pekingu.
Vláda Andreje Babiše (ANO) zastává pragmatičtější přístup k říši středu. V únoru se současný ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) sešel na Mnichovské bezpečnostní konferenci se šéfem čínské diplomacie Wang Iem. Macinka uvedl, že Česko má zájem na stabilních vztazích s Čínou. Wang po setkání ocenil závazek Česka zlepšit s jeho zemí vzájemné vztahy.
Minulá vláda vnímala Čínu také jako strategickou hrozbu v oblasti kritické infrastruktury. Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) opakovaně varoval před používáním čínských technologií. Zejména před účastí firem Huawei a ZTE při budování telekomunikačních 5G sítí.
