Evropská protivzdušná obrana je stále jedním z nejslabších článků obranyschopnosti Severoatlantické aliance (NATO). Důvodem je nedostatečný obranný systém proti balistickým raketám a dronům. Odborníci se shodují, že Evropa je v této oblasti závislá na Spojených státech a že bez americké pomoci by účinnost obrany byla zásadně omezená.
Evropská komise ve čtvrtek představila plán na posílení evropských obranných schopností. Stanovuje konkrétní cíle a milníky pro odstranění nedostatků ve vojenských schopnostech zemí unie, do kterých spadá také protivzdušná a protiraketová obrana i drony.
Podle bezpečnostního analytika Vlastislava Břízy je protivzdušná obrana Evropy slabá zejména v ochraně proti balistickým a hypersonickým střelám. „Tou disponuje jen několik málo států světa jako Spojené státy, Izrael nebo Rusko, které ji efektivně dokážou používat,“ uvedl. Právě tento prvek je podle něj pro Evropu klíčovým úkolem nadcházejících let.
Bříza připomněl, že Evropa po desetiletí zanedbávala investice do obrany a spoléhala se na mír i podporu Spojených států. „Zvykli jsme si, že žít v míru je běžné, a mysleli jsme si, že války přestanou existovat. Teď honíme kočku za ocas, ale nic jiného nám nezbývá,“ řekl. Podle něj invaze Ruska na Ukrajinu byla momentem, kdy se Evropa probudila a začala svou obranu znovu budovat.
Mohlo by vás zajímat
Obrana hrazená z USA
Bezpečnostní analytik Milan Mikulecký uvedl, že evropské země NATO mají velmi rozdílnou kvalitu protivzdušné obrany. „Liší se od sebe nejen ve ‚starých‘ a ‚nových‘ členských zemích, ale i dle geografie a hodnocení možných hrozeb jednotlivých států. V každém případě je nutné zdůraznit, že bez pomoci Spojených států je její účinnost zásadně omezená,“ řekl.
Nejvyšší parametry pro ochranu proti balistickým raketám má podle Mikuleckého systém Aegis Ashore, který na základnách v Rumunsku a Polsku vybudovali, zaplatili a provozují Spojené státy. Nižší stupně ochrany proti těmto raketám podle něj poskytují primárně systémy Patriot, které provozují i někteří evropští členové aliance.
„Pokud jde o ochranu proti leteckým hrozbám, zda je již situace evropských členů výrazně lepší. Nicméně bez flotily amerických letounů AWACS a tankovacích letounů se v případě intenzivnějšího konfliktu stále neobejdeme,“ řekl Mikulecký. Kromě systémů protivzdušné obrany označil za nutné urychleně vybudovat chybějící ochranu proti dronům.
Nejen sestřelení, ale i odveta
Podle bezpečnostně-politického analytika Martina Svárovského je nutný také přechod od čistě defenzivní strategie k odstrašování prostřednictvím potrestání. „Nedávný vývoj jako ukrajinská válka či střety na Blízkém východě ukazují, že čistá obrana proti nepříteli, který neváhá masivně útočit drony a raketami, je neudržitelná. Je to finančně neúnosné a nepraktické,“ řekl.
Svárovský dodal, že efektivním způsobem, jak zabránit útokům, je za každý útok na vlastní území uvalit rychlý a dostatečně razantní trest. Cílem není pouze sestřelit útočné prostředky, ale odradit protivníka od dalších útoků prostřednictvím hrozby odvetou.
Obrana jednotlivých států i celé Evropy by měla být podle Břízy koncipována jako třívrstvá. První, nejnižší vrstva se zaměřuje na nízko a pomalu letící cíle, mezi které dnes patří především drony nebo nízko letící letadla. Střední vrstva je určena k ochraně proti rychleji a výše letícím letadlům, střelám s plochou dráhou letu či některým typům balistických raket. Nejvyšší vrstva obrany slouží k obraně proti balistickým raketám středního a mezikontinentálního dosahu a také proti hypersonickým střelám, jako je například ruský Kinžal.
